Hořící keř

V závěru jsem se už sice trochu vrtěl, jenže za to mohla sedačka v kině - jinak můžu téměř bez nadsázky říct, že jsem se na filmovou verzi Hořícího keře skoro celé tři a čtvrt hodiny díval bez hnutí. Tak strhující mi tohle mimořádné dílo připadalo a s denním odstupem stále připadá. Samozřejmě, vidět seriálovou verzi, pěkně jeden díl po druhém, možná (velké možná) by se nějaký ten nedostatek objevil, protože bych měl čas si ho třeba všimnout. Jenže takhle mi film nedal jedinou záminku. Herci, scénář, režie, výprava... Všechno na velice vysoké úrovni. První třetina nejlepší, ale zbytek jí ostudu rozhodně neudělal. Pět čistých, nejčistších. (14.11.2013)

Skôr ako horiaci ker mi celok pripomína pripálenú kašu. Prvá časť len verklíkuje príbeh, dôverne známy každému, čo sa audiovizuálne nejako obtrel v minulosti o tému Palach. Postava vyšetrovateľa (Ivan Trojan) úplne nadbytočná, k čomu to malo smerovať neviem. Vytvorená asi preto, aby si tam zahral Trojan. Poukázanie na protivenstvá totality pri snahe dobrať sa spravodlivosti voči vrchnosti sú v poriadku. Len mi nedá na kontinuitu režimov nepoukázať v nasledovných kauzách.: Pri snahe doručiť zásielku zo súdu vtedy a dnes nie je až taký veľký rozdiel - slovenskému súdu sa mesiace nedarilo doručiť, z takmer rovnakých dôvodov ako vo filme, predvolanie na súd predsedovi vlády Slovenskej republiky Robertovi Ficovi. Pri obvinení starostu bratislavskej mestskej časti Rača, zastupujúceho vtedy vládnuce Kresťanskodemokratické hnutie (KDH), sa na Ministerstve vnútra pod riadením KDH sa záhadne stratila (a nikdy nenašiel) zvuková nahrávka,usvedčujúca starostu z korupcie. Oficiálna nahrávka kauzy Gorila, usvedčujúca rad popredných politikov z korupcie, bola na príkaz Ústavného súdu Slovenskej republiky zničená. Korupčný generálny prokurátor, tvoriaci takmer oficiálny pár s mafiánskym bossom, ktorý si dosadzoval ľudí na generálnej prokuratúre a premával sa po jej chodbách ako pán, behá spokojne po slobode. Rôzni aktivisti a novinári, venujúci sa kauzám politikov, boli viacnásobne a sústavne sledovaní vozidlami tajnej služby. A to som len upozornil na zhodné prvky z deja filmu, v ňom poukazujúce na ničomnosť režimu za socializmu a vtedajší nespravodlivý výkon spravodlivosti. Analógie sú viac než podobné. Zmenou režimu sa tieto praktiky vôbec nezmenili. Len sofistikovanejšie pritvrdili. (06.09.2020)

Nesmírně kvalitní řemeslná práce, prostě správná filmařina jak má být. Emočně velmi působivá a mrazivá, bezvýchodností a hořkostí nasáklá, výbornou hudbou vhodně podpořená. V neposlední řadě skvěle obsazená a odehraná (a zde by měl následovat hodně dlouhý seznam, tak alespoň ty nejvýraznější); konečně jsem se dočkal Tániny skutenčně velké role, které se chopila s vervou a výsledek zaslouží více než hodně chvály (kvituju i její parádní češtinu), dále Ivan Trojan zde hraje velmi podobnou postavu té Ve stínu (a je v ní znovu naprosto pevný v kramflících), hodně zaujme Palachova matka v podání Jaroslavy Pokorné (zcela důvěryhodná), nesmím opomenout také nechvalně proslulého soudruha pana Huby či elegantní svini Igora Bareše (a mnoho dalších herců ve vedlejších rolích). Tento film, nebo chcete-li 3-dílná minisérie, samozřejmě není dokonalý. Má plno much; občasné přílišné tlačení na pilu, ne vždy úplně zvládnuté oslovování (střídání pána/paní, soudruha/soudružky někdy dře), poněkud úsměvné Dočekalovo sólové páchání nepravostí (značně pochybuju, že by na ně nevyužil svoje poskoky) a sem tam haprující dobovost (třeba taková televize, rádio; na jedné straně příjemný odkaz na Sňatky z rozumu, různé písničky a pak do toho najednou zpívající Janek Ledecký, kterému v té době mohlo být asi 7 let). Výše uvedené klady přesto výrazně převyšují zápory, proto dávám slabší, ale bezesporu zasloužený plný počet (výsledné hodnocení však nezahrnuje můj osobní názor na Palachův čin, následné reakce na něj a současné společensko-politické tendence či tlaky; snažil jsem se v tomto případě co nejvíc zaobírat jen a pouze filmovým hlediskem). (15.02.2014)

Nebudu se pouštět do argumentačního střetu s některými komentátory z mé topky, a brojit proti jejich (pro mě nepochopitelnému) požadavku na korektní "objektivitu" ani proti neadekvátní potřebě rozvádět myšlenky o tom, že současnost je stejně prohnilá, jako období totality. To je vážně spíš důkaz oné nic neříkající a po povrchu věci plující "blbé nálady". Pro mě jde každopádně o jeden ze tří nejlepších "českých" porevolučních snímků a zároveň o další důkaz, že zdaleka největší problém naší kinematografie tkví v tom, kteří režiséři se dostávají k financím pro natočení celovečerních snímků. (11.01.2014)