Topiaci sa stebla chytá

Pro mě nejlepší funésovka asi právě proto, že se tu Louis opět setkal se skupinou Les Branquignols pod vedním Roberta Dhéryho. Humor té skupiny byl něco asi jako Asterix nebo Lucky Luke (ale oba v kreslené podobě, ne ve hrané), ale na jevišti. Nejsou tu však všichni členové skupiny, protože někteří (Michel Serrault, Jean Lefébvre) se stali hvězdami jako Louis. Zbyli jen ti nejvěrnější jako Dhéryho žena Colette Brossetová jako manželka výborného Michela Galabruho nebo Jacques Legras a Pierre Tornade jako Andrého bratři. Myslím, že ta série gagů, vystřižená jak z němých grotesek, patří k těm Louisovým nejlepším. Nejúspěšnější film Roberta Dhéryho byla Výhodná koupě, kde byli Les Branquignols téměř v plném počtu, ale tu naše televize nějak nechtějí zopakovat... (21.01.2007)

Skvělá podívaná ve které mimo Funese alias pana Fourchauma (ten podává jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů) exceluje v závěru hlavně jeho konstruktér plachetnic Castagnier a to když při závěrečném pláči nádherně paroduje jednoho z nejlepších komiků němé éry filmu Pana Stana Laurela! Jinak se jedná o hodně praštěnou komedii plnou střeštěných lidí provádějících crazy kousky , scénka v kostele nezapomenutelná! Pro mě 90% :-) (27.08.2007)

Pokud bych vzal v ůvahu nostalgii, tak to na ty **** dá. Přece jen je to jeden z těch filmů, na která jsem už jako capart koukal s našima. A některé scény, jako například ta s velebníčkem na rozpadajícím se kůru jsou prostě "boží". Na druhou stranu spousta nepříliš vtipných scén neumí v pravou chvíli skončit. Ale čert to vem. Ve výsledku je to milý a příjemný film (05.07.2009)

Podnikatel loďař cholerický Fourchaume (Louis de Funès) versus jeho zaměstnanec a konstruktér zrzavý Castagnier. Lehká komedie plná zrzavých čupřin rodiny Castagnierových (konstruktér, manželka, farář a ještě další bratr) a výborných gagů, z nichž mezi nezapomenutelné patří scéna faráře na rozpadající se kazatelně, pronásledování Castagniera Fourchaumem s lopatou v ruce a nedělní výstup pokorného Fourchauma s manželkou na maják. (04.04.2009)

Zajímalo by mě, kam ta nezbedná Ústřední půjčovna filmů chodila na české názvy francouzských komedií, když i některé původní jsou dost bizarní (u nás neuvedeno např.: Nestrkejte dědečka do kaktusů, Ježíšek je neřád nebo Neplač s plnými ústy). No nic. Tonoucí je Louisovo poslední setkání s partou Roberta Dhéryho, z níž před lety vzešel. A je to už setkání dvou různých světů. Tehdy značně vyhraněná postava běsnícího podnikatele je příliš dominantní na to, aby se divácká pozornost dala dělit mezi víc komiků. Obligátní role krotkých trpitelů Funésovy nátury ale Dhéryovci hrát nemohli, takže mají přece jen víc prostoru, než bylo zvykem. A já si myslím, že to není to pravé ořechové. Ale za tu smršť gagů (scéna s výstupem na maják a rozšlapanými dorty mě vždycky sejme) 70% (06.05.2003)