Ghost in the Shell

Je až nespravedlivé, že v době, kdy euroamerická kultura ještě stále nevědomky čekala na Matrix a dokonce i takový Johnny Mnemonic teprve putoval do kin, japonská mládež už mohla zoufale utápět své ubohé lidské mysli v úžasném cyperpunkovém světe Ghost in the shell. Nechápu lidi, kteří tenhle film mohli nepochopit, protože když pozorně sledujete, co se před vámi děje, všechno vám do sebe nakrásně zapadá. Jako student filosofie můžu navíc říct, že film má opravdu hluboký filosofický přesah a nejde tak jen o prázné pseudofilosofické tlachání, za které se většina podobných žánrovek snaží schovávat. Celkový dojem navíc perfektně dokresluje na svou dobu špičková animace a taky úžasná hudba, díky kterým se občas přistihnete při tom, že vlastně ani k ukojení vašeho audiovizuálního libida nic víc než záběry na noční město a hypnotickou Kawaieho hudbu nepotřebujete... (02.05.2007)

Promiň, Scarlett, ale ani tobě se nepodařilo americkou předělávku dostat na aspoň trochu konkurenceschopnou úroveň vůči původní japonské verzi. O remaku jsem napsal, že mu chybí kyperpunková duše, Mamoru Ošii dokázal filmu vtisknout jak kyberpunkovou vizáž, tak i filozofii. Filmů, které by dokázaly kyberpunkový svět předvést se ctí, je jen hrstka a Ghost in the Shell mezi nimi zaujímá čestné místo. Se čtyřmi hvězdičkami nemám nejmenší problém, jen tu pátou se mi dávat nechce, protože s výtvarným pojetím mangy jsem měl vždycky trochu problém. Velké celky tam vynikají precizností, ale kresba postav na mě působí rušivě. Celkový dojem: 85 %. (05.09.2021)

Povinnost před stejnojmenným filmem, který příliš nadějí nevzbuzuje, splněna a je to opravdu paráda i po letech. Možná jsem si mohl dát spíše remaster 2:0 z roku 08,´ ovšem i původní verze je neuvěřitelně dobře naanimovaná, nekorektně brutální a neodolatelně nasnímaná. Ta kooperace svižné hudby a slow motion záběrů je vyloženě neodolatelná. (07.03.2017)

Anime klasika, kterou vnímám podobně jako prvního Blade Runnera. Co se týká kreativity, atmosféry, ústředních myšlenek a uměleckého směru plného neotřepaných i inovativních designů, tak se jedná o mistrovské dílo. Ovšem stejně jako první Blade Runner mě Ghost in the Shell lehce ztrácí v příběhu, který je plný nadbytečné expozice a není nejlepší způsobem podávaný. Ovšem práce s režii a vizuální výprava to do velké míry zachraňuje. Pořád je to klasika, kterou by měl každý vidět, ale bohužel není to tak skvělý, jak by mohlo být. (22.08.2023)

Stačí se jenom dívat a naslouchat, zbytek přijde sám. Což mi však nebrání napsat alespoň, co konkrétního se mi na Ghost in the Shell líbilo. Líbila se mi úžasně rozanimovaná prostředí, pulzující snově přetechnizovaným životem. Líbila se mi hlavní hrdinka, líbila se mi její velká kukadla. Líbily se mi dynamické akční sekvence s výborným ozvučením. Líbilo se mi, že celý film trval pouhých osmdesát minut a přitom netrpěl dějovou nahuštěností, naopak si dovolil několik poetických sekvencí dávajících nám čas na přemýšlení. Líbila se mi ústřední myšlenka filmu, jež měla nepochybně mamutí vliv na „inspiruj se kdekoliv“ Matrix. Líbila se mi propracovaná psychologie všech postav, líbilo se mi jejich logické chování. Jednoduše se mi líbily pocity, které ve mně GITS vyvolal. 95%Zajímavé komentáře: Lima, berg.12 (19.06.2006)