Transformers: Zánik

Míša se nám zase vyřádil! S ním bych do kontaktu přijít nechtěl. Na stole byste si zapomněli propisku, nechali ho na chvíli samotného v místnosti a on by vám ji během pár minut přestavil na hypermoderní supertank s umělou inteligencí, syntetickým brněním, armádní výzbrojí a automatem na instantní nudle. A kam se nám poděly ženský? Megan se rozhodla, že už nebude hrát blbou pičku v předigitalizovaných robotech, tak šla raději hrát blbou pičku do předigitalizovaných želv, Rosie bohužel nestihla vyprcat půl štábu, takže dostává svůj prostor Nikča, samozřejmě v šortkách tak krátkých, že můžeme odůvodněně pochybovat o jejich existenci. Naštěstí nikterak nevybočuje z ojetých kolejí, takže ji scénář klasicky staví do role zbytečného věšáku na neviditelné oblečení. Akce zase standardně nepřehledná, takže to chvílemi vypadá, jako kdyby spolu šukalo několik vrakovišť a zápletka stejně zajímavá, jak náš ranní zelenozelený kemr o hustotě dvou Rytmusů v umyvadle. Tyvole, když vám někdo naservíruje počtvrté to stejně přeplácané a nesmyslné a vy na to stejně jak kokot čumíte, tak Míša zase vyhrál. Zase si smí vyrýt hluboký zářez do své ocelové paže a pak si skočit oslavné saltíčko do stohu dolarovek. A ne ledajakých dolarovek, přátelé, ale stodolarovek! S odřeným žaludem tomu dávám za tři, ale už táhni, Michale kurva vole, do prdele. Btw, Optimovy proslovy na konci každého filmu by se měly začít tesat do podtácků na kofolu, tolik moudra tvl, z toho by se předávkoval i Jirka Jarkovský. (07.09.2014)

"Přepíšeme historii," zní jedna z prvních vět filmu. A fakt jako že jo. ;) Zahraniční recenze opakovaly, že jde o redefinici blockbusteru, ale spíš jde o zcela nový typ. Už to není ani kinematografie atrakcí, nýbrž kinematografie abstrakcí: hudba a zvuk se slévají do jedné kakafonie, v obraze je mnohdy přes všechny ty výbuchy, prach a rychle se pohybující věci obtížné rozlišit postavy. Vedle toho, že je tento díl pozoruhodný z formálního hlediska, si zaslouží rozbor i z toho ideologického, protože je velmi - a imho záměrně - na mnoha úrovních rozporný: velkorozpočtový trhák v IMAXu a ve 3D a s Dolby Atmos zvukem je oslavou starých technologií; kritizuje se prefabrikovanost hollywoodské produkce ("Dnes se točí samé sračky, sequely a remaky."), a přitom se navrací k mytickým či mytotvorným vyprávěním (vč. okázalých citací Forda a Kubricka); důraz je kladen na rodinné hodnoty, jenže lidé jsou definováni jenom na základě svého vztahu k technologiím a je jasně řečeno, že si ani nezaslouží zachraňovat atd. apod. Naštěstí je to celou dobu nesmírně sebeuvědomělé, takže je možné nebýt jenom fascinován tím, jak moc jsou TRANSFORMERS: ZÁNIK podnětným dílem na rozbor a výklad, ale lze si čtverku užít jako nekorektní zábavu, jejíž vtipnost a provokativnost vystihuje scéna, v níž Texasan vyhání Afroameričanku z trávníku baseballkou (když už Kruger navazuje na literární tradici otrokářského narativu, kterou ozváštňuje převedením vztahu bílý - negr na lidi - robot a narušením této dichotomie na lidi + roboti vs. korporace). Obsáhleji v Prvním dojmu. (25.06.2014)

