Hany

Zásadní problém tohoto filmu je ten, že nejprve se zrodila idea natočit film v jednom záběru a teprve potom byl podle této idey koncipován scénář, což je cesta do pekel. Celé je to vykonstruované, chybí tomu proklamovaná realističnost a scéna s demonstranty je vysloveně směšná. Nepomáhá tomu ani velké množství postav, jejichž ztvárnění je mnohdy neživotné a jejich představitelé poměrně často přehrávají. Z herců jednoznačně vyčnívá Jiří Kocman. I když v reálu bych si o jeho napsanou postavu neopřel ani kolo, tak ve scéně u lavičky je skvělý a v závěrečné fázi filmu se na něj dá koukat. I když co do obsahu jsou Hany bídné, tak po technické stránce je film skvostný. Za pozornost stojí hlavně výtečná kamera nadějného talentu Martina Žiarana a výborné nasvícení, které nevšedním způsobem utváří atmosféru noční Plzně. Je obrovská škoda, že film selhává v té oblasti, kde mají problémy ostatní české filmy - ve scénáři. 5/10 (02.05.2014)

Tak toto bol omyl kinematografie. O čom to vlastne bolo? Vydržal som to pozerať cez 20 minút a doslova to bolo trápenie, až priam katastrofa. Rozpočet bol asi viac než malý a herecke výkony boli tomu adekvátne. Scénar som si ani nevšimol a dialógy ako z vyfetenej krčmi a to som teraz ešte urazil feťákov z krčmi. (02.10.2014)

Když jsem tak poslouchal ty dialogy týnejdžrů (no i když vlastně né všichni tam byli mláďata - Vágnerové táhne přes třicku a Schneiderová je dokonce mamča za čtyřicítkou!) vzpomněl jsem si tak nějak na Indiánské léto. Také tam mladí mleli o ničem ačkoliv pro ně to byly v ten moment ty nejdůležitější diskuse na světě. A uvědomil jsem si, že už jsem asi krapet starej na tenhle typ filmů. Vše se odehrává jedném noci a vše se točí prakticky kolem celého jednoho bloku domů odkud kamera odlétá a zase se vrací. V tom prostoru se nachází různá individua, kterým se mi nechce říkat hrdinové...S úsvitem a prvním švitořením kosáků a rorýsů film končí. A skoro to vypadá že v Plzni je hustá koncentrace magorů na jeden čtvereční metr. Z těch příběhů individuí mne nezaujal ani jeden, spíše jsem se nechal volně unášet s tou zajímavou kamerou a tím teplým letním večerem po kterém se mi teď v hnusném lednu fakt zastesklo. Můry narážející do okenních skel či pouličních lamp by mi vůbec nevadily. Zaujala též hudba talentovaného Borise Carloffa. To ale bylo tak vše. Snaha udělat jiný film se povedla tak trochu. Ano bylo to jiné, snad místy i zajímavé, ale nesedlo mi to. Dávám dva střiky. * * (21.01.2015)

CITÁT - Běž s tou figurkou na B9 (šachy)........... Nějak se musíte obrnit a prostě vyslechnout ty klasické hospodské kecy. Možná se spíše zaposlouchejte do čtení Egona (Bondyho?) CITÁT - Šatlík je debil......... Co se mi na filmu nejvíce líbilo je kamera. Martin Žiaran si hraje. Plynule sleduje děj, zlehka si předává různé aktéry, krouží kolem nich, nevyrušuje a zbytečně z kamerou nemanipuluje. To vše po celou dobu příběhu. Divák nepozná, že příběh má jen dva střihy, i když se tváří, že je točen na jeden záběr. Snad jediné přerušení můžeme zaznamenat okolo 73 minuty, kdy nastane klasická zatmívačka. Škoda, že okolo 60 minuty se děj trochu strhne a aktéři nerespektují to, co nám hodinu předváděli. Prostě se nějak divně strhnou a dostanou se do neuvěřitelné situace. Toto dění mi pokazilo, celkem slušný příběh. Proto jen za tři *** CITÁT - Pojďte si pro mě, čůráci............ Jinak sečteno a podtrženo - je to zajímavý příběh, perfektně natočený a podpořený výběrovým hudebním doprovodem. CITÁT - Jsem jedna velká noční můra........ 60% Koproducentem filmu je Martin Pomothy. (02.01.2015)

Je zřejmé, že natočit celovečerní film s pouhými třemi střihy muselo být nesmírně náročné. Nepřeberné množství postav, divoké párty, noční cesty tramvají a demonstrace v ulicích, to všechno funguje mnohem lépe, než jsem čekal (a když srovnám Hany s jinými snímky ze zahraničí, natočenými s minimem záběrů, tak český zástupce jasně vede). Je trochu škoda, že Hany postrádá výraznější dějový oblouk a místo toho nabízí "jen" krátké střípky z různých situací, jimiž nastavuje zrcadlo současným generacím, a prostřednictvím banálních dialogů se vyjadřuje k zásadním tématům (násilí ve člověku, znuděnost kulminující v agresi). Ty pak zpracovává způsobem, který bývá v českých filmech o současné mládeži spíš trapný, což ovšem není tento případ. Pokud někde v současném českém filmu vězí naděje a čerstvá krev slibující příliv nadšením pulzující energie, tak rozhodně v tvůrčím týmu Michal Samir a Matěj Chlupáček. (30.06.2014)