Hořící keř

Zrůdnost zvůle Kremelského režimu v celé své nahotě... a zbabělost českého plebsu bohužel taky. Dvacet let muselo trvat než jsme se toho Ruského svrabu zbavili, málo jsme měli Palachů a Mašínů, málo je lid následoval. Naštěstí Ukrajinci tu odvahu dnes mají. A stejně tak je škoda na to aby u nás vzniklo něco opravdu kvalitního, tak musí přijít Americká společnost a najmout na natáčení Poláky. Jen scénárista je Čech - a nepřekvapuje mě ani trochu že tohle napsal někdo z Uherského Hradiště, kde ve vyhlášeném lágru v centru města komunisté mučili politické vězně. (28.04.2023)

" Všichni jsme mezi mlýnskými kameny." "Pro politika je pravda to, co je prospěšné pro lid." Paní Agnieszce se podařil malý zázrak - přemístila mě na okamžik do krajiny mého dětství. Tam, kde křeček kousal a lechtal, pro mlíko se chodilo s bandaskou a pro pivo do džbánku. Ale také do míst špinavých šedivých ulic, oprýskaných fasád a ruských tanků, kde jinak skvělý soused mohl být i donašeč a soudruzi byli mocní, protože je chránila strana a vláda. Před očima se nám odvíjí příběh. Na scénu přichází mladý student filosofie. Jeho příběh známe, ale jak zasáhl jeho nejbližší, co všechno rozpoutal? Dostáváme se mezi obyčejné lidi, jako je paní Palachová, ale i vysoce postaveného majora, který propouští zmlácené studenty a vrací vytištěné letáky. A také mezi kolegy polapené ke spolupráci pod pohrůžkami a vydíráním. Dobrý film se pozná podle dvou věcí. Za prvné - není co ubrat. Všeho je akorát, nic nepřesahuje, ale kdyby tam kousek chyběl, už by to nebylo ono. A za druhé - musí ve vás zůstat ještě dlouho po tom, co skončí titulky. A to se u Hořícího keře povedlo. Není tam přehnaný patos, najdou se i milé úsměvné momenty, všechno je přirozené. Oceňuji přístup tvůrců, kteří se nesnaží o hraný dokument, ale vědomně používají filmový jazyk pro ucelenou výpověď. Nejásám a nekřičím, ani nechřestím klíčemi, ale tiše říkám "Děkuji!" (07.03.2014)

Jak píše Verbal, všude prdel o dvou půlkách, jen u nás je k tomu i trojitá brada A k filmu? Nelíbil se mi. AH (zvláštní shoda:-)) je přeci jen Polka a ženská, takže trochu jinde. Příběh největšího českého tragidebila, který se upálí, protože chce vyburcovat národ vepřových brad a umaštěných zátylků, měl točit někdo jiný, třeba Troška (03.09.2013)

Tak jsem dokoukal závěrečnou část této velmi podařené trilogie a říkám - SKVĚLÉ! S hnusem si odplivuji nad všema komunistickejma sviněma. . Film vás ihned vtáhne do děje. Nic nevyčuhuje, nic nevadí... Během sledování si milovník filmů podvědomě řekne, že tady prostě všechno šlape jak má. Herci jsou vybraní skvěle a typově přesně padnou do rolí jim daných, skvělá kamera, příjemný hudební doprovod i dokonale zpracované dobové exteriéry i interiéry... Tohle nejsou vyhastrošení Rebelové, nebo retro skanzen Vyprávěj... Tady na vás dýchne konec šedesátých let opravdu silně a velmi uvěřitelně. O Janu Palachovi tady takový film rozhodně chyběl. Jeho Pochodeň č.1 by neměla být zapomenuta a to ani u dnešních generací, kterým nějaké armády RVHP a rok 1968 jsou stejně šumák jako naši legionáři za první světové... A přesto mám dvě výtky. Nikoliv však k filmu. Proč se režije už dávno neujmul některý český režisér a proč takový film točí HBO Europe. Od čeho tu máme veřejnoprávní ČT, které přispíváme do kasičky koncesionářskými poplatky? Ta tu přeci ne ní na to aby nám do zblbnutí pouštěla stále dokola normalizační televarieté a Silvestry s Bohdalovou, Dvořákem a Menšíkem (nic proti nim). Nezbývá než HBO poděkovat. Zaplňilo tu totiž docela zásadní mezeru a udělalo to skvěle. Paní režisérce Holland, scénáristům i celému štábu tleskám. U mne je to za pět hvězd. * * * * * (29.01.2013)

Všem těm vlastencům, kteří do kin posílají filmy jako přes kopírák na to samé téma, akorát s jiným názvem - takhle to má vypadat. Ukazovat vám to musí Polka a v kinech to paradoxně uvidí jen klikař... Kvalita by mohla Hořícímu keři platit za reklamu, protože tolik kvality pohromadě jsem neviděl ani na olympiádě. Už se mi ale to neustálé vracení a hnípání se v minulosti pomaličku zajídá, protože z něho mám pocit, že slovo úsměv přibylo v česko-slovenském slovníku až po revoluci. Je dobré připomenout si občas historické milníky, ale docela by se mi ulevilo, kdyby k tomu do budoucna sloužily už jen státní svátky a kdyby se Hořící keř stal třešničkou na dortu a špuntem zároveň. (Challenge Tour 2015, film č.30) (27.04.2015)