Zavolajte sestričky

7/71 Nikdy by mě nenapadlo, že si tady tak spokojeně budu sledovat program BBC1 na motivy pamětí porodní asistentky z poválečného East Endu. Ale člověk míní a televize mění. Je to kvalitně napínavé, dostatečně realistické a vcelku i poučné. Jen nejsem příliš na větvi z toho, že od druhého dílu je to v druhém plánu opět show Mirandy Hart, která tou svou jalovou vedlejší linií strhává veškerou pozornost na sebe. Přesto velmi doporučuji a sama pokračuji v dalších sériích. #bbc (30.12.2014)

Seriál věnovaný historii poválečného porodnictví, resp. práci porodních asistentek v okrajové části Londýna, vzbudil zaslouženou pozornost. Působí velmi autenticky, vždyť také zdravotní péčí o těhotné ženy a rodičky se Británie dlouho mohla chlubit. Zda je i dnes britské zdravotnictví k maminkám tak vstřícné a poskytuje péči zdarma, nevím. Nicméně v seriálu je starostlivost, laskavost a empatie zdravotnic všudypřítomná a my diváci, kteří máme rádi šťastné konce, se z toho těšíme. Ano, seriál zachycuje i tu smutnou stránku, ale o to víc se nás dotýká, protože víme, že život je pes. Nemoc a smrt se nevyhne nikomu. Autenticky působí prostředí, prašné ulice, bytové domy pro chudé, vybavení domácností, kde nevidíte prakticky nic cenného (ale ty krásné kovové postele a háčkované záclonky měli pravděpodobně i ti hodně chudí). Stejně famózní práci odvedl kostýmní výtvarník. Taková škála dobových ženských šatů! Po stránce vizuální velmi povedené! Pečlivě vybraná hudba reflektující dobu. Z mého pohledu nemohu prakticky nic vytknout. (15.03.2023)

Ubrečená sračka, kterou jsem byl nucen sledovat v nemocnici v čekárně, když jsem šel na převaz. Seriál, ve kterém všichni brečí. Bulí ženská, že je těhotná. Bulí ženská, že není těhotná. Bulí ženská, že porodila zdravé dítě. Bulí ženská, že porodila mrtvé dítě. Bulí rodiče, že bulí jejich dcera. Bulí doktoři. Bulí celý svět. Festival bulení. Do toho rádobydojemná hudba, která hrála snad nonstop a která se snaží přimět bulet i diváky a to takovým agresivním a vlezlým způsobem až ve stylu - budete brečet všichni a jestli ne, tak z vás ty slzy vymlátíme. K tomu úplně debilní dialogy (většinu času jsem poslouchal, protože tv byla ve špatně sledovatelném úhlu a tady se krásně ukázal onen princip smyslů, kdy oslabíte jeden a posílíte tím ostatní, proto ty dialogy a vlezlou hudbu člověk vnímal víc) vesměs pseudomoudra a bláboly, prostě přesně tak, jak lidi nemluví. Jako bonus ty oxfordské ksichty + jeptišky a kecy o bohu. Ze srandy jsem kouknul na CSFD, že si kopnu do 55% mrtvoly a ejhle, on je to jakože top seriál?!!! Nevěřil jsem vlastním očím, tak jsem se pro jistotu podíval na další díl, jestli jsem se třeba netrefil na nějaký úleťácký díl a bohužel opět se bulelo. Tentokrát černoška, že má nafouknuté břicho a myslela si, že je těhotná. A doktorka ji utěšuje slovy: "Vy tak milujete, že budete chytrá." XD))))))))))))))))) Tvl nepsal to Nolan? Jako abychom si rozuměli, tvrďák nejsem, u porodu jsem byl a bulel jsem, ale tohle je nefalšovaná přeslazená sračka úrovně Rosamunde Pilcher. Pamatujete si ten hnusný sladký cumel z pouti? Tak si představte, že jej omočíte v medu a začnete ho lízat a budete to zajídat polévkovou lžíci cukr krystal a ani se nepřiblížíte tomu, jak přeslazený sranec to je. (06.07.2023)

Příjemná mini-série, která má co nabídnout spíše ženské části publika. Ze začátku jsem byla nadšená, poslední dva díly mě ale zase až tak nezaujaly. Někdy mi to přišlo až moc uhlazené a zidealizované. Všechny herečky se mi zdály vybrané dobře, až na hlavní představitelku sestry Jenny - herečka Jessica Raine mi přišla hodně nezkušená, její herecký projev není moc živý a proměnlivý. Probudilo to ale ve mně chuť si přečíst knižní předlohu - memoáry Jennifer Worth. Sérii taky provází povedený dobový písničkový soundtrack - včetně mé oblíbené písničky "Love is a many-splendored thing" ze stejnojmenného filmu. (10.02.2013)

Jsem ráda, že jsem se odhodlala ke sledování tohoto seriálu, přestože porody pro mě nejsou příjemným tématem. Atmosféra, která na mě ze seriálu dýchla, je velmi podobná té, kterou můžete zažít při četbě Jamese Herriota,nesmírně lidské, dojemné příběhy, nepochybně trochu zidealizované vlivem uplynulého času i zákonitostmi fungování lidské paměti, nicméně tak nebo onak - pohlazení po duši. Kéž by se podobně podařilo zfilmovat i Herriotovy příběhy. Éru 50. a 60. let mám ráda, o to víc se mi seriál líbí. Doufám kniha bude ještě lepší (doplněno - kniha je výrazně horší než seriál, ale obsahuje zajímavé informace, jen autorka není zrovna excelentní spisovatelkou, i tak velký dík, že dala podnět ke vzniku jednoho z nejlepších ženských seriálů posledních let). Obavy z propagace pánbíčkářství naštěstí zůstaly liché, i řádové sestry jsou zde vykresleny jako profesionálky oddané řemeslu porodnictví, které neodsuzují a dokonce nemají ani problém s antikoncepcí. Opravdu krásný, leč z velké části pohádkový seriál, na dobových fotografiích můžeme vidět skutečnou bídu, v seriálu je hodně vylepšená. (Herecké obsazení považuji za výborné, hlavní představitelku nevyjímaje) (21.12.2014)