Nezabudnuteľné prázdniny

Zase další z mnoha filmů o lůzrovi, kterej se úplně změní a nakonec je za velkýho borce. Nic moc originálního, nic moc zajímavýho, ale ten film je takovej pohodovej, že se na to dá dívat. Překvapil Steve Carell v záporný roli. U něho jsem byl vždycky zvyklej, že hraje různý zoufalce a takový neškodný trouby, a těžko bych si ho dokázal představit, jak hraje nějakýho šmejda. A zahrál to naprosto přesvědčivě. Taky překvapil Sam Rockwell, kterýho si pamatuju hlavně jako toho zlýho vězně v Zelený míli. Tady pro změnu hraje největšího pohodáře široko daleko. Ostatní herci jsou taky celkem OK, ale chybí tomu nějakej zajímavější příběh nebo aspoň nějaký překvapení. Navíc to postrádá jakoukoliv pointu. 50% (18.09.2014)

Já sama nevím, co mám vlastně napsat k filmu, kde byl potenciál jinak hvězdného obsazení dokonale nevyužitý a scénář tak trochu jak ohraná americká deska. Je to strašná škoda, protože kdybych měla dát jednou repete, tak by to bylo jen a jen kvůli Samovi Rockwellovi, který byl jako vždycky neodolatelný, kouzelný a navíc to táhnul v podstatě sám. Minimální možnost se nějak projevit měla ještě Toni Collette a tím by to skončilo. Dokonce jsem měla v první polovině pokušení ten nesmyslný dialogový pinpong přerušit, ale naštěstí to druhá polovina trochu vybalancovala právě díky Owenovi, který byl středobodem mého zájmu až do závěrečného finále. Normálně bych asi dala trojku, ale za tu výbornou prázdninovou atmošku v parku Wizz a hlavně za Sama Rockwella zavřu obě oči a dám vyjimečně čtverec. (14.10.2013)

To raz tak idete pozerať film čisto kvôli AnneSophie a ono sa z neho vyklube príjemne odsýpajúce drama, ktoré by malo svoje uplatnenie dokonca aj bez nej. Môže za to predovšetkým skvelý, famózny a ešte raz skvelý Sam Rockwell ala Owen, jehož postava by bola v reále parťák do pohody na pohladanie. Steve Carell si skúsil aj nie príliš komediálnu rolu nepríjemného otčíma a aj keď mám niekoľké výhrady a celkovo nie je The Way Way Back ničím prevratným, v srdci mi zostáva hrejúci pocit, ktorý mi káže neísť s hodnotením pod štyri solídne hviezdy. (23.12.2013)

Živé postavy v poměrně živém vyprávění, které má v rukávu hned několik es. V první řadě jsou to herci – proti svému typu obsazený a mrazivě odporný Steve Carell, i nadále spolehlivá a tentokrát solidně zlomená Toni Collette, ulítlá a syna za oko peskující Allison Janney a především Sam Rockwell, který si své scény sprostě krade jen a jen pro sebe. Občas z americké provenience prostě vzejde film, který je nenápadně malý a nápadně milý (Malá Miss Sunshine, Bokovka). Scénáristé Faxon a Rash, kteří si přišli pro Oscara za scénář k hořké komedii Děti moje, tentokrát své popsané stránky z ruky nepustili a natočili poctivý příběh, kterému je těžké něco vytýkat. Když už, tak absenci originality. Příběhů o zakřiknutých puberťácích tu byly mraky. Tomuhle introvertnímu hošanovi je čtrnáct a cestou na prázdniny vyfasoval od máminy nového přítele trojku na stupnici do desíti. Mizerný start léta. Zatímco otčím dál poukazuje na hochovi nedostatky, on si začíná vydupávat svoje místo na zemi. Však to znáte. Za oceánem si na to potrpí. Nevadí. Protože tahle indie komedie je i s těmi „zásadními životními moudry a pravdami“ nesmírně přitažlivá, stejně jako pohodová nálada přerostlého dítěte Rockwella, který tu řídí vodní zábavní park a díky řetězcům neodolatelných hlášek i divákovu bránici!! 80% (25.12.2013)

Tak jestli někomu přijde to co se tu odehrávalo jako nezapomenutelné prázdniny, tak ho dost lituji, že nezažil něco lepšího, protože se tu nestalo nic světoborného, co by mě dokázalo nějakým způsobem odrovnat. Příjemný byl zejména konec, který je takový uklidňující. Kdyby existovalo více lidí jako byl správce parku, bylo by na světě líp, jenže takových lidí, co dokážou podpořit náctiletého outsidera je velmi málo. Můj 1000. komentář! (26.01.2014)