Žltá ponorka

Beatlesáci jsou u mě (nejen u mě, jasně) prostě lety prověřená kvalita, spolu s Die Happy jediná kapelka, která se mi ani za víc jak deset let pravidelnýho poslechu neoposlouchala. S jejich filmy je to ale horší, nedám sáhnout na Perný den, to je u mě eňo ňuno majsterštyk. Help je zase mega blbost o ničem, jejíž dokoukání mě stálo hodně úsilí. A Submarine? Tak ta si to proplula někde mezi, její poslech mi působil mírné chvění v podbřišku, dokoukání mi nečinilo výraznější problémy, ale sledování mě nijak nefascinovalo a nepřilákalo k opětovnému někdy vidění. Trošku mi připadalo, že sleduju obeatlesákovánou zhoubičkovanější verzi Katamari Damacy s legendární čtyřkou v čele (jen ten gamepad nikde). 40% (01.12.2014)

"Once upon a time... or maybe twice." To je jim tak podobný, pacholkům. Vcelku zajímavé je, že kreslení Brouci se sami nemluví, jejich účinkování se omezuje na krátký vstup na konci. Škoda. "I've got a hole in my pocket." Některé části jsou velmi vydařené, například hned úvodní Eleanor Rigby. Celkem řečeno, George Dunning byl nejspíš solidně padlý na hlavu, v tom nejpozitivnějším slova smyslu. -"Bless you." -"Should I sneeze?" (02.03.2011)

Hippiesácká doba vrcholila a společně s ní ke všem fanouškům Beatles připutovala i tahle hudební komedie. Vůbec nehodlám řešit, jestli o tom samotní Beatles věděli nebo jestli hlasy kreslených postaviček patří někomu jinému, tenhle film je zkrátka ta správná psychedelická úleťárna, která nepostrádá zajímavou příběhovou variaci na "zachraň svět", humor, parodii, neobvyklou animaci, spoustu skvělých písniček a hlavně Žlutou ponorku! Já osobně jsem se sice k tomuhle filmu dostal až více než čtyřicet let po jeho premiéře, ale i tak jde o můj pravděpodobně nejoblíbenější film se skupinou Beatles v hlavní roli. Vždyť už jenom za "klip" ke skladbě Sgt. Pepper's Lonely Hearts Club Band bych dal autorům pět hvězdiček (a metál k tomu) a to mluvím o pouhých čtyřech minutách celého filmu! (14.09.2010)

Tak pro začátek, já ani nejsem moc fanouškem Beatles, jako jo, občas si od nich něco poslechnu, ale že bych byl jejich fanoušek, to ne. Děj zde rozebírat nebudu, jelikož to obsah shrnul všechno a já k němu nemám moc co říct. Celé je to jedna velká psychedelická ujetost, která sem tam pobaví a hlavně, zaujme. Fakt, ačkoli se tu jenom putovalo v ponorce a pak "bojovalo" s nějakými modrými hnusáky, tak mě to kupodivu nenudilo. Teda, ke konci jo, za to strhávám jednu hvězdu dolů, ale jinak jsem se celkem příjemně bavil. 4* (11.02.2018)

Z tolika barev, tak rychle se za sebou střídajících mě bolela hlava a oči. Ať už nazveme tento počin jakkoli - psychedelický, surrealistický, dadaistický - je to jedno. Prostě ve filmu šlo hlavně o písně Beatles, které zbožňuju a o ty barvy. Co se týče děje, asi tam měl nějaký být, ale já ho teda moc nepostřehla. Píseň Yellow submarine se vám ale vryje do hlavy po zbytek večera. (04.07.2012)