Temné miesta

Tenhle příběh má docela dobré postavy a dovede vás udržet v napětí, protože si říkáte, co se teda vlastně stalo? Že by nějaká amnestie a zabíjela hlavní hrdinka? Nakonec je finále celkem zvládnuté a myslím, že scenáristicky překvapivé a funkční. Jenže místy tomu přece jen dochází dech a já jsem se trochu nudil. Jsou zde scény, které nejsou pro rozuzlení důležité a jen natahují děj. (18.08.2015)

„VYHÝBÁM SE TĚMHLE VZPOMÍNKÁM. OZNAČILA JSEM SI JE V HLAVĚ, JAKO BY BYLY NĚČÍM NEBEZPEČNÝM. MÝM TEMNÝM KOUTEM.“ /// Dvě časový roviny, mající společnej jmenovatel – TU NOC. Hledání souvislostí, který vedli k vyvraždění skoro celý rodiny. Skládanka chce vypadat ponuře, takže sází na atmosféru monotónního tempa, se spoustou podezřelejch, což celkem vychází. Na drsnosti nabírá až v závěru. Nejsem z filmu zklamanej. Jen mám pocit, že oproti knize jde o psychologickej odvárek, kterej by i mě mohl přinutit si ji přečíst. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2009 napsala Gillian Schieber Flynn, jsem nečetl. 2.) Parchant poslouchá heavy metal. Mám se začít bát? 3.) Thx za titule „honzavohralik“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (13.08.2015)

Až se vám bude zdát, že se děj poněkud komplikuje a že se těžko orientujete v množství postav, tak nezoufejte, bude hůř, ale na konci to do sebe zapadne. Naštěstí. Protože chvílemi jsem měl fakt obavy, jak to dopadne. Na celém filmu je fajn, že je celkem napínavý, dobře zahraný a podle kvalitní knižní předlohy. Tvůrci si mohli ale dát víc záležet. Výsledek působí jako delší verze kterékoliv epizody Odložených případů a přihrává k tomu i televizní look. Po skončení filmu si oddechnete, že to máte za sebou a že to zas tak blbý nebylo. Ale znovu bych si to nepustil. (30.10.2015)

Z mého pohledu je tahle tajuplná rozkrývačka vskutku výtečná. Střídání současné a minulé roviny vyprávění se vzájemně velice umě prolíná a postupně skvěle doplňuje celou skládanku. Ruku v ruce s odhalováním jednotlivých střípků toho, co se odehrálo, se odvíjí rovněž tak trochu pulzující atmosféra, která postupně nabírá na síle a v některých scénách je téměř dokonale mrazivá. Děj je promyšlený, ale nikoli překombinovaný, a vcelku přehledně ukazuje všechny okolnosti případu i počínání hlavních postav, zejména té ústřední, která v jeho průběhu prochází viditelnou psychologickou proměnou. Vše nakonec vrcholí ve velmi výživném závěru, který emocemi rozhodně nešetří. 90 % (25.06.2015)

Druhá Zmizelá se nepřekvapivě nekoná. Toto temné drama z pera Gillian Flynn se ve filmové podobě proměnilo v průměrné osobní drama s prvky thrilleru, které většinu času drží v hlubinách průměru nevyrovnané zpracování, které často přestává dávat smysl a režírující a píšící Gilles Pasquet-Brenner nedělá nic, aby potápějící loď zachránil. I napříč zvučné předloze a zajímavému obsazení jsou tak filmové Temné kouty průměrností, která sice nabídne pár zajímavých momentů, nicméně vyrovnává je bezezbytku těmi vyloženě špatnými. [60%] (18.06.2015)