Obsahy(1)
Portrét Andreje Babiše, který je na jednu stranu kamerou Víta Klusáka přitahován, ale zároveň před ní uniká, se mění v paradoxní pokus zachytit prchavou osobnost bez ukotvení. Babišovský matrix se divákům mimoděk odhaluje právě v době komunálních voleb, kdy „politik proti svému přesvědčení" vyráží s koblihami mezi voliče, aby je přesvědčil o svých dobrých úmyslech a vůli konat obecné blaho. Observační dokument nechává nazřít mechaniku Babišovy mocenské politiky prostřednictvím detailů podávaných rukou, letmo prohozených slov či vyskládaných produktů Kosteleckých uzenin. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (193)
Jsem rád, že zvídaví ex-volič/pozorovatel v dokumentu najde dostatek podnětů na jednom místě. (Ač tedy opravdu nic nového pane Klusák!!!) Současný volič, tedy pokud se bude dívat, tak uvidí vlastní mlhu: Jé, on mluví plno jazyky! Jé, on má hezkou ženu! Jé, rozdává koblihy hned od rána! Jé, rozdává i více než koblihy, tedy určitě se mu daří při řízení firmy, tak se mu snad bude dařit i při řízení státu! Na hrad s ním! Áno, áno! Ďakujem! ()
„Podojíte Amálku, dostanete zmrzlinu!“ Muž bez vlastností, morálních zásad a politické vize, zato s takřka neomezenou mocí (oslovení „šéfe“, asociující normalizační komedie, například používá zásadně ironicky, jako sebepotvrzení, že skutečným šéfem je pouze on sám). Klusák nepředkládá nezaujatý portrét Babiše, ale varování před hrozbou, kterou všepožírající „žraloci“ Babišova typu představují pro demokracii (vyprávěcí oblouk výstižně poskytlo Babišovo „pozření“ Rady). V souladu se svým názvem film rozkrývá zejména síť vztahů, které „českému Donaldu Trumpovi“ pomáhají udržet se na vrcholu. Valnou část materiálu tak tvoří Babišova setkání s lidmi z oblasti politiky, byznysu nebo médií („nezávislí“ novináři z ČT a Novy, Macháček z Lidovek). Podlézavost lidí, které si Babiš drží ve svém okolí, vyvažují mluvící hlavy jeho oponentů, sloužící také jako pojistka proti monotónnosti. Mnoho jiných možností, jak dokument učinit konfrontačním, Klusák vzhledem k Babišově neochotě vést dialog (natož připustit něčí opačný názor na věc) zřejmě neměl. Zároveň je třeba dát Babišovi za pravdu, že nebylo úplně košer požádat ho o přímé vyjádření až poté, co byl film dokončen. Závěrečná názorová výměna s režisérem na druhou stranu nijak nenarušuje obraz Babiše jako amorálního populisty, který namísto argumentů ve svůj prospěch napadá ty, kdo stojí proti němu, a které si nemůže koupit za peníze, knihy a koblihy. Kromě toho je pravděpodobné, že kdyby Klusák šel proti protagonistovi stejně otevřeně od začátku natáčení, Babiš by si dříve uvědomil to, co jej nejvíce znepokojuje – svou absenci kontroly nad vlastním mediálním obrazem. Právě nejistota ohledně toho, jak navenek působí, co a jak říká (a možná i obava z kritiky a jejích důsledků), je zřejmě jedním z důvodů jeho neochoty být viděn a slyšen někým jiným než lidmi, jejichž přízeň si koupil. I díky pohotové kameře, vytvářející včasným užitím zoomu nebo zaměřením pozornosti mimo jádro dění (zívající muž na poradě) vtipný doprovodný obrazový komentář, má film ostřejší satirické hrany než se navenek zdá. Kamera zároveň svým „stíháním“ netrpělivého, pořád někam spěchajícího Babiše dává za pravdu Krnáčové, která obdivuje politikovu pracovitost, děsivou ovšem tím, k jakému cíli je napřena. Nejlépe jej pojmenuje jeden přeřeknuvší se občan, když promluví o tom, jak by měl Babiš řídit „svůj stát“. Důvodů, proč by jiní lidé měli vynaložit nemenší úsilí k tomu, aby Babiš žádný stát nikdy neřídil, nabízí Matrix AB nepřeberné množství. ()
Určitě je zajímavé vidět Babišovy nekalé aktivity a jejich vliv na obyčejné lidi prostřednictvím přímých výpovědí a v tomhle pohledu na věc je hlavní přednost tohoto dokumentu. Jenomže samotným koncem režisér Klusák naprosto zabíjí jakýkoliv potenciál díla ovlivnit mínění veřejnosti, neboť nešťastně připraveným prostorem pro Babiše k vyjádření a obraně neguje veškerý předchozí průběh a staví Babiše do jeho tradiční role mučedníka a chudáka, na kterého si všichni nespravedlivě zasedli a tím mu hraje do karet a ve výsledku umocňuje jeho pozici. Tohle Klusák opravdu nezvládl a měl by se za to stydět, neboť nakonec byla jeho snaha naprosto zbytečná a snímek má opačný účinek, než zamýšlel. ()
Vít Klusák boduje. Díky neopakovatelné osobnosti Andreje Babiše (pod tím si představte, co jen je vám libo; já napovídat nebudu) vzniklo dílo, které by jako celek fungovalo i bez poslední pětiminutovky (záběry ze závěru zkušební projekce pro hlavního aktéra), ale s ní je naprosto geniální. Události doby, která uplynula od natočení Matrixu AB do současnosti, to beze zbytku potvrdily. Opravdu by mě zajímalo, jestli do toho Klusák šel s úmyslem udělat si dobrý den z velkého zvířete, nebo "se to prostě stalo". Buď jak buď, dobře, že Matrix AB vznikl. 90% ()
Dokument proti panu AB, při kterém mi korespondovala hláška od Tondy Blaníka. "Tak co Andreji, jak se Babíš?" Andrej Babiš je podnikatel a monokrat. Nikdy nebude chtít se s někým srdečně dohodnout, tohle miliardový podnikatel nedělá. Lidé uvěřili, že je schopen vést stát jako firmu a prosperovat. Skrz svůj tvrdý podnikatelský pud, bohaté styky a dosazovaní lidí z Agrofertu zatím dokázal ovládnout noviny, zemědělství, rostlinný a potravinářský průmysl, chemické závody, dřevařské závody. Podařilo se mu prosadit elektronickou evidenci tržeb, která doufám nebude fungovat jako likvidace a prořídnutí podnikatelské konkurence. V budoucnu se zřejmě bude chystat dostat i do bankovního prostředí. No jak se zdá, začíná nám tu nepatřit skoro nic. Jestli tohle je ještě demokracie nevim. Vim jen, že stokrát opakovaná lež, se stává pravdou, že? pane Babiš. ()
Reklama