San Andreas

Uspokojivý katastrofický dobrodružňák, kde mizí Hooverova přehrada, vzápětí se Kalifornie otřásá v základech, mrakodrapy trhají vejpůl, tsunami devastuje Golden Gate, spanilá Daddario očarovává, Giamatti se snaží varovat... a můj nadčlověčí oblíbenec Dwayne odhodlaně zachraňuje rodinu a smrtelníky po cestě. Sice ohraný, ale funguje jak má a nenapadá mě, co víc od podobný srandy čekat. (03.09.2015)

The Rock hraje (a je sympatický) asi jako Sylvester Stallone v devadesátých letech, nicméně v takhle hloupém filmu by tehdy ani Stallone nehrál. Jedno klišé vedle druhého, spoléhá se na to, že diváka ohromí efekty, které ale nijak ohromující nejsou a celkem brzy se omrzí, no a bere se to takřka smrtelně vážně. Nadhled přímo zoufale chybí - ta komediální struna, na kterou tak dobře dovede zahrát třeba Roland Emmerich (2012 mě velmi bavilo a přitom dějově není o moc sofistikovanější), se v případě San Andreas ani nezachvěla. Na rozdíl ode mě při sledování Alexandry Daddario, ehm. (05.01.2019)

// Rád bych řekl, že se teď McQueen s Newmanem obracejí v hrobě ale oni jsou víceméně těmi, kteří tenhle katastrofický kurz nastavili. Oba ty filmy jsou bídné, v obou se ale najdou určité momenty, které se povedly natočit celkem zajímavým způsobem, který většinou zapříčiní, že těch dvou hodin nakonec nelituji. Zde viz. scéna s tsunami nebo kurzem potápění s Alexandrou Daddario, která byla jedním velkým pátráním po nové tapetě na mobil. Zkrátka, ušlo to. Znova bych to ale nedal a v kině bych pravděpodobně usnul nudou. 40% a teď šup s Rockem do nějakého komiksu. (po pár dnech zvedám hodnocení, ten film naneštěstí utkví v hlavě a to se rozhodně nestává často) (29.08.2015)

Už jsem to tu psal u nejednoho katastrofického filmu.. mám je prostě rád. Nevím proč, ale líbí se mi zničená města ať už jde o přírodní katastrofy nebo nějakou apokalyptickou válku... Samozřejmě to mám rád jen jako ve filmu. Nic takového nechci zažít a špatně se mi na to kouká i ve zprávách na Tv byť se to odehrává na druhé straně naší planety... Na San Andreas jsem tedy koukal jen z tohoto důvodu. Hlavní děj točící se kolem mlátičky Johnsna, který létá coby pilot vrtulníku SAR u LAFD a jeho rodinky jsem bral jako nutné zlo. Konečně, už to tu bylo tolikrát... Každý z takovýchto katastrofických filmů má většinou několik základních postav. jednak je to vědec, který na něco přijde (kometa, zemětřesení, tání ledu atd...), pak je to většinou nějaký hero, který věc řeší. Ve většině podobných filmů se hero soustřeďuje na záchranu co nejvíce lidí. Tady je to jiné, záchranář Dwayne zachraňuje jen svoji rodinu uprostřed zbořeného města! :-). A tak sledujeme dojemný příběh rodiny zachránáře, který kdysi přišel o dceru a o druhou nechce přijít. Uvidíme jakým způsobem do rodiny přijde i zeťák a že to s rozvody nemusí být tak horké jak to na papíře vypadá. Dokonce zde bude potrestán i jeden zloduch zbabělec. Ale více již nevyzradím. Jak říkám, já na film koukal kvůli efektům. Nikdy nezapomenu na první vizuální orgie tohoto typu u 2012 (2009), kdy jsem poprvé s pusou dokořán zíral co dokáže nadupané písíčko ve štábu filmařů. Tady je to ještě om pár levelů dál. Doba pokročila a HD možnosti jsou neomezené. Takže co se týče oné zkázy, byl jsem nadšen. Konec je samozřejmě stejný jako u všech těchto filmů - plný patriotismu a nadšení. Dávám 3 stupně Richtera. * * * (11.10.2015)

Více uvěřitelnosti do těch filmů prosím, více uvěřitelnosti. To si máme snad myslet, že když si země usere tak, až se starej Richter v závalu pod mramorem šťastně zašklebí, budou ošklivé chlapce opečovávat slečny s natolik nadupaným živůtkem, že by mohly slony kojit? Na mě by zbyl určitě vylitej inkontinentní muž - vesničan. A když by už vyšla i buchta, pak leda stošedesátikilová metrová epileptička z aštarova klanu, takže s kakastrofou smířená. Ještě k tomu v akutním záchvatu. Chvilku bych po ní hopsal jako na trampolíně, abych užil ještě nějakou tu legraci, a příchozí vlnu tsunami následně díky dílem znechucenému, dílem z absurdity světa pobavenému úsměvu užil jako takový definitivní irigátor mezizubních prostorů. Ovšem jinak není co vytknout, přesně takhle by to bylo, kdyby vypukla nakopalypsa! (Ano, Fanan). Strašná, trikově však vyšperkovaná chujovina. Na závěr tedy spolu s Rockem stojím, ruku na hercně, a dojatě si říkám, olizujíc (též jemně prsty laskajíc) americkou standartu - jez, vý ken! Rybyldytyt. Fakof ýrt, vý faking ár! faking jů, faking es, faking ej! Fak! (21.10.2015)