Brazil

[10/10] (Embassy, Universal) (Technicolor /// Produkce: Arnon Milchan /// Scénář: Terry Gilliam, Charles McKeown, Tom Stoppard /// Kamera: Roger Pratt /// Hudba: Michael Kamen /// Nominace na Oscara: Terry Gilliam, Tom Stoppard, Charles McKeown (scénář), Norman Garwood, Maggie Gray (výprava)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (23.12.2008)

Ze své nomádské povahy kosmopolita Terry Gilliam spředl filmovou síť utkanou z tolika inspiračních zdrojů, že se v ní možná trochu ztrácí to, proč vlastně tahle síť byla stvořena. Utopická groteska Brazil se volně inspirovala v mnohém... 1. George Orwell a jeho geniální román 1984 (jestliže Terry Gilliam prohlašuje, že knihu sice četl, ale nebyla mu vzorem, tak si tomu dovolím v našem mediálním věku tak trochu nevěřit...). Zpodobnění totalitního režimu v Británii nedaleké budoucnosti, protkané sítí ministerstva čehokoliv, svítící obrazovky (Velkého bratra) v každé domácnosti a v každém pokoji (příznačný začátek filmu), milenecký motiv hlavního páru atd, to vše spojuje obě díla více než explicitně. Sám vnímám Brazil jako volnou variaci na téma Orwellovy knihy... 2. Groteskní podstata díla Franze Kafky - a to především jeho Proces, celý umně vykonstruovaný zločin, z kterého byl Josef K. obžalován a souzen a jehož podstatu se nikdy nedozvěděl, to vše se odráží v nesmyslných obviněních nevinných postav téhle utopie, v níž jsou lidé zatýkáni na základě podobně znějícího jména a zabíjeni na základě ,,nehody" při ,,práci" s elektrickým proudem (mimochodem Orwellovský newspeak). Navíc prostor ministerstva - obrovské ,,tovární" haly plné nosných sloupů, jako by vypadl z Kafkova vyobrazení půdní ,,soudní" lokace (i zde je hala umístěna téměř na půdě - v 30. patře...) 3. Klasická hollywoodská éra 30. a 40. let v čele s kultem Humphreyho Bogarta (styl oblékání hlavního hrdiny Sama) především v legendární Casablance (romantický milostný osudový příběh našeho páru, ale i ohrožení totalitarismem...), jakož i klasických děl ostatních (filmy bratrů Marxových atd.) 4. Metropolis - tohle vizuálně podmanivé dílo Fritze Langa ovlivnilo vizuální podobu nejednoho sci-fi filmu, jako předobraz se podílelo i na vizualizaci světa Brazilu - monumentalita staveb, shluk futuristických dopravních prostředků, hra světla a stínů... 5. Klasická němá groteska - těch scén, které jakoby z oka vypadly nějaké z éry zlatých časů němého filmu bylo povícero (např. scéna, kdy se Sam doma poprvé probudí a přivítá ho ,,elektrifikovaná" (retro)futuristická domácnost - takhle již vstával tuším sám Chaplin...) 6. Řecké báje a mýty - snová variace na mýtus o Ikariovi si v sobě navíc nese symbolický význam vymanění se ,,Matrixu" 7. Estetika či spíše ikonografie východního samurajského boje - realizovaná ve snových intermezzech... 8. A v neposlední řadě zcela zákonitě i poetika mateřského Gilliamova Létajícího cirkusu Montyho Pythona... tenhle Gilliamův film však narozdíl od Monty Pythonské tvorby skrze svou složitě konstruovanou alegorii, a zvláště ke konci oddalováním rozuzlení, trochu nudí... (12.10.2007)

Co si o tomhle filmu myslet? V prvním plánu zaujme naprosto úžasný design a neotřelá vizualizace Gilliamova světa. Teprve poté následuje hodně podivný příběh a hodně ujetý závěr, který chtě nechtě vzbuzuje dojem, že by si člověk musel vzít podpůrné prostředky, aby prohlédl. Nicméně Brazil je klasický film s ocasem, takže teprve za delší dobu jsem zjistil, že mě niterně fascinuje a zanechává ve mně silnou rezonanci. Nepochopil jsem proč, ale přesto se mi tohle vizuálně strhující zpodobnění lidské civilizace (zdá se mi to, nebo je tam skutečně trochu Kafky a trochu Orwella?) velmi líbilo. A svým způsobem lze v Brazil spatřovat pokračovatele bizarního černého humoru Monty Python... (26.01.2004)

Přiznám se, že Brazil moc nechápu. Nějak jsem nepřišel na to, co na tom kdo vidí. Zkoušel jsem se začíst do zdejších komentářů v naději, že mi snad některý z nich pomůže ten film lépe pochopit... Nepomohl. Zdá se mi, že komentáře, v nichž se jako refrén vracejí Kafka s Orwellem (jak předvídatelné!), kloužou po povrchu věcí stejně, jako samotný film. Brazil mě prostě neoslovil snad ničím, co nabízí. Nejsilnější emocí, kterou ze mě vykřesal, byla nuda. Jde to úplně mimo. Takováhle vize totality mě nechává zcela chladným a bez emocí. Přesto dám tři hvězdičky Gilliamovi, jako uznání celkové jinakosti filmu a odvahy jít do takového komerčně neatraktivního projektu. Nižší hodnocení by možná lépe vyjádřilo, jak si u mě Brazil opravdu stojí, ale jakkoliv mi ten film nesedí, nemůžu říct, že by byl vyloženě špatný. (11.06.2006)

Takto to dopadne, keď budeme pracovať ako roboti na baterky a jednému z účastníkov "šou" (Sam Lowry) málinko zašibe. A viete, že som od začiatku tušil, kto sa skrýva pod maskou pána Tuttla? __ Zmätené poňatie snímku mi vôbec neprekážalo, pretože ono poňatie má svoj jasný účel. Bohužiaľ však Gilliamovmu Brazilu niečo chýba, i keď s stopercentnou istotou neviem určiť, kde je pes zakopaný. Tak či onak, zaujímavá "futuristicko-totalistická psycho nálož", ktorej plnú hodnotu pravdepodobne docením-e až po druhom, tretom - viacnásobnom zhliadnutí. (09.04.2011)