Ain't Them Bodies Saints

Nebýt faktu, že v tomhle filmu hraje jednu z hlavních rolí Rooney Mara, na jejíž filmografiii občas mrknu, asi by mě Ain't Them Bodies Saints minulo ještě něco déle, možná dokonce nadobro. A to by byla škoda, protože se mi tenhle syrově poetický, meditativně pomalý a krásně obyčejný texaský novodobý western moc líbil. A navíc k němu hraje nádherná hudba. Uživatel Isherwood v souvislosti s ním zmínil knihy Cormaca McCarthyho. Jestli je máte taky rádi, možná se v průběhu filmu tak jako já několikrát udiveně zeptáte: "Cože? Tohle že NENÍ Cormac McCarthy??" Kdybych nevěděl, vsadil bych boty že je. (17.11.2013)

Myslím si, že vim, jakej byl smysl filmu. Otázka, jestli se ještě někdy shledaj. K tomu to pomalý tempo prostě patřilo. Ale nebylo tam nic, čim by si mě to dokázalo získat. Zase tomu chyběl nějakej větší zvrat, kterej by tomu přidal grády, nějaký překážky, ale holt tohle bylo přímočarý až dokonce. Tyhle festivalový filmy se zaměřujou hlavně na vizuál, kterej mi tu stejně až tak dokonalej nepřišel. Takový filmy si sami najdou příznivce a nemělo by to bejt naopak. (29.01.2015)

Snímek láká na kvalitní obsazení (Ben Foster, Rooney Mara, Casey Affleck), ale chtělo to víc zamakat na scénáři, aby měli všichni výše uvedení co hrát. Příběh nedrží pohromadě, pár skvělých momentů se vynoří z ničeho a po jejich odeznění film zase upadne do umělého spánku. Potenciál tady byl, ale kromě těchto několika povedených scének, dobře navozené bezútěšné atmosféry a hereckých tváří, kterým nebylo dopřáno ukázat naplno svůj talent, film nemá moc čím zabodovat. Na čtyři hvězdy mi to nestačilo. (27.12.2013)

Keitha Carradina bych mohl jenom poslouchat, protože ten chlap má naprosto skvělý hlas. Na druhou stranu by to chtělo, abych ho mohl poslouchat v něčem, co stojí za to. Snímek "Ain't Them Bodies Saints" si hraje na umělecký, jak už bylo několikrát řečeno, jde ve stopách Malicka, a jede si svou jednu rovinu, kde vlastně nejsou žádné zvraty. S prominutím, ale na tohle jim kašlu. Pokud se to někomu líbí, tak ať, ale pro mě jsou tohle jen prázdné snímky, které se za "uměleckost" snaží skrýt to, že o ničem nejsou. (27.11.2013)

Inu, v nějaké jiné náladě bych se možná sama sebe ptala, jestli to s tou lyričností David Lowery trochu nepřehnal, protože mě film trochu přivedl k uvědomění, že mám mnohem raději prosté věci natočené prostě, protože tak vynikne jejich prostota a význam jim dodá divák sám, zatímco když se prostým věcem tvůrce snaží dodat enormní... řekněme důležitost neustálým zdůrazňováním toho, že prosté věci jsou krásné a tajemné a bůh ví co ještě, tak vyzní spíš naprázdno a nabubřele... Každopádně jsem při sledování měla tu správnou náladu a tak jsem si film užila, dokonce jsem kontemplovala i pět hvězdiček, ale kvůli tomu prostému nabubřelému dilematu nakonec asi určitě ne. Nicméně Keith Carradine zpívající k závěrečným titulkům mne dojal a skoro i rozbrečel. (09.01.2020)