Siedmy kontinent

Tomuto filmu bych šupem stáhla plné nebe hvězd. Tak sugestivně vybudovanou atmosféru na pouhém znázornění stereotypního, blahobytného života jedné rodiny hnedtak neuvidíme. Po zdánlivě banálním začátku, který ale ani za mák nemůžu nazvat nudným, protože každý záběr má svou opodstatněnou důležitost, se postupně dostaneme k momentu, který nás zchladí jak ledová sprcha, protože se nám rozsvítí, kam celý děj vlastně kráčí. A pak už jsme jen vtaženi do víru (radikálního) dění, že zapomínáme k čemu slouží naše plíce. Takhle zatajený dech bych neměla ani kdybych seděla o půlnoci v opuštěné kadibudce uprostřed hlubokýho, sibiřskýho lesa. Máte můj kompliment, Herr Haneke! Proč teda ubírám hvězdičku? Za ty reálné osoby, které poskytly námět k tomuto snímku. A za všechny jim podobné a jejich postoj k životu. Za jejich nekonečné sobectví. Důvody, proč se rozhodly k vyvandrování do tramtárie jsou pro mě neakceptovatelné. Nesdílím žádné sympatie, natož lítost s lidmi, kteří si neváží dobrého bydla. (19.08.2010)

Všechno by bylo v pořádku a hezké, kdyby to netrvalo bezmála dvě hodiny. Chápu, že zobrazit nudu a ubíjející jednotvárnost nikam nevedoucího života vyžaduje opakování stále stejných plytkých situací, neboť o tom to koneckonců je. Ale nemuselo by to znamenat, že sokoro celou tuto dobu mají filmaři nudit mně. V tom, aby našli jiné, zajímavější prostředky sdělení, by mělo být jejich umění. Zdá se, alespoň mně, že tomu tak zcela nebylo. (14.11.2010)

Rád bych vzkázal svému kamarádovi, který mě donutil se jít na tento film podívat, že ho za to upřímě nenávidím. Opravdu mi z toho nebylo ještě pár dní dobře. Jako takový se mi pak film velmi špatně hodnotí. On je totiž natočený dokonale! Jenže pak se dostáváme na tenký led smyslu jeho sdělení a opodstatnění jeho existence. Například KRÁTKÝ FILM O ZABÍJENÍ Krzysztofa Kieslowského, který je svojí sílou a depresivností srovnatelný se snaží odpovědět na celou řadu otázek a přináší určitou vypověď o absurditě trestu smrti. Jenže tento film je jen koncentrovaným trestem a utrpením. Jaký má smysl takový film? Proč nám to Michael Haneke dělá? Někteří říkají, že je to nepodstatné a že umělecké dílo si žije po svém dokončení vlastním životem. Jelikož se ale mám veskrze rád a nerad si ubližuju, tak si budu také žít dále vlastním životem, bez filmů Hanekeho. (28.01.2011)

Brilantni zobrazeni stereotypu. Behem sledovani filmu jsem si nejednou vzpomnel na Bergmana a jistou tvurci podobnost. Posledni ctvrtina filmu (od demolovani bytu) je neskutecne depresivni a nechutna. Pokud se opravdu jedna o film natoceny podle skutecne udalosti, jak je na konci uvedeno, tak klobouk dolu pred Hanekem, lepe to snad ani natocit neslo. Film, na ktery divak nezapomene a ktery drtiva vetsina uz nebude chtit nikdy videt, vcetne me. (26.07.2015)

Pozor!!!!! SPOILER TÉMĚŘ NA KAŽDÉM KROKU!!! Vzhledem k doživotním následkům na psychice, které mi pravděpodobně tento film způsobil, se zřejmě neubráním spoilerům, proto tento koment nečtěte, máte-li s tím problém. Upozornění: trpíte-li chronickou či akutní depresí,očekávejte, že tento film vám ji zaručeně zhorší, ale vlastně vůbec nebudete vědět proč! Zlatá Hanekeho Pianistka!! Přátelé, tenhle film, to je něco pro opravdové masochisty!! První třetinu filmu jsem se sice nudila k uzoufání, ale pojala jsem to jako lekci němčiny s rakouským dialektem a nostalgickou sondu do života rodiny v předrevoluční době, kdy každý průměrný Čech po Rakušácích pokukoval s hraným despektem, nicméně lehkou závistí ..holt chudší Němci, ale s obchoďákama, žejo. Takže nebojte se u té úmorné nudy, která zdánlivě nemá konce, klidně dočíst knížku, vyvenčit psa, pustit si vaše oblíbené hity nebo dopracovat účetnictví. O nic nepřijdete. Maximálně o dlouhé záběry na to, jak pani chystá snídani. Dlouhý záběr na kukuřičné lupínky..další dlouhý záběr na lžíci, míchající lupínky..další několikaminutové záběry na pani, pána a děcko, jak žvýkají a blbě po sobě pokukují..Nebudu vám nic nalhávat , ničeho výrazněji zajímavějšího se ani do tři čtvrtiny filmu nedočkáte. Jídlo se opakuje často. Budete pořád dokola šílet z nudných detailů, zejména z těch, kde si tvůrce uchylně libuje v záběrech na postavy bez hlav. Detail na ruku…kus svetru...tankování benzínu..už v půlce filmu jsem si velmi vroucně přála, aby otec alespoň tu dceru zneužil. Pak už jsem si přála, aby ji zneužila i matka, otec , bratr a prarodiče, jen aby se konečně něco dělo. Teprve v závěru filmu, kdy fotr dotáhne domů vercajk, který by v pohodě slušně vybavil profesionální dílnu, začnete se malinko probírat z mrákot. Krev v žilách se vám o půl centimetru pohne vpřed a těšíte se, že třeba konečně někdo někomu začne řezat končetiny...Nebudu vám lhát, takové štěstí mít nebudete. To si jen familie rozmlátí kvartýr a máme z toho dalších třicet minut záběrů na ničení každé pitomé píčoviny, kterou průměrná středostavovská rodinka nashromáždí. Závěr excelentní. Rodinka do sebe nasype umrtvovací dávku sedativ, bez větších emocí pochcípá v sutinách katalogového bungalovu vzor 82 a vy máte chuť to skoncovat taky. Protože i kdybyste si místo sledování takhle prázdného a nudného filmu o hovně dali kupříkladu novoroční projev Kim Čong-una, určitě by to byla větší zábava! (02.01.2012)