Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář

''Ani hnout! Střílím naostro koňskými šrouby!'' Absolutně brilantní filmová parodie, která pomocí chytré, promyšlené a geniální kombinace vážné tváře-melancholické hudební přestávky-stupidně úžasné hlášky přináší v podobě dnes již velikánské části kinematografické historie a pochopitelně i filmového vzdělání neuvěřitelný komediální snímek, který si za pomoci neuvěřitelných gagů, geniálních vtipných frází a famózních hereckých výkonů utahuje z všemožných melodramatických kýčů. Miluju to, a každý by povinně měl také.. opravdu úplně každý. ''Právě teď jsem se zamiloval. Boltne, zbytek cesty pojedu třetí třídou..'' 5/5 (18.01.2023)

Sbor: "Dup, Dup! Dupity, Dup!" Duet: "Kdo to dupe, kdo to je, že nám nedá pokoje?!" Sbor: "To láska přichází tak tiše..." Ano, to je Pytlákova schovanka aneb "Co věta, to hlod - co hlod, to perla". Nejvíc ale baštím skutečnost, na kolika úrovních a v kolika rozličných polohách se dá rozjet humor v rámci jednoho filmu. Zároveň jde o biák, který se dá vidět desekrát a pokaždé si člověk všimne "něčeho novýho". (03.01.2014)

Parodie mi chvílemi připomínala opravdu velmi špatný film ze třicátých let a ne nějaké jeho ironické ztvárnění, ale pak začalo přibývat absurdity a vynikajícího filmařského řemesla a například píseň v pochybném baru a napínavé sekvence v závěru daly plně najevo výjimečnost díla u kterého jsem se nezbavil smutku z toho, jak jedna nezapomenutelná éra překotně mizí. A proto mi byl ten dovětek pořádně nesympatický a Nového mi bylo až líto. (24.10.2009)

„Promiňte, pane, zde se nesmí střílet. Pušku nutno odložiti v šatně.“ Parodie v pravém slova smyslu. Už úvodní „podobnost úmyslná a čistě záměrná“ (oponující drtivé většině filmů) cosi naznačí a parodické motivy začnou vystupovat hned záhy. Všechna ta pateticky procítěná zvolání („Elén!“ - „René!“ - „Vy zde?“ - „Ano…já zde!“), u nichž se snad ani nelze min. usmívat, přičemž asi nejlépe je „prodávají“ Nový s Vítovou (troufám si tvrdit, že jde o její možná vůbec nejlepší film). A těch všemožných frků a narážek...navíc se tvůrci nebojí přidat sem tam i něco z vyloženě černohumorného soudku („Zapomněla jsem, že nás Klára slyší…“). Velmi baví i výborné texty písní, do nichž je radost se zaposlouchat („Co to dupe, kdo to je, že nám nedá pokoje…“). A od úprku ze svatby se přeřadí na ještě vyšší obrátky a z dílka se stává parodie takřka dokonalá…až na tu odpornou (ovšem asi i nezbytnou) prorežimní tečku. I přes ni sázím silné 4*. „Telefon.“ - „Odpusťte, pane, že nesu bílý koupelnový. Halový mahagonový leštěný je v opravě, prosím.“ (30.12.2017)

ve své době to byl docela pokrokový film, aspoň co se týče satiry a vzal si na paškál romantické slaďáky černobílé filmové éry. Chápu, že v té době mohl být nepochopeným a taky počínající komunismus se na něm nedobře zapsal. Závěrečné vysvětlování a moralizování bylo zbytečné .. přesto kontrast to byl zajímavý. Chvilkami působil křečovitě, i když narážky byly jasné - žádné výbuchy smíchu ale nečekejte. Ale asi tehdy byla parodie v plenkách. Film beru jako zajímavý předvoj a například už klasický Limonádový Joe má s ním dost společného. Pro mě jsou to silnější 3hvězdy [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (20.02.2014)