Kuchár, zlodej, jeho žena a jej milenec

Film v obrazech a příběh, to jsou jen rozmáchlé, pozvolné či pátravě zkoumající tahy štětcem, když umělec tvoří své dílo.   Zlodějův sebejistý, živočišný a instiktivní  monolog, kuchařův odstup a racionalita i něžné či  vášnivé milenecké etudy zlodějovy ženy a jejího milence.  Viděl jsem malíře při jeho práci i jeho  mistrovské dílo. Pro někoho odpuzující a prázdné, pro druhého plné a okouzlující, a tak to má být. (27.10.2023)

Hédonismus a žravost z obrazů nizozemských mistrů se mísí s tragickou love-story v intencích oblíbených témat malířství italského. Tento pastiš evropské umělecké tradice propojuje Greenaway s tradicí divadelní a do několika málo kulis umisťuje gurmánský danse macabre osudově se točící kolem čtyř titulních postav z názvu filmu. Opět těžko analyzovatelný filmový zážitek postavený na obrazové poezii a absurdní atmosféře, který v mnoha ohledech připomíná tvorbu dalšího britského filmového manýristy Dereka Jarmana. A jako nášup jedna z nejpůsobivějších metafor bolestí lásky: milenci unikají v dodávce naplněné až po okraj zoufale zkažený masem... (09.10.2008)

Hmmm, tak jsem v krátké době narazil už na druhý bizárek, který testuje, co všechno žaludek méně odolných diváků vydrží. Ale zatímco Srdjan Spasojevič vyzvrátil do scénáře své ujeté masturbační fantazie, Peter Greenaway se se mnou podělil o šílenou kulinářsko- sexuálně- násilnickou vizi, která mi připomněla pana Creosota i mé oblíbené Delikatesy. Helen Mirren si zase možná vzpomněla na Brassova Caligulu, ale i přes častou full frontal nudity mě nejvíc zaujaly její vlasové kreace. Všechny účesy ale jasně válcoval mrtvý kormorán z úvodu filmu. Snímek měl na mě i velmi znepokojivý dopad- Michael měl tak nádherně propečenou kůži... (08.01.2020)

Peter Greenaway tentokát uvařil opravdu vydatnou gastronomickou lahůdku. Výkon Michaela Gambona (zloděje) je k sežrání (kdyby se nemastné neslané Akademii nedělalo špatně od žaludku ze silně kořeněných filmových porcí s ratingem NC-17, musela by jeho gurmánský výkon náležitě ocenit). Také Alan Howard (milenec) chutná skvěle, navíc je na plátně pečený vařený. Nymanova ústřední skladba "Memorial" je taky žrádlo. Celý film jsem spořádal na posezení a chci nášup! Všem hladovějícím filmovým labužníkům doporučuji (ale vegetariáni ať raději nejprve opatrně okoštují, nemuseli by hlavní chod strávit). (17.02.2005)

Pro filmy P.Greenaway mám slabost a vůbec mi nevadí, že pro mnohé diváky je divnej. To holt umělci bývají. Zvláště výtvarní, tedy malíři... A právě malířské zacházení s filmovým obrazem je v jeho filmech úžasné. V Kuchařovi si stačí jen všímat barevného ladění jednotlivých místností, kde i skvostná H.Mirrenová bliká jako reklamní neon - tu v bílé, tam v rudé a onde v černé. O jídelních zátiších snad ani nemluvě. Greenaway komponuje své obrazy jako malířská plátna. Stačí zastavit film a obraz zarámovat. O použité hudbě se snad ani netřeba zmiňovat, má stejný účinek jako obrazová složka. Nahotou se zde nezvykle šetří, zato jídlem ne. Je libo kousek dobře propečeného Homo sapiens? (19.02.2011)