Půjčovna masa

Slibný svět a zajímavá detektivní zápletka, kterou nezruinovaly béčkové tendence, ale klišé moderních seriálů. Hrdá béčkovost a vtípky vyplývající ze soukolí světa, kde si identity prohazují těla, jsou naopak velkým kladem. Slušelo by redukovat příběh na méně dílů, vykopat debilní flashbacky a díly, které zbrzdí rozjeté vyprávění vysvětlujícím dílem z minulosti. Strašlivé je i klišé "cynický drsňák má ve skutečnosti srdce a dokáže milovat", které v příběhu zkaženého cynického lidstva nějak nemá místo a to rodinné drama, potažmo povídání si s duchy ničící závěrečné epizody je taky nesnesitelné. Výprava na TV produkt ujde, i když mě zaráží, že v budoucnu lidi nosí v podstatě stejné oblečení jako v dnešní době. Herecky táhne seriál Kinnaman, kterému styl arogantního frajera sedne, milionářský pár je typově skvělý a hotelový manažer plní svou úlohu úchylné figurky dostatečně. Zbytek je průměr, příšerná je představitelka policajtky, které drsňačku nevěříte ani na chvíli. Škoda, mohlo to být lepší, díky některým sci-fi nápadům občas nelitujete, že se na to díváte. (17.03.2018)

Vizuálne Blade Runner do ktorého sa napasovali inšpirácie od rôznych iných sci-fi kúskov typu Repo Men, Náhradníci či Vyměřený čas. Chválim, že do seriálu kde telo = pouzdro zakomponovali necenzúrovanú nahotu. Ten prístup postáv mal byť však ešte s menším ostychom, aby to korešpondovalo so skutočnosťou, že telo nie je intímnosť, ale majetok (pridelený/vybraný). Väčšinu času sa zoznamujete so svetom a jeho rozmanitosťou, pravidlami, spoločenskými vrstvami. Do toho vstupuje hlavne akčnosť (bitky, streľba, mučenie). Najmenšiu časť tvorí detektívna zložka, ktorá to všetko drží pohromade. Vďaka atraktívnosti prostredia, pestrosti príbehu (občasné časové skoky, výmeny tiel,...) som si sledovanie užil. Do 5* však dosť chýba. Žiadnu postavu (či už herecky, alebo scenárovo) som si neobľúbil. Plná nahota je fajn osvieženie do TV sveta, kde sa š*ká a spí v podprsenkách. Ale herečky bohužiaľ krásou práve nehýria. Boli proste schopné odohrať čo mali a zároveň pritom ochotné všetko vytrčiť. Zápletka je zaujímavá a dobre premyslená, ale na prdel nikoho neposadí a akčné scény rozhodne nie sú áčkovej kvality. Napriek výtkam 4* sci-fi mix, ktorý dokáže dobre klamať telom. (16.12.2019)

Nějakou dobu jsem se tomu bránil, ale stálo to za to. Přesně takový seriál v současném televizním vysílání chyběl. Netflix opět zahrál na správnou strunu. Opravdu super kyberpunkový seriál. Už chápu místní velmi vřelé ohlasy. Vítejte v daleké budoucnosti, kde už tělo není svázáno s myslí a bohatí lidé neumírají. Hlavní hrdina je probuzen po 250-ti letech. Chvíli mu trvá, než se rozkouká a hned je pověřen vyšetřováním zvláštní vraždy. Postupně se do toho zamotává a zjišťuje, že věci jsou mnohem složitější. Má to lehce noirový nádech. Všechno je propletené a mrtvol přibývá. Postupně se dozvídáme různé věci z Takeshiho minulosti. Seriálu určitě chválím velkou brutalitu a značné množství krve. To se v nich často nevidí. S nahotou také nešetří. Celé to jednoznačně táhne skvělý Joel Kinnaman s pohlednou policistkou v patách, kterou ztvárnila pro mě dosud neznámá Martha Higareda. Ve 2. sérii Takeshiho ztvárnil Anthony Mackie. Odehrává se na jiné planetě a s jinými postavami. Je to bohužel o něco slabší. Dozvídáme se víc o Takově i Quell minulosti. Zjistíme i něco o oněch Starších. Uvidíme, jestli ještě bude nějaká další série... "I moje mikrovlnka je chytřejší než on." (22.03.2019)

