Noční jízda

Spoilery! Když se nad snímkem zkusí člověk hlouběji zamyslet, tak mu jistě nedá velkou námahu přijít na to, že děj není kdovíjak hluboký. Nicméně, Hardy je tak přesvědčivý a režie tak kvalitní, že se snímku podařilo mě na svých 85 minut připoutat na sedadlo spolujezdce a nikam nepustit. Vynikající příběh o vnitřním boji člověka, který stojí na obtížné životní křižovatce a svádí nelítostný souboj s časem a vlastně i se svojí budoucností. Postupně je divákům prostřednictvím telefonních rozhovorů odkrývána hrdinova minulost. Rozhodl se udělat věc, kterou považuje z morálního hlediska za správnou. Pokouší se napravit svoji životní chybu, své antikoncepční selhání. Jednu z mála chyb ve svém takřka perfekcionistickém životě. Po cestě do Londýna se poté snaží minimalizovat škody a zklamání, které svým rozhodnutím napáchá. Na podobné rozhodnutí potřebuje člověk pořádné koule. Dovedu si představit, že pro drtivou většinu pánů by byla cesta do porodnice tím posledním, co by v situaci hlavního hrdiny upřednostnili. Hardy je zde vykreslen jako ten největší úžasňák a správňák, takže mu divák prostě drží palce. Kdybych před zhlédnutím tušil, že se bude jednat o snímek o jedné postavě, kde se bude značnou část stopáže řešit beton, tak bych se k jeho zhlédnutí nikdy neodhodlal, což by byla pořádná škoda. Naštěstí existují filmové výzvy, které občas dovedou člověka velice příjemně překvapit a potěšit. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka Mireldis. (23.02.2017)

Měl domov, ženu, děti, práci, zázemí. A během jedné cesty autem za nenarozeným nemanželským dítětem o vše přišel. Britský tvůrce Steven Knight jako scenárista Východních příslibů, Špíny Londýna (za kterou má i nominaci na Oscara) nebo Crazy Joea (kterým také jako režisér debutoval) ukázal, že má cit pro zaplivané londýnské ulice plné tragických hrdinů. Tady sice nesleze (nesjede) ze silnice vedoucí do Londýna, ale i tak jeho hypnotické drama neselhává. Ve výsledku se tu tak odehrává lehce tuctový příběh o tom, jak je někdy těžké odčinit to, co člověk napáchal, nálepku „film měsíce“ bych mu ovšem rozhodně nedával. Pracovitý a spolehlivý stavbyvedoucí jeden škraloup má a teď se ho snaží v autě a odkázaný pouze na telefon alespoň trochu zmírnit. Tom Hardy je trefou do černého, jeho emoce jsou uvěřitelné, ale všeho s mírou. Takže i s oslavným poklepáváním na rameno. Mně prostě větší opora ve scénáři chyběla. Chvíli se zlobí, na sebe, na otce, na popíjejícího kolegu, chvíli věří, mezi jednou a nikdy je ovšem sakra rozdíl. Ale co dál? (22.09.2014)

Jakobyste v reálném čase skrytými kamerami nasnímali autojízdu muže, řešícího telefonátama prekérní životní situtaci, která mu může během jediné noci obrátit úspěšný profesní i osobní život vzhůru nohama. Situaci, která ho zkouší jako koně v charakterní rovině, zformované jeho nelehkým dětstvím a zároveň v profesní rovině, v udržení si ctižádosti v odpovědnosti za úspěšnou realizaci významné společenské věci. A jakoby to byl charismatický muž, kterého emocím a dilematům rozumíte a soucítíte s ním. Pak to už jen stačí sestříhat do plynulých 85 minut a máte vtahující biják v podobě povahové studie skvělé zahrané filmové postavy. Ne každý jí bude rozumět, ne každý by se zachoval jako ona, proto je snímek zároveň zajímavým testem divákova žebříčku hodnot. Život umí být pes, ale na výborný film stačí pár šušňů. Když se umí. (25.04.2020)

Mno... Byl jsem varován abych do toho nešel, že prý nejsem cílovou skupinou. No dobrá varovalo mě i to, že je za tím režisér největšího proseru kariéry Jasona Stathama Redemption, ale co už stejně jsem do toho šel no a dostal jsem úžasný, psychopatologický a drsně uvěřitelný drama. Fakt nekecám vám!! Akorát bych to víc vygradoval. takže nejprve by se Hardy dozvěděl, že aby si to odsral tak u něj v práci zalili do betonu 50 mrtvol a hodili to na něj a beton se rozpadá a policie už je na cestě dále by mu manželka oznámila, že na protest proti jeho nevěře upaluje sebe i děti a na závěr bych to vyšperkoval telefonátem z porodnice kde by mu bylo oznámeno, že při nepodařeném císařském řezu u jeho kolegyně z práce který nechtěně udělal dítě byla dítěti uříznuta omylem hlava a zároveň i nechtěně probodnuta jeho matka a oba jsou dead. Načež by Hardy začal řvát něco jako Oh my good no!!! ztratil by kontrolu nad vozidlem vjel do zdi a to auto by vybouchlo! Tomu bych říkal kurva gradace a možná bych dal i 2* Takhle tu máme jenom zoufale nudnou a nezajímavou rádoby hrozně důležitou konverzačku která místy trochu zaujme, ale ve finále unudí k smrti a neodnesete si z ní vůbec nic.20% (01.09.2014)

V jednoduchosti filmu spočívající v 1 herci, prostoru (auto), nekonečné jízdě a spoustě hovorů (s několika protagonisty, jejichž tvář divák nepozná) může někdo najít jeho největší slabost stejně jako sílu. Já v něm našel především to druhé. Tak či tak, pokud se vám podaří vcítit do hlavního hrdiny zažívajícího naprosto extrémní situací ústící v problémy na všech „linkách“ (a každé další zazvonění může znamenat jeho ještě větší průser), máte šanci si vychutnat tuhle jeho životní jízdu naplno a sami dumat nad tím, co byste udělali vy, s jakým rozhodnutím přišli. Jediné co mi opravdu hodně vadilo byla linie s otcem, jehož „přispění“ do synova života se určitě dalo vyřešit v rámci nějaké telefonátu, ne takto schizofrenně. Až na tuto kaňku mě Locke velmi chytil a hodnotím ho silnými 4*. (07.09.2014)