Noční jízda

Měl domov, ženu, děti, práci, zázemí. A během jedné cesty autem za nenarozeným nemanželským dítětem o vše přišel. Britský tvůrce Steven Knight jako scenárista Východních příslibů, Špíny Londýna (za kterou má i nominaci na Oscara) nebo Crazy Joea (kterým také jako režisér debutoval) ukázal, že má cit pro zaplivané londýnské ulice plné tragických hrdinů. Tady sice nesleze (nesjede) ze silnice vedoucí do Londýna, ale i tak jeho hypnotické drama neselhává. Ve výsledku se tu tak odehrává lehce tuctový příběh o tom, jak je někdy těžké odčinit to, co člověk napáchal, nálepku „film měsíce“ bych mu ovšem rozhodně nedával. Pracovitý a spolehlivý stavbyvedoucí jeden škraloup má a teď se ho snaží v autě a odkázaný pouze na telefon alespoň trochu zmírnit. Tom Hardy je trefou do černého, jeho emoce jsou uvěřitelné, ale všeho s mírou. Takže i s oslavným poklepáváním na rameno. Mně prostě větší opora ve scénáři chyběla. Chvíli se zlobí, na sebe, na otce, na popíjejícího kolegu, chvíli věří, mezi jednou a nikdy je ovšem sakra rozdíl. Ale co dál? (22.09.2014)

Nebylo nám líp, když byla jenom pevná linka? Ivan by se tak nemusel zbytečně nervovat, protože za auťákem se kabel k telefonu fakt blbě táhne. Jenže to by pak tenhle film byl neskutečně nudnej, takže poděkujme Marconimu (nebo Cimrmanovi?), že to jde i bez drátů a stejně tak Hardymu, že celou tuhle jízdu směr Londýn zvládnul bez stopařky, jen s mobilem .. (08.03.2015)

The difference between ONCE and NEVER is everything. Tom Hardy je nadčlověk. Jinak si to neumím vysvětlit. Kdyby mi někdo před pár dny řekl, že se mi bude líbit film, kde většinu stopáže hlavní postava řeší beton, asi bych se mu vysmála do tváře. Ale ne, Tom Hardy dokázal i z tak obyčejné věci udělat něco, díky čemu jsem byla okouzlena od začátku až do konce bez jediného momentu nudy. Jeho klidný hlas a řešení věcí s rozumem mě vtáhlo do děje natolik, že jsem měla pocit že v tom autě jedu s ním. Jako bych to jeho rozhodování, chyby, boj s vnitřním démonem, radost a bolest prožívala s ním. A i přesto, že se mu po celou hodinu a půl rozpadával život na malé kousky, dokázal si v hlavě vytvořit plán, kterého se držel bez jediného zaváhání. Z každé minuty byla cítit taková ta.. lidskost a přirozenost. A právě v ten moment, kdy byl Hardy skoro na konci své cesty za doprovodu úžasné hudby jsem se pousmála, zadívala se do té noci plných jezdících světel a uvědomila si, jak moc mě Locke emocionálně svou lidskostí odrovnal. (05.08.2014)

Tak toto bolo hodne zaujímavé. Nikdy by som neveril, že na dobrú drámu stačí jeden herec, jedno auto a jedna Handsfree súprava. K tomu ešte keď sa pridajú pracovné problémy, rodinné problémy a pokec s mŕtvym otcom, dostaneme celkom slušný dramatický vývar a 85 minútovú jazdu, kde som sa pristihol, že hltám každé jedno slovo. Proste, aj keď minimalistické, obsahom, prevedením a originálnym nápadom obrovské. Ľutujem len, že to bolo také krátke. 85/100 (06.08.2014)

Zajímavá one man show Toma Hardyho. Je zvláštní, jak vás film, který je celý natočený v autě může udržet napnuté. Tom pracuje jako stavby vedoucí a během této necelé dvouhodinové jízdy autem do Londýna se mu téměř rozpadne celý život. A za vše může jeden drobný přešlap. Během své cesty stihne být vyhozen z práce a stejně se mu daří stavbu nadále řídit. Co je ale účelem jeho neodkladné cesty? To se dozvíte až ve filmu... Je to nabité emocemi. "Nemiluju tě." (29.10.2019)