Na jezeře

Po první sérii na mne zapůsobila hlavně podivná atmosféra odvrácené strany jinač báječného světa pána prstenu, kraje světa, konce světa nebo ráje, říkejte tomu jak chcete. Pokud někdo trpí depresemi, protože jste se pohádali s nadřízeným nebo vám soused chodí na třešně nebo se vám občas cizí pes při venčení vykálí přede dveře, zůstaňte klidní. V zapadlém koutě Nového Zélandu se dějí opravdu horší věci. Minisérie působí mdlejším dojmem skrze složité vnitřní pochody zainteresovaných postav, které řeší současné či minulé životní osudy spíše nežli zmizelou dívku. Avšak poslední kousky skládačky vám hrábnou do představ o budoucí vysluněnné novozélandské dovolené s dětmi. 75% (23.06.2019)

místy zbytečně na efekt, navíc postava spirituální kněžky osvícené bleskem doslova NAVÍC (!) jen pro to aby do už tak tíživé problematiky zneužívaných dětí přibyli zneužívané ženy (!) tolik negativa, na druhou stranu ..hodně osobité, výtvarné cítění režisérky nabízí neskutečné obrazové kompozice, které dají zapomenout, že děj je přeci jenom dosti předvídatelný, oproti tolik srovnávanému true detective ale přehlednější, formálně čistší ..oblíbenost je přímo úměrná preferovaností zvoleného prostředí -u mě tak 50/50- ne dokonalý, i tak seriál, který má charisma ..pokud je peter jackson solí nového zélandu, je jane campion jeho kořením (26.08.2014)

13/13 Jane Campion je hvězdná režisérka z Nového Zélandu, všichni jsou zvědaví jaká bude televizní krimi v jejím podání. Ale jaké je to zklamání, že v Top of the Lake není ani památky po imaginaci z jejích velkých děl, An Angel at My Table, Piano, The Portrait of a Lady nebo Bright Star. Ale tak pořád skvěle pracuje s tou nevšední novozélandskou krajinou... A není to už jen o Pánovi prstenů, Seekrovi nebo Xeně. (29.01.2019)

Ryzí příběh ze sympatického prostředí drsných hochů, kteří nesdílí potřebu zbytku světa mazat si med kolem huby. Hluboký nádech a výdech. Pravda a láska v syrové podobě uprostřed novozélandské přírody předkládá etické otázky, jako je ta, zda je dobro to, co vidíme, nebo to, co opravdu je. Skupinka protivných a těžko snesitelných bab vnáší do ryzí scenérie kopců kolem jezera kontrast sebeklamu i směšné a kruté městské hlouposti. Oproti tomu charismatické duo hlavních postav (Robin a Johno) získává divákovy sympatie záhy. Jen Al má s Robin problém: "Umíš být velmi tvrdá. A nelíbí se mi, že to považuješ za svou silnou stránku." Rozuzlení případu je sice nápadně servírováno od samého počátku, takže konec nenabídne žádné překvapení, atmosféra jednotlivých příběhů, odehrávajících se synchronně na pozadí odporného zločinu, však přívětivě vtahuje do děje až do šťastného konce. Nakonec tedy divák omluví i přeci jen poněkud přepjatou stopáž. Strhující a velmi emotivní je pohřební kytarové provedení Bjork "Emotional landscapes" v předposledním díle, které jakoby vyvstávalo ze samé podstaty příběhu. (12.08.2014)

Štve mě, že někdy je to příliš přepálené a detektiv-ka až příliš odvážná až lehkovážná, bych řekla. A chlapi jsou až vyhroceně zlí a sexističtí apod., - teda doufám, že nemám růžové brýle a že to tak fakt není :-D A chování některých (např. Robinin boyfriend) je nereálné a taky přepálené, jinak by se tam nic nedělo... Ale dobrá kamera a Björk v 7. dílu sedla. A taky je zajímavý, že herečky jsou v posledním dílu hezčí než v prvním :) (01.09.2014)