Masaker na Wall Street

Neznaje paradigma , anžto jsem Bollem dosud nepoznamenán, vydal jsem se do končin mnou dosud neprozkoumaných. Zasednuv do polohy skrčmo a schylmo, cítě se pohodlně a očekávaje spektakulární vjem, jal jsem se sledovat toto dílo proklínaného autora. Vnořiv se do příběhu životem postupně ubíjené a ke zkáze odsouzené lidské bytosti nemající ani zbla šancí se dostati ze svého bludného kruhu , byl jsem až překvapen realističností podání tohoto strmého pádu, který může potkati každého z nás. Schouliv se ještě více, přípomínaje megalitické embryo velikosti mláděte nosorožce srstnatého, s nebývalou obavou usídlenou v nervových zakončeních, jejíž odlesk se zrcadlil v odrazu mých přivřených očí na obrazovce, jsem očekával nezvratný výsledek tohoto drtivého tlaku vyvíjeného na hlavního hrdinu .. a tak se i stalo..postřílel je do posledního čuráka a já vím jak splatím hypotéku..... (09.10.2013)

Pokud se Úwe na chvíli oprostí od ultratrapných lesbických upírek a rádobykomediálních porážkových sviní, dokáže se šarmem sobě vlastním zpracovat i seriózní téma, jakým je téměř dokonalé řešení hypoteční krize. Jeho inovativní, neokeynesiánský model regulace trhu, spočívající v totálním vyhlazení všech těch spekulativních zmrdů, co nám tu v globálním měřítku houpou úsporama, jen aby si, krize nekrize, mohli cvaknout další splátku na Ferrari a dovolenou na Barbadosu, je svou jednoduchostí a precizní účinností téměř na Nobelovku za ekonomii! Ano, je to sice místy až Bollestně prkenné, ale všechno to vyváží neskonalá divákova radost z pohledu na hlavu svého investičního makléře, která se ladně rozprskne v úlomcích kostí a mozku nad koláčovým grafem výhodných investičních balíčků Lehman brothers. Moc doufám, že tato "Bollova progresivní regulace" ten zlatý dynamit opravdu získá a ujme se brzy celosvětově. (27.05.2013)

Je to celkom dobrý dramatický thriller. Má dosť dobrý príbeh o obyčajnom mužovi, ktorý si žije svojim bežným životom bez väčších ambícií, ale je rád, že má slušnú prácu, dobrých priateľov a hlavne milujúcu ženu, ktorá má ale nanešťastie zdravotné problémy a poistka to nepokryje a tak sa rozhodne veriť svojmu finančnému poradcovi, ktorému zverí peniaze. Lenže kvôli finančným podvodníkom o ne nielen príde, ale dokonca aj upadne do ťažkých dlhov a tak sa snaží bojovať s týmto systémom, lenže postupne si čím ďalej viac uvedomuje, že skutočne funguje len to najradikálnejšie riešenie. Spracovanie je celkom slušné, celá táto tématika ohľadom finančných trhov a samozrejme hlavne obyčajnom človeku, ktorý sa snaží bojovať proti systému, ktorému vládne len chamtivosť a ignorancia je pre potreby filmu dobre zvládnutá, ale až na jeden zásadný problém, ktorý nanešťastie filmu dosť uberá a tým je práve samotný hlavný hrdina. Je tu potrebný niekto, s kým sa dá stotožniť a následne mu aj skutočne fandiť, lenže v tomto prípade je to už od samotného začiatku obyčajný neschopný hlupák a primitív a potom to ide ťažko. Ale inak je to slušná zábava, film má dobré tempo, baví aj pri dlhých dialógových častiach, ktorých je plno, takže až na ten jeden problém je to rozhodne obstojná zábava. Samotnej akcie tu až tak moc nie je a nie je ani až tak zábavná, ako by som chcel, čo platí obzvlášť o záverečnej fáze v jednej budove, ale svoj účel to splní a aspoň tá jedna akcia, ktorá finále predchádza sa vydarila. Herecké obsadenie je teda skutočne rozporuplné, je tu až prekvapivo veľa známych tvárí, ktoré až na dve výnimky, čo je klasik Keith David a v poslednej dobe aj Michael Paré, ktorý už aj má nejakú charizmu vôbec nemusím, ale zase všetci sú svojim spôsobom aspoň zábavní, či už Eric Roberts alebo Edward Furlong, ktorého som nevidel roky a tak ma jeho súčasný stav skutočne šokuje, takže výraznejšie nesklame nikto. Jedine ten Dominic Purcell v hlavnej úlohe mi opäť dokazuje, že je to asi najhorší herec vôbec. Réžia a technická stránka nie sú ničím výnimočné, miestami to dokonca pôsobí ako domáce video, ale má to aj svoje chvíle a celkovo s tým nemám až taký problém. Uwe Boll by sa mal držať už len takýchto filmov, ktoré mu aj celkom idú, síce je to predsa len horšie, ako tématický predchodca Rampage, ktorý mi skutočne sadol po všetkých stránkach, ale aj toto je minimálne na to jedno pozretie slušná zábava. 60% (25.05.2013)

První polovina je na tenhle typ filmu nemožně natahovaná, ale jako drama docela funguje, ostatně k nekonečnému padání hlouběji a hlouběji do zoufalství se to hodí. Pak se ovšem BUM někdo nesmyslně rozhodne příběh posunout tam, kam je třeba, a jakákoli účast je pryč. Film se pak už naštěstí nesnaží být dramatem a přechází v thriller, který je překvapivě vcelku slušný. Bohužel trvá asi dvě minuty, pak se pět klipovitě opakuje a následně BUM RATATA uvolní pozice stupidní střílečce, která nejen že není o ničem jiném než střílení do všeho, co se pohne, ale ještě se to snaží obhajovat. Když ještě Uwe na konec narouboval stylový exit, aby hrdina vypadal cool, bylo mi z tohohle díla slušně nevolno. Snad bych byl dal i jednu hvězdu za začátek, ale pak jsem otevřel čsfd, přečetl pár komentářů, lehce se usmívajících nad hrdinovým lidovým, „spravedlivým“ tažením, udělalo se mi nevolno téměř fyzicky a proti svým zvyklostem a zcela nelogicky a zbytečně hážu proti stěně hvězdiček svůj odpad. A jdu hledat naivní romcom. (01.01.2014)

Jelikož Uwe natočil něco, z čeho kromě brečícího Purcella nestojí vlasy na hlavě, tak budu milosrdný. Když pominu jakousi teráčskou revenge koncovku, tak se jedná o vcelku reálné a soucit vyvolávající drama, kdy divák nemá sebemenší problém vžít se do role hlavního hrdiny. Ne že bych se tady v tomto žánru vyžíval, ale byl jsem překvapený, jak to Bollovi šlape, no o vyloženě nasraném zakončení nechť si udělá obrázek každá sám. V USA tenhle film beztak zakážou! 55% (31.07.2013)