Jackpot

Srovnání s Tarantinovým Pulp Fiction sedí. Není to nic nového a převratného, spíš možná trochu populisticky poskládané kousky z úspěšných jiných filmů do nového příběhu plus rafinovaně využité v současosti hojně skloňované jméno norského autora, ale jako skvělý relax to funguje a zábava je zaručena. (01.07.2012)

Takhle by točil Ritchie, kdyby se narodil v Norsku. Ta inspirace Lock, Stock.... či Snatch je tady zjevná, ale přesto si Arme Ridder uchovává nezaměnitelnej severskej rukopis. Akce dost, vtipu taky, některý scénky byly neuvěřitelný a herecky to mělo úroveň. Navíc teď už jsem si stoprocentně jistej, že do Norska si umělej stromek kupovat nepojedu a to je přesvědčení, který mi ke spokojenýmu životu chybělo. 90% (12.09.2013)

Když Rudá hvězda Oslo náhodou zremizuje s Baníkem Bergen a blbý, blbější, nejblbější a nějaký Thor Heyerdahl s půlkou mozku tak pustí norskému Horáčkovi trochu žilou, zvrhne se to v celku roztomilou a dynamickou vybíjenou. Scénář z Nesbøva zaprášeného šuplíku z dob, kdy ještě míval malé péro a servilně obrážel s Netopýrem nakladatele sice kdovíjakou originalitou neoplývá, nicméně několikrát jsem si poprskal rozžvýkanou treskou televizi a to se mi při mé naprosté absenci syslu pro tumor jen tak nestává! (11.09.2013)

Martens zřejmě opisuje ze slavných zahraničních kolegů Ritchieho a Tarantina. Okatě, bohužel ale ne na takové úrovni. Snaha o prazvláštní figurky v čele s konstáblem nevyšla, nadruhou stranu černý humor nebo kombinovaný závěr se jako plus brát dají. Navíc jako pravý seveřan se trošky krve nebál a ta na škodu také nebyla, protože v kombinaci s černým humorem fungovala skvěle. (15.03.2013)

Podle mého velmi povedená černohumorná severská akční syrovinka z pera Jo Nesbø . Vzbuzujeto i dojem spříznění s tarantinovkami - třeba s Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), ty jsou o 11 let mladší.  Za vidění to stojí nejen pro příznivce severských černohumorných akčních filmů bez ohledu na nízká hodnocení na ČSFD. (26.03.2024)