Predĺžený víkend

Ufňukaná, táhlá a neskutečně neinspirativní podívaná jak od Sparkse, kde jsem musel celou dobu myslet na to, jak mi zítra začíná dovolená, abych si nesežral ruku nudou. Potkávají se v ní prakticky všechny aspekty filmového zla - vina, fatalismus, nedůvěra lámající se v lásku, dospívání v muže, měkký světla a je to prakticky bez rozpočtu. Raději knihu. A raději jinou. (19.05.2014)

Tak precizní, soustředěnou režií se moc filmů dneška chlubit nemůže. Každý pohled herců, každý záběr, tu má své místo. Do „červené knihovny“, jak tady někteří píši, má tohle hodně daleko. Samozřejmě, někteří škarohlídi jí tam třeba najít můžou, hlavně v závěrečném vyvrcholení příběhu, ale s tím se holt nedá nic dělat. Kate Winslet fantastická a charisma Joshe Brolina je nezměrné. (24.09.2014)

Velmi kvalitní duo, bohužel to je tak vše. Ač film působí docela dobře, tak si z něj neodnesu nakonec nic. Jak rychle propluje, tak rychle na něj zapomenu. Utahané drama, které nenabídne nic, nad čím by se divák zamyslel. Možná na závěr ucítíme trošku lítosti, ale nic z čeho bychom mohli zatleskat. Nebo aspoň trochu zahrát na city nebo emoce, tohle vše bohužel chybělo. Jen velmi těžko Labor Day mohu dát do průměru .. 4/10 = 42% (31.05.2014)

Ne, že by to nebylo hezké, ale celou dobu mi v hlavě ťukala pochybnost, tj. v prodlouženém víkendu, se nikdo nezamiluje do člověka, ještě k tomu takového, kterej nám krvácí na dlaždičky a tráví své dny ve vězeňské cele a ikdyž umí vařit a péct broskvové koláče, je to velice nereálné. Celý film se mírně vleče a jede si ve své rovině a nikdy z ní neodbočí. A co mě iritovalo snad nejvíce bylo, že měli všichni mastný vlasy. To bylo v roce 1987 populární? (11.10.2014)

Precizní červená knihovna, kterou bych před pár lety přirovnával k Danielle Steel či Rosamundě Pilcherové, dnes bych si rád vzpomenul na ty city. S přibývajícím věkem mi asi měkne mozek, zatím tedy jen ten, Kate Winslet jsem měl pořád chuť oslintat. Moje pragmatická polovina říká: nereálná vykalkulovaná klasická hollywoodština o dokonalosti lásky, ta druhá, jejíž jméno jsem zapomněl, neřekla nic, ale navlhčila mi oči. (29.11.2014)