Maniak

No neviem. Mám zmiešané pocity. Nesporne ide o niečo originálne, kamera je vynikajúca. Všetko sa deje z pohľadu maniaka, čo je niečo nové. Dejovo je ale film veľmi slabučký. Týpek čo blúdi autom po uliciach a vraždí a skalpuje ženy ma moc neberie. Žiadne napätie, slabučká atmosféra. Koniec celkový dojem zachránil, ten stál za to, len škoda, že to prišlo až na koniec. Takže u mňa iba priemer. (12.09.2013)

Maniak (2012) je rozhodně snímek, který stojí za širší pozornost a tím myslím opravdu pozornost všech či většiny filmových příznivců. Už technika, jakou je tvořen je zajímavá, nová, neotřelá .. Někomu může vyhovovat, někomu nikoliv. Mne osobně oslovila a rozhodně bych se nebránil dalším snímkům takhle řešeným. Jako remake Lustigovy verze z roku 1980 rozhodně funguje. Není sice tak "špinavě-sleazy", jako původní verze (i když se o to snaží seč může...), ale to je dáno spíše věkem a technikou, která se tehdy používala ... Bohužel se najdou chyby, které jsou dost do očí bijící. Například jsou to opravdu nekvalitní herecké výkony většiny herců a hereček, dále pak podivný efekt, kdy herečka kouká maniakovi do tváře, tedy do kamery a mluví s ním, tak evidentně neví co s pohledem a s očima. Efekt má působit tak, že mluví přímo na diváka,ale skutečnost taková není, jako by koukala mimo něj, za něj, před něj, neuměla se mu podívat do očí ... Brutalita ano samozřejmě, ale není to nic zas tak extrémního na dnešní dobu a není samoúčelná, stejně jako nebyla u původní verze z roku 1980. Úžasný je zde záběr, který slouží jako pocta původní verzi, kdy kamera najede na okno automobilu a v ní je vidět postava vraha s nožem a skalpem v každé ruce ... přesně jako bylo vyobrazení na tehdejších VHSkách. Konec je výborně vygradovaný a psychická muka,která se dějí v maniakově hlavě jsou excelentně vyjádřená. Trochu možná přehnaně kritizuji, ale je to perfektní film a fakt jsem si ho užil, paráda!! Skvělá hudba a atmosféra!! A dvě poučení na závěr: 1) Maniak není z diagnostického hlediska osoba, která by primárně měla touhu vraždit. Je to osoba v mánii, tedy obrovské nadnesené náladě a radosti ... 2) Neskalpuje se od přední části hlavy. Ono to jde takto velmi těžko a ani se to skoro nikdy nepovede. V reálu se nařízne netlustší kůže na temeni hlavy vzadu a pak se vší silou odtrhne, což způsobí, že sjede až k čelu ... :-) (27.04.2013)

Má to vcelku dobrou atmosféra, je to originálně natočený a i příběh o šíleném zabijákovi je poměrně zajímavý. Nicméně mně úplně nesedla právě forma, kterou to je natočený. Takový ten umělecký styl moc nemusím. Navíc si jsem celkem jistý, že mi tento film v paměti dlouho neutkví. 60% (18.11.2013)

Nepříjemné. Po tom co jsem vyšel z kina jsem měl divný pocit ze změněné perspektivy. Plátno nabízí pohled z první osoby v omezeném měřítku, ale neúměrně ho zvětšuje. Při návratu k binokulárnímu vidění u mě pak zpětně došlo k pocitu jakéhosi vnitřního zmenšení. Jako bych vylezl z chorého mozku zpět do toho svého (méně chorého) co zatím schopnost rozeznávat realitu neztratil. Byla to úleva i přes tu bolest hlavy, která se po té dostavila. Khalfoun tohle pojetí využívá na sto procent. Do tuctové slasherové zápletky dostává punc skutečnosti a nápady nešetří. Pobyt v rozpadající se osobnosti sériového vraha není příjemný, ale najdou se zde i skutečně romantické momentky. Anna jediná celý snímek balancuje na hraně normálnosti, ostatní postavy jsou nepříjemné, nebo se chovají hloupě. Elijah Wood hraje hlasem, jen občas jej zahlédneme v zrcadle nebo zvláštní sekvenci při níž "duše opouští tělo." Hudba jakéhosi Roba dodává MANIAKOVI zlost a nestálost a tvoří dost velkou část z mrazivé atmosféry, která dýchá z plátna. Něco takového už tu dlouho nebylo, (05.03.2013)

Ach ano... Takhle nějak by to mohlo vypadat očima vraha. Jenomže je to všechno málo platné, pokud ty běsy v sobě člověk (zde Elijah Wood) nemá. Když si představím, co by s tou rolí provedl Klaus Kinsky! Bohužel, nebo spíš bohudík zatím nereinkarnovaný. Herec od pánaboha a přitom v civilním životě maniak a ďábelský prznitel vlastní dcery. To by teprve byly běsy vypouštěné z očí do zrcadla! Brrr, radši ani nepomyslet. Takhle to sice bylo patřičně psycho a se všemi anatomickými detaily té řezničiny, nicméně to ve mě nezanechalo žádnou hlubší ránu. Pouhá lékařsky erudovaná a krvavá, ale neosobní povídka o jednom pacientovi, z vydaných pamětí primáře v Bohnicích. A navíc bych trochu upozadil tu přeřvanou a až moc návodně dramatickou hudební složku. Zbytečně a nešťastně přebíjela vrčení kafemlejnku, co dělal tomu klukovi z mozku bramboračku... Vypíchnout mu z hlavy víc obyčejných ruchů z ulice a z jeho normálních činností mohlo být přece o tolik strašidelnější. Aspoň pro mě teda jo. (08.02.2013)