Ne Míšo, počtvrté už ti to vážně nesežeru. Je sice hezké, že je tvoje akce o něco přehlednější než minule a omezil ses jen na pár vybraných robůtků. Jinak je to ovšem o hodinu přetažená akční ptákovina nedávající smysl, v níž král hollywoodských výbuchů sází opět na ty samé zbraně a bavit už to bude jen ty nejvěrnější. Akce mi navíc nepřišla tak megalomanská, jak v předchozích dílech a Mark Wahlberg si tímto nevýrazným ňoumou zbytečně zabržďuje kariéru. Jako splachovací letní popcorn to ale stále funguje. 60% (14.07.2014)

Upřímně ani moc nevím. Trailery neslibovali nic extra nového, jen staré známé roboty, nové hrdiny a osvědčenou "bayovskou" akci. Takže asi není důvod k odsuzování nového nakopnutí téhle miliardové série. Tradičně jsou výbuchy ještě větší, noví roboti taktéž, tudíž klasické pojmutí sequelu, ale co se do kvalit týče, se čtyřka řadí hned za jedničku. Samozřejmě s nemalým odstupem, a ne díky bravurním dialogům, či fungující dramatické stránce. Samotná akce je ještě přehlednější, dokonale na velkém plátně vynikne každá transformace, vzájemné mydlení plecháčů nebo svaly Marka Wahlberga. O postavy tu nikdy nešlo, to platí i tentokrát. Wahlberg je sice sympatický kutil/vynálezce, snaží se i hrát, ale ve většině případů není co. Jeho dcera je sexy a o víc se ani nesnaží, proč taky, když to stačí. Protože cokoliv, co jim scénáristé vloží do úst, vlastně nikoho moc nezajímá, tady jsou hlavními hvězdami Optimus a Bumblebee. Ovšem kampaň především lákala na nové domácí mazlíčky Autobotů, kovové dinosaury. Dinoboti jako T-Rex, či pterodaktyl jsou příjemným oživením bitek, jen bohužel až těch finálních. O žádný průšvih tedy nejde, jen adekvátnější pokračování nudné trojky a ještě nudnější dvojky. Jako letní výplachový blockbuster ideální volba, ale coby začátek nové trilogie? (26.06.2014)

Transformers mě nebrali nikdy, i když ten první díl byl aspoň v něčem novej - vystajlovaná robo-akce, nějaký to bouření hormonů, "sexy" hudba...I tak to stálo za prd, ale pár kladů by se našlo. No ale jednou a dost. Pak jsem se nešťastnou náhodou dostala k tomuhle pokračování. Upřímně nechápu, že někoho baví furt čumět dokola na tyhle srajdy o bandě obživlejch postaviček z tyčinek Mars - a je tam Čoko, Koko, Agent Nugát, no všichni! Dyť obvyklou rovnicí pokračování - násobnej efekt - vychází na každej díl další ohromně nesnesitelná porce digitálního chaosu, až to strašně rychle ztratí jakejkoliv pozitivní efekt. Co bude v příštím díle, co jsme ještě neměli, gigantickej autobot Béďa Trávníček demolující New York? Tady navíc ještě přistál největší neherec planety Mark Wahlberg se svým výrazem "vůbec nechápu, kde jsem a co mám dělat, to je jako nějakej film todleto?" Zdatně mu sekundují další paznechti jako jakejsi nagelovanec, jeho vosková figurína a šáhlej strejda. Jediný herci jsou tam Sophia Myles, ta má ale minimum prostoru a Stanley Tucci, za jeho scény s Bingbing Li taky jde většina mýho honoráře. Postupem filmu Markovi dojde, že asi hraje nějaký fotra ("jsem tvůj táta! jako tvůj táta... protože jsem tvůj táta... jako tvůj táta říkám... vždycky jsem přísahal, že jako táta... takhle se k tátovi teda chovat...."), celej film se bolestivě hrne do strašlivě překombinovanýho a neuvěřitelné protahovanýho konce, to mělo snad 4 hodiny a bylo to čím dál nudnější, že kdyby se tam objevil autobot Alan Grant, smekl robo klobouk a řekl: "Víš, Billy, to bylo takhle..." nebylo by na tom nic divnýho. Snad už k dalšímu dílu nepřičuchnu, už teď to pěkně smrdí. (07.01.2015)