Na víťaznej vlne

Ten pravý charakter mužstva se nejlíp pozná tehdy, když se prohrává; v časech zlých spíš než v těch dobrých. Toť stará pravda platící univerzálně pro všechny týmové sporty, a je určitě jedině dobře, že se jí někdo - spolu s v(d)ěčným motivem kolektiv > jednotlivec - rozhodl takhle naťuknout. Co už bohužel pochválit nemůžu, je ta zjevná manipulace s divákem... 1) Dvě prohry ze dvou úvodních zápasů se vážně nerovnají "devastujícímu startu do sezony"; dokonce ani v případě mančaftu, co zrovna přišel o tak dlouhou vítěznou sérii. To se na mě nezlobte. 2) My všichni současní/bývalí sportovci moc dobře víme, čeho dovedou být schopní takoví fanatičtí tatínkové, ovšem tahleta posedlost jedním rekordem byla minimálně nevěrohodná; až bych možná hovořil o posedlosti posedlostí v podání autorů snímku. Zápas co zápas aspoň pět záběrů na běsnícího Ryanova otce, no to víte že jo. *sigh* 3) Chápu, že se rekonstruovaly skutečné události, ale aby se během prvních 40 minut hned čtyři postavy ocitly přinejmenším na hraně života a smrti, to na mě bylo přece jen příliš. 4) Novináři a komentátoři zde působí jenom jako takoví kašpárci ve službách osudovosti filmu. A jsou přitom dost dobře nesnesitelní. --- "You know why they call me Buster?" - "Cause you're stupid enough to let them?" (19.11.2014)

|| Scenár: Scott Marshall Smith | Hudba: John Paesano | Distribúcia: TriStar | Štúdio: Affirm Films, Mandalay Pictures | Rozpočet: 15 miliónov $ | Tržby: 30,1 milióna $ || Schematický, ničím výnimočný športový film, kde síce poteší sympatický Caviezel, ale tento kus jednoducho vyšumí z hlavy z dňa na deň. 30% | FullHD, THX, EN DTS | (28.03.2015)

miluju sportovní dramata a pokud je někdo umí,pak jsou to američané.Žel bohu vyjímky potvrzují pravdilo a When The game stands tall je právě onou vyjímkou.Příběh je sice inspirován skutečností,ale nic to nemění na tom,že jede po zajetých sportovně dramatických kolejích a navzdory tomu co se na plátně děje nedokáže z diváka vyřískat prakticky žádné emoce.Fotbalové zápasy jsou nasnímány dobře,ale to je u podobných filmů samozřejmost.Zbytek je místy nudná a zbytečně ukecaná vata,která se snaží diváka stále někam tlačit..např. si opravdu nemyslím,že 2 prohry po 151 výhrách jsou devastující sérií atd.V rámci žánru průměr...50% (02.01.2015)

Nevim,ale ne v každym filmu je to takhle solidně naporcováný.Sice takový ty filmy,kde je ten fotbal na devadesáti procentech filmu,je zábavnější,jenže to svádí k doměnce,že sport je zábava,a trénovat se ani nemusí.Ale bohužel tohle platí tady u nás,v Kocourkově.Děvky,chlast.Sport je ale fyzická,a taky psychická dřina,takže kecy k tomu taky patřej.70%. (25.01.2015)

Týmové motto je Láska, na hřiště nastupují v párech držejíc se za ruce a říkají si „Sparťani“. Jeden by možná ukvapeně řekl, že víc gay celek neexistuje a že za vítěznou šňůrou stojí hluboká soudržnost ve sprchách, ale skutečnost je trochu jiná. Při závěrečných zakleknutích sběratele touchdownů sice cítíte, že by rád viděl před sebou kouče Ladouceura s rozepnutým poklopcem, ale o tom ten bezkrevný paskvil se zadumaným Caviezelem nakonec není. Je o týmovém bratrství, křesťanských hodnotách, pevné víře v Boha a hlavně správném nasměrování namistrovaných mladíků do života. Jak by se to krásně poslouchalo, kdyby kolem toho v přesvícených záběrech nebobtnal obludný patos.. Otázkou zůstává, kde se stane chyba, že ti samí kluci v profilize kráčí po cestách večírků, drog, steroidů, utišujících léků, domácího násilí a depresí a ve finále se jim porýpá v mozku doktor, co ho hrál Will Smith. Možná vím, co za tím stojí. Nekřesťanské peníze.. (04.10.2017)