Ako si vycvičiť draka 3

Vydařené zakončení trilogie, které se vyjma brilantní animace může rovněž pochlubit i povedeným soundtrackem fungující jak v rovině akční, tak i té emoční. How to Train Your Dragon: The Hidden World sice opět trpí neduhy předchozího dílu, jako jsou například oslí můstky či zkratkovité motivace hlavní záporné postavy, nicméně i tak se jedná po pohodovou animovanou podívanou, která Vás v rámci svých možností bude bavit. „It's you and me bud. Always.“ (01.04.2019)

Sice nakonec slabé 4*, ale se srovnáním s jedničkou a dvojkou poměrně dost velké zklamání. Pocitově by to bylo snad i spíš za 3*, ale když jsem se mrknul, kterým animákům jsem třeba dal ty 3*, tak by to nebylo až tak fér, protože řemeslně i trojka patří ke špičce a vyloženě katastrofa to není vlastně v žádném ohledu. Jenže kromě nádherné animace je finálový díl o třídu níž co se týče příběhové linky, scénáře i emočního dopadu. O nějakém nosném příběhu nemůže být vlastně ani řeč, protože to celé šlo odnikud nikam. Scénář se opravdu moc nepovedl, což bych ještě jakž takž odpustil, ale proboha... Kde bylo nějaké budování atmosféry? Kde bylo nějaké napětí? Kde byly všechny ty emoce, které oba předchozí díly měly snad od začátku do konce? "Dračí atmosféra" na mě alespoň trošku dýchla snad jen v samotném finále, kdy jsem si uvědomil, co přesně jsem miloval na těch předchozích dílech a v čem byly tolik výjimečné. A stačí k tomu jedno slovo. EMOCE. A právě emoce v sobě závěrečný díl bohužel fakt nemá. Jednička i dvojka ve mně rezonovala ještě hodně dlouho, ale trojka hraje prostě na jistotu a já zcela jistě za pár týdnů (možná i dní) už úplně zapomenu o čem byla. Možná si to snížení na tři hvězdy ještě rozmyslím, protože tohle celkem fakt zamrzelo. Přál jsem trilogii epické rozloučení (a možná i konečně toho Oscara, který jim vždycky tak pitomě utekl), ale k tomu má tenhle díl bohužel na míle daleko. (09.03.2019)

Třetí díl trilogie, jejímž nejslabším místem jsou zřejmě hlavní příběhy samotných filmů. Animačně je to opět naprostá špička, hlavní postavy a jejich příběhy jsou zase nad očekávání propracované. Přidána je i trocha infantilního humoru pro nejmenší a jemné náznaky ze sfér pro dospělé. Prostě jen ta linie se standardizovaným padouchem je lehce otravná. Ale sledovat, jak si plachtí vzduchem černý a bílý drak, to je prostě pastva pro oči, která chce velké plátno. Už potřetí u animovaného filmu oceňuji přínos Rogera Deakinse, a pochválit jmenovitě zasluhuje i skladatel John Powell. (28.02.2019)

Příběh o chlapci co potká dívku a pak drakovi co potká dračici. Vcelku jednoduchý příběh pro děti, který nevyhnutelně končí dobře. I přes všechnu předvítalnost a klišé, ale hodnotím film spíše kladně. Jelikož je film hezky udělaný, drak je velice roztomilý a příběh dokáže v obecenstvu vzbudit emoce. Jen mi zde trochu chyběl nějaký ten vtip. Jsem ale toho názoru, že tvůrci měli zůstat u jedničky. 55-60% (31.03.2019)

Vizuálně úžasné (a nakolik to dokážu odhadnout, věřím, že i 3D verze stojí za to), s "tradičně" skvělou hudbou Johna Powella, v rovině emocionální i komediální funguje výborně, jen ten příběh je poznamenaný tím, že už je to zkrátka třetí díl, a další největší padouch na světě (u kterého se už navíc některé záležitosti řeší hooodně velkými zkratkami) prostě tolik netáhne. Že je to slabší kus, je ale zřetelné v podstatě jen ve srovnání se skvělými dvěma předcházejícími díly - samostatně v rámci žánru posuzováno je to solidní počin. 80% mu přece jen dám;) PS: A málem bych zapomněl - Rafana je prostě přírodní úkaz:)) (16.03.2019)