Bláznivá komedie
Le comiche
Réžia:
Neri ParentiScenár:
Leonardo BenvenutiKamera:
Roberto GerardiHudba:
Bruno ZambriniHrajú:
Renato Pozzetto, Paolo Villaggio, Enzo Cannavale, Ennio Antonelli, Sal Borgese, Fabio Traversa, Gianpaolo Saccarola, Piero Vivaldi, Luigi Nicolosi (viac)Obsahy(2)
Řemeslo má zlaté dno. Ovšem jen v případě, že ho člověk umí. To se však o dvojici Paolo Villaggio a Renato Pozzeto rozhodně říct nedá. Vrhají se do práce s těmi nejlepšími úmysly, ale všude, kam vlezou, nadělají spoušť. Mají totiž obě ruce levé! Jako údržbáři v kostele moc úspěchu nemají. Jako automechanici na benzínové pumpě zničí několik aut a raději sami odcházejí. Zkoušejí také prodávat vysavače po domech. V jednom hotelu udělají takovou škodu, že tu musí rok pracovat zadarmo. Otevřou si dokonce pohřební ústav, ale po ztracení nebožtíka a zmlácení vdovy to vzdají. Nakonec dostanou nabídku pracovat jako dvojníci, netuší však, že jim jde o život. Jako vždy, když se člověk zaplete s mafií. Ještě, že jejich anděl strážný nad nimi bdí! (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (126)
Účelová defraudácia konvencií a stokrát opakované vtipu, ktorý siaha k svojim limitom. Ak Pain and gain je morbídnou stupiditkou terajších vysokoškolákov, tak Fantozziho nanajvýš priemerné gagy, reč tela a pády strojov a zariadení je 80-tkovým béčkovým vrcholom, ktorý už z dnešného hľadiska vyznieva značne škrípajúco. 3 za to, že niekedy som už nechápal podaktoré absurdity, ktoré už zvrátenejším spôsobom vari nešli vyjadriť. Lacná kamera, dej nič moc. ()
Reziser Neri Parenti /Malery pana Ucetniho/ natocil len lahko nadpriemernu komediu, ktora sice nikdy nemala na kultove veci Buda Spencera/Hilla alebo na Pierra Richarda, ale xtarsim ludom mam ja respekt / a Villaggio je rocnik 1932/ a ide o europsky humor, to je tiez velke plus. Dalo sa na tom dobre zasmiat, a zjavil sa tu aj Enzo Cannavale /Policajt Drabem 1973/. 77 % ()
Niektoré dvere do minulosti by mali ostať zatvorené, pretože vkus za nimi je niekde inde ako dnes. Na strednej škole sme z tejto dvojice ušťávali. Najradšej som mal scénku s mŕtvym jogínom, tá ma dostávala do kolien. Dnes, keď mi je o dvadsať rokov viac, mi dokázala vylúdiť iba úsmev na tvári. Strašne to zostarlo. ()
Jak už sám název napovídá, jde o bláznivou komedii, která v určité části (pohřební služba) dosahuje až hranice morbidního humoru. Pokud se divák nad touto hranicí povznese a nedotýká se ho v ten okamžik citlivě z důvodu vlastního truchlení, může být i tento kritický okamžik překonán a hodnocení může být vyšší. Komedie je od toho, aby pobavila, i když to může být na samé hranici vkusu a za cenu toho, že někoho citlivějšího urazí. Mě neurazila, přijal jsem ji. ()
Bláznivá komedie je velice výstižný název pro tento film. V něm bohužel není ani tak kladen důraz na celistvost děje. Spíše se jedná o slepenec různých komických příběhů, různých scénáristů, poskládaný do jednoho kompaktního celku. Přirovnat bych to mohl ke scénáři Kameňáku (ten je také dán dohromady z mnoha vtipů) s tím rozdílem, že na toto se mnohem lépe dívá, humor je mnohem dospělejší a celkové potěšení z filmu mnohem markantnější. 70% ()
Galéria (16)
Fotka © Penta Film
Zaujímavosti (1)
- Ve filmu hraje též Pierfrancesco Villaggio, syn Paola Villaggia, který ztvárnil postavu stoupence klanu z Marseillaise. (Diego75)
Reklama