The Baby of Mâcon
Das Wunder von Macon
Réžia:
Peter GreenawayScenár:
Peter GreenawayKamera:
Sacha ViernyHrajú:
Julia Ormond, Ralph Fiennes, Philip Stone, Don Henderson, Jessica Hynes, Bastian Pastewka, Jeff Nuttall, Dennis Rudge, Dela Maria Vaags, Kathryn Hunter (viac)Obsahy(1)
V roce 1659, v zemi spravované prostomyslným a sadistickým vladařem, se odehrává příběh zázračného dítěte, které je zcela ovládáno jeho sestrou a mocnou církví. Podle původního záměru z roku 1986 chtěl Peter Greenaway pojednat DÍTĚ Z MACONU jako operu. I když se později rozhodl pro filmovou verzi, v konečném výsledku se výrazně uplatňují také operní prvky. Dílo je předvedeno jako velkolepé barvité divadlo s prologem, třemi dějstvími a s velkým finále. Děj se odehrává na jevišti barokního divadla a místy se přenáší do ulic města či do nedostavěné gotické katedrály. Základem je schéma "her o zázraku", jež byly v barokní době často uváděny katolickou církví s cílem oslabit reformační proudy. Ve zbídačelém městě se odporné stařeně narodí krásný chlapec. Její dcera dosáhne toho, že lidé uvěří na zázrak neposkvrněného početí, a vydává se za matku dítěte. Do města se načas vrací blahobyt. Dceřino rouhání a zpupnost však jsou brzy potrestány a po několikanásobné tragédii se opět vrací bída a neplodnost. Greenaway natočil působivé podobenství o zneužívání dětí, o moci církve, která ma "patent na zázraky", i o snadném ovládání zfanatizovaného davu. Ve formě výpravných obrazů, v nichž dominují statická seskupení četných postav, s bohatým hudebním doprovodem, s liturgickými a rituálními (někdy velmi krutými) obřady, s obratným využíváním iluzionismu a archetypálních kulturních prvků vznikla sugestivní podívaná s myšlenkovým nábojem. Zdá se že k dokonalosti dovdedený Greenawayův manýrismus zde má i jiný účel než pouze provokovat a šokovat. O tom ostatně vypovídá závěr filmu, naznačující ve zmnoženém efektu otázku, zda i my nejsme jen diváci a zároveň herci nějakého divadelního kusu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (46)
Brutální, odporné, deprimující, zvrácené, úchylné, naprosto nelogické. Asi jsem (promiňte mi ten výraz!) blbá, ale tenhle snímek ve mě zanechal více zlosti, nechutenství a odporu než příjemný kulturní zážitek. Ke všemu jsem asi přeci jen feministka - co to mělo být to několikáté znásilnění?! Ženy, radši bychom měly stát u plotny... ()
Dítě z Maconu je překvapivě poměrně brutální a hravá alegorická divadelní show. Greenaway je hodně kreativní borec a určitě jde o jeden z jeho lepších filmů. Jako bývalý malíř si umí vyhrát s mizanscénou a vizuálem. Ti, co žerou církevně-satirický, umělecky-společensko-kritický anebo lars von trierovský záležitosti, tuhle fajnšmekrovskou věcičku ocení. Běžný divák může zůstat zaskočen, snad i pobouřen - mamince a babičce to radši nepouštějte. ()
Brutálna rozprávka s morálnym ponaučením a kritikou cirkvi. Vlastne všetkých inštitúcií, ktoré si osobujú právo byť morálnym hovorcom väčšiny. Doslovné divadlo. Divadlo v divadle. Obrazová a kostýmová stránka filmu spolu s patetickým prednesom - veď ide o predstavenie pre priamo účastného diváka – výrazne prevyšujú v podstate jednoduchučký dej o zázračnom dieťati, ktoré si k svojmu prospechu a večnej sláve chcela prisvojiť chudobná dojka. Nepoctivosť sa nevypláca, rovnako ako prehnaná túžba hrať za každú cenu. Niektoré úlohy sú zobrané doslovne a tak po skončení hry ostáva na scéne niekoľko mŕtvych. Opakovanie tvorí kostru filmu. Opakovanie viet, či situácií. Nevšedné spojenie všetkých spomenutých výrazových prostriedkov vytvorilo výrazne artistný film - moralitu, určený najmä priaznivcom klubových filmov. ()
GREENAWAYOVSKÉ INICIALIZAČNÍ MYSTERIUM? Hned na začátku se nejspíš zeptáme: kde to jsme? V císařském Římě, gotickém chrámu barokní Evropy, u betlémských oslíků a volečků, v Lamartinově panteistickém Mâconu, na jiné planetě? Jsme v jakémsi "theatrum mundi minoris", v němž je svět a život pojímán jako divadelní hra, v barokní operetce s "prodejnými" rolemi (čím zápornější tím dražší), v níž některé překročí své meze (danými bohy) a jsou potrestány smrti (dcera matky dítěte, syn biskupův, kráva kardinál a samotné dítě). Občas se zde vynoří nějaká příběhová linka, vzápětí se však opět ponoří do fantasmatů Lacanovského "reálna" (viz Lacanův prostor daný souřadnicemi ISR - imaginárno, symbolično, reálno). Mysterium dítěte - stále se opakující - končí v jeho bezbřehé fetišizaci... Pozn 1: Greenaway chtěl některé scény natočit v kolínské katedrále. Když však, již v období příprav, dávaly v německé televizi The Cook, the Thief, His Wife & Her Lover, vydal arcibiskup okamžitě "inderdikt". Tyto scény se pak natáčely v "Oude Kerk" v Amsterdamu. Pozn. 2: Posedlost barokní hudbou a její minimalistickou modifikací sdílím rovněž. Zda hudbu k tomu to filmu složil Greenawayův dvorní skladatel Michael Nyman, nebo je poskládaná z děl barokních autorů (Purcell, Monteverdi, ...) těžko říct. Pozn. 3: Brzy budou Velikonoce, na Greenawayovi pašije ale nejspíš nepůjdu. ()
ocenenia : MFF Cannes 1993 - nesúťažný výber ◘◘◘◘ Na rozdiel od viacerých mi film zďaleka nebol tak jasný a posolstvo tak čitateľné, ale filmové spracovanie sa mi páčilo.... mám rád Greenawayove "výtvarné oko" a zmysel pre "drsnú intelektuálsku kultivovanosť" ...a ten britký humor medzi riadkami, to bolo "šmakos" ;) ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (3)
- Peter Greenaway soutěžil na Mezinárodním filmovém festivalu v Katalánsku o cenu Sitges u v kategorii nejlepší film. (Terva)
- Sacha Vierny soutěžil o cenu Zlatá žába polské Camerimage v kategorii nejlepší kamera. Ve stejné kategorii vyhrál katalánskou cenu Sitges. (Terva)
- Film byl v roce 1993 mimosoutěžně promítán na filmovém festivalu v Cannes. (Terva)
Reklama