L
L
Obsahy(1)
Čtyřicetiletý muž žije odloučen od své rodiny, se kterou se ale potkává na všemožných parkovištích. Čtyřicetiletý muž totiž žije v autě. To mu přináší i obživu, když rozváží med, mnohdy ale se zpožděním, což mu způsobí podobné noční můry jako smrt jeho přítele, který byl zastřelen v kostýmu medvěda. Ač precizně rozvržený, uvádí snímek diváka záměrně do chaosu, netouží po jasném dekódování metafor a celý vyznívá jako chybová hláška na monitoru počítače. Víte, že je něco špatně, dráždí vás to, ale čert aby se v tom vyznal. Podobně jako v jiných aktuálních řeckých filmových alegoriích však i zde vyvolávají absurdní situace velice autentické pnutí, které nenaruší ani to, že některé postavy ve zdánlivě obyčejných situacích hovoří, jako kdyby četly hlášení do rozhlasu. A podobně jako ve filmech belgických filmových pankáčů Gustava Kerverna a Benoîta Delépina také zde způsobují hrdinové, kteří dělají s kamennými tvářemi podivné věci, pozvednuté obočí diváků. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (1)
Recenzie (16)
U řeckých filmů vydržím hodně. Obvykle bývá varovným prstem už fakt, že se objevily na přehlídce ve Varech. Tohle se ale fakt nedá. Jako koukat se na borce, jak jezdí autem, protože v něm žije, sem tam na Sounio a zpátky, ok, fakt vydržím moc. Ale aby si ten kokot nahlas přehrával a zkoušel hovor s prodavačem medu, to je fakt silnej papagalos. Tolik času nemám. ()
Cože? Tohle opravdu někdo myslel vážně? Samozřejmě že ne, snímky tohoto typu vážně brát nelze. Jenže zde se ta veškerá bizarnost a snahy o originalita poměrně rychle okouká a zbyde jen nuda šeď, prázdná krusta a lítost nad nevyužitým potenciálem filmu, který se z počátku tak slibně rozjížděl, ale nakonec svojí celkem samoúčelnou absurditou zahltil sám sebe. Slibný začátek a trampoty se životem v autě, prázdné nic uprostřed a závěrečná Óda na moře - víc si z toho filmu vlastně ani nepamatuji. ()
Všeobecně jsem superabsurdním mladým řeckým tvůrcům velmi nakloněn, ale zejména v druhé půli jsem se absolutně ztratil, co se týče smyslu i chování postav, stejně jako jejich monologů. Zachytit život člověka, který doslova žije v autě (za tu dobu, co ho vlastní, z něj nevystoupí) je fantastický nápad, který by si zasloužil mnohem lepší rozpracování (i když některé směšné momenty jsou zachyceny (hlídání dětí přes víkend, oslava narozenin v kruhu rodiném...)). Jakmile se stane motorkářem (a začne spát na motorce namísto v autě), film ztrácí jakýkoliv řád. Naivně jsem čekal, že to na konci nějak rozseknou a alespoň něco vysvětlí (obchod s medem, kamarád medvěd...), ale čekal jsem špatně. Těžko hodnotit koncepčními kritérii nekoncepční film, každopádně ho asi nemůžu doporučit. ()
Makridisův film je možné (a v kontextu řecké, potažmo evropské ekonomiky téměř nutné) vnímat jako absurdní satirickou poému o třídních rozdílech a postupném metaforickém pádu na dno společnosti. Diference a vzájemné nepochopení příslušníků různých společenských tříd jsou tu vyjadřovány různými typy dopravních prostředků, přičemž ty zároveň tvoří jakýsi "potravní řetězec" (na vrcholu jachta, pak auto, motorka a nakonec zvíře-medvěd). Postavy pozbývají jakékoli hlubší individuální rysy, protože jsou vždy určovány pouze svojí momentální příslušností k určité třídě - vnějškovými znaky (oblečení atd.) spojenými se svým dopravním prostředkem (a jím samotným). Za geniální považuju všechny scény s Měsíční sonátou, které jsou ještě vtipnější, pokud jste viděli Slona od Van Santa. Tam se to dostává až někam do vod intertextuálních rozhovorů vedených napříč artovou kinematografií, kdy jako by řecký umělecký film sarkasticky dokazoval, že ani tu "dojemnou klasiku" si do svého filmu nemůže dovolit zařadit v kvalitní nahrávce bez rušivých chyb a přehmatů (na rozdíl od "západních mistrů"). P.S.: Závěrečnou scénu vnímám jako zhmotněnou fantazii, protože jinak by ten film popřel sám sebe. ()
Řecký pokus o absurdní komedii, jenže v tom klasickém řeckém "nudném divném stylu o ničem". Ze začátku mě tu pár věcí pobavilo, ale pak se vše jen opakuje, sotva to odněkud někam jde (aby to pak nikam nedošlo a závěrečná scéna (která ale pobavila když už nic jiného) vyvrátila to, co se tam celou dobu dělo - proto zastávám názor že šlo spíš jen o absurdní komedii, než o příběh muže který se dostal na úplné dno), ale hlavně mě to po 20 minutách neskutečně nudilo. Pozitivně hodnotím snad jen skvělou kameru a ten aspoň trochu nadějný začátek, což mi finální dojem jen tak tak vytáhlo na slabé dvě, ale jinak mi to povedené fakt nepřijde. Možná i časem tu hvězdičku shodím, až se mi to rozleží v hlavě. Já mám totiž celkem slabost pro jednopísmenové filmy (+ filmy s názvem složeným jen z čísel a filmy pojmenované po ulici nebo náměstí), nevím proč, snad jen proto, že mají tak jednoduchý název. Hodně slabé 2* ()
Galéria (3)
Fotka © 47. MFF Karlovy Vary
Reklama