Klub sráčov

Tak takhle si představuju vrchol trapnosti. Dva třicetiletý chlapi hrajou nadržený repující puberťáky ve filmu s nejdebilnějšími a nejoplzlejšími pokusy o rozesmání, jaké jsem kdy v televizi zaznamenal. No prostě HUMUS, oproti kterému je občas i takový Kameňák docela snesitelné dílo. Nechápu, jak to mohlo nabrat těch 39%, protože pro mě je to určitě jeden z nejhorších filmů vůbec. (27.09.2011)

Tenhle film je tak neskutečně blbej, až v tom lze spatřovat určitou genialitu - vážně, natočit něco tak debilního, to už vyžaduje určité schopnosti..! Některé scény jsou fakt vtipné (koupání v bundách) jiné nekoukatelně trapné. Poměr četnosti výskytu mezi těmito scénami je bohužel asi tak 8:1 ve prospěch špatných a celkově si tohle "ďílo" nic jinýho než odpad nezaslouží, ačkoliv se u toho občas i šíleně zasměju. Já nejsem tvůj otroook!:) (08.11.2004)

Momentálně i mentálně mě tahle britská fekální výplachovka natvrdo rozbourala. Poté co mi bylo dáno mít hlavu také na chroustání podobných septikálních hovadin, soucítím s bližními kterým nebyla dopřána ani standardně dostatečná inteligence a proto se tito jelimani realizují jak umí. Obdivuji jejich zápal pro věc! Všichni jsme přece děti boží. (25.08.2022)

Připomíná mi to modely francouzských návrhářů na anorektických tělech světoznámých ramínek s nohama, které se procházejí po molech. Bizarní, okázalé, nechutné, šokující, tupé, jednoduché, trapné, nepochopitelné. Marně jsem hledal nějaký světlý moment, ale nějak to nevybředávalo z takové nudné atmosféry. Bylo tam několik úsměvných momentů a docela solidních hlášek a za pozitivum také beru, že jsem to dokoukal do konce. Nicméně je to zábava pro skutečně specifickou skupinu diváků, do které já nepatřím. Přirovnal bych to k tomu, jako by si někdo nasral na hlavu, vyšel na ulici a vydával to za novou módu. Někteří budou tleskat, já jen kroutím hlavou. Za tenhle 80ti minutový průjem dávám 15% (25.02.2011)

Tohle vzešlo z konzervativní Anglie….? Přehlídka fekálních výstupů, proto kdybych to bral čistě z pohledu znechucení, tak nemůžu celý film jednoznačně zatratit. A jsem zcela přesvědčený, že o nic víc než sarkastickou provokaci v tomto případě ani nešlo. Tím spíš mě celkem děsí představa člověka, co si takovým dílem s vážnou tváří vytapetuje svůj dospívajícími hormony zahlcený pokoj (určitě se tací najdou). Naštěstí to není jen o beďarech a zvratcích, byť bez toho by stopáž zřejmě lezla do středometrážních hodnot. Milovník taneční muziky si přijde na své, což tvrdím bez jakékoli ironie. Hudba je všudypřítomná, byť nejsem zrovna expertem v tomto žánru a těžko soudím, zda Ed Bye pouští progresivní kusy či jen kýčovitý odvar, hudební stránka dodává alespoň nápaditost a neurazí. Na rozdíl od obsahu, i když ani ten mě vlastně neurazil. Chce to nadhled, když už do toho náhodou (nechápu vás stejně jako sebe ) vrazíte čas… (12.01.2006)