EDIT z 4.3.2018 ke zrušení seriálu. První řada Altered Carbon pro mě byla totální pecka a hrozně jsem se těšil na další (lepší akční scény, minimálně co se týče seriálů, jsem dostal až u třetího Daredevila). Až do té míry, že jsem několik dlouhých měsíců pouze vyhlížel její potvrzení, ač jsem věděl, že se bude muset obejít bez Joela Kinnamana, ale říkal jsem si, že to nebude taková hrůza. A krom čtenářů knihy, jež seriál zklamal, jsem v tom rozhodně nebyl sám. Nicméně pak přišly trailery a datum vydání a mé nadšení bylo pryč, vůbec jsem tu euforii jako tenkrát necítil, což se po prvním díle, kdy jsem si dal týden pauzu, pouze prohloubilo. Ukázalo se, že můj oblíbený Kovacs s agentkou Ortegou byly mnohem důležitějšími podpěrníky mé zábavy, bez nichž to prostě nešlo. Proti Anthonymu Mackiemu nemůžu říct vůbec nic a celý seriál si poctivě prožil a zahrál, včetně vypjatých emocí v posledním díle (díkybohu zkrácení na 8), nicméně pro mě to prostě není hvězda, jeho charisma není dostatečné a je jen jedním z mnoha stoupenců Marvelu, mimo nějž nikoho moc nezajímá (viz nudný Netflix film IO) a bohužel jsem se od toho nedokázal oprostit, ačkoliv mi ani druhá řada nepřišla o moc levnější, méně výpravnější nebo výplňkovější. Stejně je to pro mě obří zklamání a neumím si představit, co by mé dojmy zlepšilo v doslova hypotetické (nyní nereálné) řadě třetí (tedy vlastně vím, nahoře jsem to popsal, ale nevidím to příliš reálně). Vlastně cítím podobné rozčarování jako po vyhození Spaceyho během již natáčené poslední řady House of Cards, ačkoliv v preprodukci Altered Carbon bylo vše jasné dané. Ale hořké pocity zůstávají. Ale tu první sérii grandiózního cyberpunku si rozhodně dejte, proto tu těch 5* visí. PS : Mám novou platonickou lásku - těžkotonážní Martha Higareda, její nadávky v rodném jazyce z posledního dílu mi v hlavě budou znít ještě dlouho. | S1: 5/5 | S2: 3/5 I (02.09.2020)

1. série - 65% - Snažím se mít rád hlavního hrdinu, respektovat Purefoye v syrové rovině, nebo vnímat Vernona jako vtipného parťáka a ne jako protivně tvrdohlavou a jednorozměrnou výplň. A jde mi to až někdy do osmého dílu, který reprezentuje vše, co mi na seriálu vadí, a kdy to s vyšetřováním, pointováním nebo vzpomínám pomyslně vzdávám a užívám si jen a pouze stoprocentní vizuál (včetně jednoznačné královny Marthy Higaredy), snad nejpropracovanější obrazovou stránku, co jsem kdy v žánru viděl. O to víc lomím rukama pro stokrát viděné zvraty a v první řadě pro nesnesitelnou pózu otevřenosti všemu "zakázanému". Krev, nahota, sex, násilí, mučení, křik - a až na výjimky všechno v tak evidentně prvním plánu, že mi pak nezbyl prostor k tomu, abych tvůrcům ony finálové emoce, byť dost statečně ždímané, uvěřil na déle než pár sekund. Přirozenost se zapomněla někde ve flashbacích. Potenciálu byla hromada, ale výsledná chuť hořkne přílišnou rychlostí. 2. série - 30% - Jestli pokračování něco dokázalo dotáhnout do konce, tak pozvednout vzpomínky na první dobrodružství. Z něj si totiž nová sezóna bere to, o čem se mluvilo nejvíc a všechno násobí dvěma. Dostávám proto neopodstatněné množství mučících scén, zápletku se pokouší vysvětlovat zmatený Poe a v akci se dává důraz jak jinak než na krev. Bohužel nic z toho není to, co mě k začátkům Carbonu připoutalo. To, co jsem rád měl, teď buď chybí (Martha Higareda), vyvíjí se směrem, který mi nic neříká (sám Takeshi je jen doprovodnou figurkou nezajímavé a nevěrohodné love story) a nebo je téměř vysmíváno (výstavba celého světa stojí na klišovitých vedlejších charakterech a prapodivných dějových skocích). Důvod, proč jdu s hodnocením tak nízko, je ale vizuální stránka. Že se seriál, u kterého divák žasl nad každým druhým záběrem, dobrovolně zavírá do tmavých hal, skladišť a jeskyní, je bezmála tragédie. V kombinaci s absolutním nevyužitím tradičně neodolatelné chameleonky Simone Missick a sympaťáka Mackieho můžu jen kroutit hlavou nad tím, co přesně hlavní tvůrkyně čekala, že jí hladové publikum po dvou letech řekne na tohle. (27.03.2018)