Obsahy(1)
První celovečerní dokument německého režiséra Martina Persiela je dynamickou a svěží hymnou protispolečenské revolty mladých a v socialistické NDR téměř zakázaného sportu – skatebordingu. Režisér tu pracuje s archivním materiálem, konkrétně se skutečnými videozáznamy, které si v toho času nahrála parta tří kamarádů, fascinovaných tímto sportem, na 8 mm kameru. Persielův snímek sleduje tři představitele od jejich dětství v 70. letech přes období vzdoru v letech osmdesátých až po pád komunismu na podzim 1989, kdy se jim zásadně změnily podmínky života. Divákům se tak odkrývá skutečný obraz života mladé komunity skejťáků v NDR, jak ho ještě nikdy předtím neviděli. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (37)
Ťažko by mohol odo mňa niekto očakávať, že budem z filmu o skateboardingu unesený. Je to predsa len zábava úplne inej generácie, než ku ktorej patrím. Napriek tomu ma film celkom zaujal. Rozdelenie do kapitol, prekladanie amatérskych záberov kreslenými vsuvkami, dobre vybraná hudba, to všetko patrí k jeho kladom. Ale na druhej strane snaha vyrobiť zo skateboardingu nejaký prostriedok, či symbol túžby po slobode, nezávislosti a ktovie ešte čoho iného, tak taká snaha u mňa okamžite skončila nezdarom. Skôr som cítil autentickosť pri záberoch z bujarých párty a výčinoch, ktoré sa zvykli pomenúvať chuligánske. Preto "iba" tri hviezdičky. ()
S naprostým údivem sem byl fascinován začátky Skateboardingu v USA (Lords of dogtown), ale tento Německý dokument o počátcích Skateboardingu ve Východním Německu mne totálně posadil na zem. Nikde víc sem neviděl Skate jakožto prostředek vyjádření Svobody, Rebelství a nechuť do tehdejší šedi Socialistického režimu v NDR, kde byl Skateboarding považován za zakázaný sport. No a Denis?... Tento mladík byl pro mne naprostým Bohem... Nic lepšího jsem o Skejtu neviděl a nejspíš asi ani neuvidím. R.I.P Denis! ()
První skateboard prý viděli ve filmu Lucie postrach ulice. Začali postupně, v Magdeburgu, první skoky, triky... Pak přišel Berlín a skateboarding byl všechno, zábava, zážitky, vytržení z šedivého DDR, nadšení, vzpoura, spojení se západem... A Denis byl bůh. Teď, po jeho smrti je tu jen pár kamarádů a tisíce vzpomínek. Geniálních vzpomínek podbarvených efektivní hudbou, trefnými animacemi a nezapomenutelnou atmosférou ideálů a naděje, kterých bylo ve východním Berlíně až překvapivě dost. ()
Špička ve svém žánru! Neuvěřitelně povedený a nadupaný dokument, při kterém jsem se neskutečně zasmál a překvapivě mě i každou druhou chvíli zamrazilo. Plesnivost NDR s veškerou svoji plesnivou betonovostí (expr. příd. jm. od slova beton) a zatrpklostí v kontrastu s nevybouřenými mladíky, kteří touží hlavně po zábavě. Já se tím jejich stylem nechal dokonale pohltit. A třikrát hurá za soundtrack! (90%) ()
Lehké pomníkování, které tahají výš fajnové montáže archivních materiálů, přímost zúčastněných a schopnost reflektovat dobu, která nás obecně pálí, ale rádi na ni s dostatečným distnacem vzpomínáme. A taky Lucie postrach ulice. Jen škoda, že díky všem těm osobním vazbám to nakonec končí asi natřikrát a ne moc rázně. ()
Galéria (15)
Fotka © Stamm Film
Zaujímavosti (1)
- Ve filmu je nesprávně uvedeno že na pražských závodech Euroskate 88 byli američtí skateboardisté Mark Gonzales a Steve Cabalero, kteří tam ovšem vůbec nebyli, hlavně proto, že se jednalo o evropské závody. (Hawaj)
Reklama