Na jezeře

V skratke vystihnem podstatu: Jane Campion a Gerard Lee, si za tento primitívny scenár plný stupídnych dier a idiotských zvratov vrátanie správania či konania postáv, zaslúžia vyjebať v strede oceána bez záchranného kolesa, následne obhádzať jaternicami, klobásou či lokšami s udenou slaninou, nech sa na ich účet aspoň žraloky "zabavia", lebo akým smerom sa odstupom času začala uberať táto story, to skutočne hraničí s debilizmom najhrubšieho zrna. A verte mi, toto je oproti pôvodnému, ten slušnejší komentár .. (05.03.2018)

Těžko rozhodnout, který ze dvou prakticky současně natáčených a identicky působících seriálů, tedy tohoto a True Detective, vychází jako lepší. A o tom, že jsou si k nerozeznání podobné, není nejmenších pochyb. Stejný kameraman je v záběrech znepokojivě krásné panenské přírody na první pohled znát asi nejvíce. Slabší kriminální případ jako rámec pro, co do atmosféry, bezkonkurenční výlet do vzdálených končin je achillovou patou obou, a stejně tak oba oplývají vynikajícími hereckými výkony hlavních aktérů a autentickým filozofováním. Kde však známější True Detective (vzhledem k autorovi logicky) vyniká ve zobrazení čistě mužského pohledu na život a smrt, autorka Top of the Lake zdejší do morku mrazivé, mlhavé a deštivé podnebí využívá přesně opačně, a co víc, dokáže celé to panoptikum postaviček kolem Ráje vykreslit mnohem uvěřitelněji a zároveň hlouběji. Za mě je to tedy - i přes zdejší absenci podobně vynikající ústřední dvojice, kterou má v rukávu první série konkurence - těsná výhra pro Nový Zéland. I kdyby to mělo být jen kvůli tomu, že právě toto pojetí aktuálně nemá obdoby. (25.04.2014)

místy zbytečně na efekt, navíc postava spirituální kněžky osvícené bleskem doslova NAVÍC (!) jen pro to aby do už tak tíživé problematiky zneužívaných dětí přibyli zneužívané ženy (!) tolik negativa, na druhou stranu ..hodně osobité, výtvarné cítění režisérky nabízí neskutečné obrazové kompozice, které dají zapomenout, že děj je přeci jenom dosti předvídatelný, oproti tolik srovnávanému true detective ale přehlednější, formálně čistší ..oblíbenost je přímo úměrná preferovaností zvoleného prostředí -u mě tak 50/50- ne dokonalý, i tak seriál, který má charisma ..pokud je peter jackson solí nového zélandu, je jane campion jeho kořením (26.08.2014)

Možná jsem seriálu "Na jezeře" nedala dostatek prostoru, ale pilotní díl mě odradil.. V seriálu se vyskytuje celá řada prapodivných postaviček s nenávistnou povahou nebo trpí nějakou formou duševní poruchy.. Elisabeth Moss je svým způsobem velmi krásná a baví mě se na ní dívat, ale i tak mě k seriálu nedokázala přikovat.. Seriál spíše artového rázu, lehký nástin podoby s "Twin Peaks" a naší "Pustiny".. (29.12.2016)

Ryzí příběh ze sympatického prostředí drsných hochů, kteří nesdílí potřebu zbytku světa mazat si med kolem huby. Hluboký nádech a výdech. Pravda a láska v syrové podobě uprostřed novozélandské přírody předkládá etické otázky, jako je ta, zda je dobro to, co vidíme, nebo to, co opravdu je. Skupinka protivných a těžko snesitelných bab vnáší do ryzí scenérie kopců kolem jezera kontrast sebeklamu i směšné a kruté městské hlouposti. Oproti tomu charismatické duo hlavních postav (Robin a Johno) získává divákovy sympatie záhy. Jen Al má s Robin problém: "Umíš být velmi tvrdá. A nelíbí se mi, že to považuješ za svou silnou stránku." Rozuzlení případu je sice nápadně servírováno od samého počátku, takže konec nenabídne žádné překvapení, atmosféra jednotlivých příběhů, odehrávajících se synchronně na pozadí odporného zločinu, však přívětivě vtahuje do děje až do šťastného konce. Nakonec tedy divák omluví i přeci jen poněkud přepjatou stopáž. Strhující a velmi emotivní je pohřební kytarové provedení Bjork "Emotional landscapes" v předposledním díle, které jakoby vyvstávalo ze samé podstaty příběhu. (12.08.2014)