Batman

Nemá cenu měřit, jak si Vengeance stojí proti Burtonovu nebo Nolanovu pojetí, šlo v první řadě o to, aby si Reevesův pohled na Netopejra obhájil vlastní existenci. A i když mi spousta věcí nejde pod nos, živoucí Gotham stejně okamžitě zaleze pod kůži a hlavní postava s ním. Pattinson neselhává snad ani na vteřinu, i když se mu takhle křehce psychologické pojetí mohlo rozsypat pod rukama. Bruce Wayne totiž chodí v dešti s pramenem vlasů spadlým do obličeje a jako Batman si do deníčku píše zdrcující zvolání typu "Já jsem přítmí." Ani tak ale nikdy nepřepne do směšnosti, nikdy onu emo hranici nepřekročí tak, abych nedokázal jeho palčivě osobní pátrání brát hned v následující scéně vážně. Což je zásadní, protože pátrá doslova celý film. Krimi stránka je dokonce ve filmu natolik prvořadá, až mě napadalo, jestli není komiksová stylizace tvůrcům na obtíž a nezdržuje je od očividného přání natočit vlastní Fincherovku. Bohužel citací Se7en je tak moc, že mě ruší a výsledek s nimi ztrácí vlastní výjimečnost. Druhou nepochopitelnou stránkou je délka, která je přitom neopodstatněná a při krácení by ubylo scén, kdy sledujeme špinavé a nekalými živly prolezlé město na pozadí monologů či dialogů o špinavém městě prolezlém nekalými živly. Na druhou stranu se díky tomu nikdy nezmenší měřítko vyprávění, které si tak důkladně tvoří podklad pro gradaci klíčových scén (pohřeb). Na konci se tak ve mně mísí nálady stejně tak jako ve filmu, ale protože všechny fungují, fandím tomu, aby takhle sebevědomý přístup vydržel a nebál se rozkračovat v oblasti Batmanových nepřátel a směrů. Úplná absence mystiky či alespoň opatrného nadpřirozena a vědy by u pokračování mohla zavinit brzkou okoukanost. (11.03.2022)

Město Blade Runnerů, Vran a vytrvalých dešťů a v něm Bruce Holmes, Alfred Watson, inspektor Jim Lestrade a Riddler Moriarty. A nebo jinak. Město stejného podnebí a v něm zkušený Jim Somerset, napružený Bruce Mills, jeho starostlivá žena Alfred a John Riddler Doe. Jeho hříchem je Závist, trestá Pýchu a Lakotu, nechává se zavřít, aby dokončil svůj plán a aby toho Finchera nebylo málo, dělá to jako Zodiac. A nebo snad variace na motiv Strachu, když Nolanův rytíř začínal? Reeves svému „Nocturnal Animal“ dodal od všeho něco a jediné, co mu lze vytknout, je na sílu tlačené párování kočičky a netopejra a absence nějaké opravdu kulervoucí scény (záběr vzhůru nohama z Penguinova nabouraného auta mi nestačí). Tvůrci komiksových adaptací už evidentně ví, že čím autentičtější rozměr dostanou postavy (i ty směrem k fantasknu), tím intenzivnější je svět, kterého jsou součástí.. Apropo, u Colina Farrella si nejsem jist, jestli za tím vzhledem stojí kvalitní práce maskérů, a nebo se po letech stagnace konečně začíná měnit v Lanthimosova humra.. (26.05.2022)

Temný rytíř je batmanovským Nelítostným soubojem a The Batman je zase jasný pozdrav Sedmi, Zodiakovi, 8mm, Černému dešti a vůbec všem podobným (neo)noirovým záležitostem, které ale Matt Reeves nevykrádá, protože jeho film je prostě další z nich. Porovnávání s předchozími netopýřími filmy jsou nefér, ale vyhnout se jim taky úplně nelze, protože The Batman je zkrátka pořád Batmanem. Dokonce ani není pravda, že teprve teď je detektivem, neboť už právě v Temném rytíři se dost navyšetřoval. Jednoznačným trumfem tohoto filmu je ale jeho atmosféra, jaká tu vážně ještě nebyla - tmavá, hnusná, deštivá, špinavá, ve stínech číhající a agresivní atmosféra, stoprocentní Gotham, který snad ve všech postavách probouzí to nejhorší. Pattinsonův Batman je dokonalý a moc se mi líbilo, jak ten podivný mstitel v kostýmu působí ve třeba ve scénách s policí až nepatřičně. Stejně dobrý je ovšem Pattinson jako Bruce Wayne, ačkoliv toho jsme si moc neužili, velmi se mi i líbila Zoë Kravitz nebo John Turturro, kterého jsem poznal až díky jménu v závěrečných titulcích. Paul Dano jako Riddler se může směle postavit vedle Ledgerova Jokera, no a Colin Farrell si Penguina také očividně užil. Film naprosto úžasně vypadá a zní, Giacchinova hudba je po Elfmanovu Batman se vrací druhý nejlepší netopýří soundtrack, který Zimmerovy skladby předčí tím, že se dá poslouchat i samostatně a něco z něj máte. Velkou spoustu scén (vlastně ideálně celý film) bych chtěl vidět okamžitě znovu, nicméně dvě z nich opravdu vynikají - ta na pohřbu a ta se startujícím batmobilem. V kině při nich vládlo dokonale hrobové a napnuté ticho, a tak to má být. (03.03.2022)

Batman Matta Reevesa je noirovo temný, pripomínajúci atmosféru žánroviek z 40. a 50. rokov, miešaných s poctivou komixovosťou zošitových predlôh. Režisér a kameraman predviedli neskutočný cit pre záber - obrazovo film vo väčšine stopáže evokuje najsilnejšie momenty súčastníka, Denisa Villeneuvea. Prepojenie obrazu so zvukom a sountrackom je tiež majstrovské. Superlatívi ale pre mňa končia u spomenutých estetických a formálnych aspektoch. Nový Batman je príbehovo nekonzistentný, dramaturgicky veľmi prapodivne vystavaný, bez ťahu na bránku. Ešte sa mi u žiadneho filmu o Batmanovi nestalo, že by som viacnásobne kontroloval svoje hodinky, do kedy to ešte asi potrvá. S takto plytkým scenárom sa v mojich očiach filmu nepodarilo utiahnuť maratónsku stopáž. Každopádne si veľmi cením veľmi osobitý prístup a originalitu celého projektu. O niečom asi ale vypovedá, že momentálne mám pocit, že to už nepotrebujem vidieť opakovane... (06.03.2022)

9/10. Není to dokonalý film a pro mnohé bude (tříhodinová!) ponurá detektivka s minimem akce, odlehčením a neotesaným vypravěčským stylem těžkým oříškem, který dost možná většina nebude chtít rozlousknout. Ale pokud víte, co od nového Batmana čekat, vyznáte se ve filmařských postupech a nahlížíte na filmy jako na komplexní rébusy, jenž čekají na váš trpělivý postup, intepretaci a um ve vnímání všech klíčových detailů - jednoduše se zamilujete. Minimálně já jsem v tom až po uši. (09.03.2022)