Ain't Them Bodies Saints

Vypravěčsky nezvládnuté. Film stojí na tom, že Bob a Ruth jsou odloučení, ale tahle distance mezi nimi nikdy není patrná. Lowery až na výjimky všechno snímá v detailech a až překvapivě často se spoléhá na prostou figuru záběr protizáběr. Přitom, jak ukázal už v Upstream Color (ale i tady), je skvělý střihač a v některých kratších montážích pořád exceluje. Jenže jsou to opravdu jenom jednotlivosti doplněné nadprůměrnou tesknivou hudbou, při kterých letmo přeběhne mráz po zádech, ale jako celek to bohužel nefunguje. Často mi vyloženě přišlo, že ten film přímo odmítá vytvářet napětí zažitými konvenčními způsoby, ale náhrada v podobě dialogů (často popisujících jinou situaci) nebo voiceoverů není dostatečná. Škoda, potenciál ten příběh má. Pokud to měla být jakási variace na Badlands nebo Nebeské dny, odkoukal Lowery přesně jen záběry při magic hour. (04.07.2013)

Myslím si, že vim, jakej byl smysl filmu. Otázka, jestli se ještě někdy shledaj. K tomu to pomalý tempo prostě patřilo. Ale nebylo tam nic, čim by si mě to dokázalo získat. Zase tomu chyběl nějakej větší zvrat, kterej by tomu přidal grády, nějaký překážky, ale holt tohle bylo přímočarý až dokonce. Tyhle festivalový filmy se zaměřujou hlavně na vizuál, kterej mi tu stejně až tak dokonalej nepřišel. Takový filmy si sami najdou příznivce a nemělo by to bejt naopak. (29.01.2015)

Až mě kolikrát zamrzelo, že se děj neodehrával v klasickém prostředí Divokého západu, ačkoliv ten westernový nádech byl všeprostupující. Příběh nebyl žádnou novotou, ale ta kombinace příjemného melancholického vyprávění, krásných atmosférických obrazů a výborných herců posunula film do vyššího levelu. 75% (19.08.2015)

To se takhle setkala otravná donekonečna se opakující hudba, voskový hlavní hrdina s prázdným výrazem v očích, hlavní hrdinka, co čte pořád dokola jednu dětskou knížku a řeší životní dilema, děda "hodný/zlý (zaškrtněte) mafián" a Loweryho nadšení pro Bonnie a Clydea a vznikl nepřesvědčivý film se spoustou narativních hlušin. Doufala jsem, že hlavního hrdinu odkrouhnou ti s křivýma zubama a že to udělají rychle. Ve zkratce: žužlání párátka v komorním, podpultovém a značně nezajímavém (ačkoliv rádoby jímavém) stylu. (02.07.2013)

Přesně ten typ filmu, na který musíte mít náladu. Stejně jako třeba na knížky Cormaca McCarthyho. Je však otázkou, jestli existuje lepší možnost si vychutnat takhle pomalý snímek ještě lépe, než na plátně Thermalu a v jeho pohodlných sedačkách, protože skvělí herci pohybující se v tak jednoduché story to budou mít na domácích přehrávačích ještě těžší, což je od režiséra trošku nefér. (04.07.2013)