Umenie pretekať v daždi

Tohle se musí brát hodně s rezervou, protože ten pes v hlavní roli má chvílema tak sofistikované postřehy ohledně své bezmocnosti nad tím, že je jen pes, že kdyby si skutečně uvědomoval všechno, o čem ve své mysli filozofuje, musel by buď spáchat sebevraždu nebo vykrást lékárnu s antidepresivama. Jinak se jedná o klasický příběh o lásce, umírání, nenávisti a smíření, takže tam bylo všechno, aby citlivější divák (obzvláště majitel psa) půlku filmu prachsprostě probulel. Vzhledem k tomu, že dávám 4 hvězdy, řadím se tímto chtě nechtě do kategorie onoho citlivějšího diváka. Jinak mezi pořizovací náklady na shlédnutí tohoto snímku u mne patřilo jedno balení papírových kapesníků a jedno balení plechovkového piva, abych zahnal depku. (16.11.2019)

Nikdy jsem neměla moc ráda polidšťování zvířat a obzvlášť psů. I když Beethoven mi připadal jako vykonstruovaný přesně na city diváka, nikdy jsem nepohrdla dalšími filmy se psími hrdiny. Ale když se roztrhl pytel se všemi retrívry, už jsem toho měla tak akorát dost. Moje zlatá Lassie a ubohý Hačikó asi vždycky zůstanou na velkém piedestalu, ale nakonec jsem se na ně stejně postupně dívala a většinou se mi líbily. Nemůžu si prostě pomoct. Psy miluju a tak tvůrcům prominu ledacos. Tento film si pohrál opět s mými city a Enzo byl neskutečný sympaťák. Konec byl trošku přitažený za vlasy, ale proč ne, zajímavý nápad. (23.03.2020)

Velice, velice, velice silný emotivní příběh! Příběh o pejskovi, který se dá dohromady s Dennym a je jim fajn. Pak přijde do jejich života žena, dítě, chvilka radosti a pak už jen trápení. Líbilo se mi, že hlavní postava je závodník, a tak mě ten film díky tomu bavil ještě více. Každopádně se jedná o velmi smutný film, jelikož Enzo s Dennym prožili mnoho útrap. Musím ocenit výběr psa, protože ty jeho oči a ty výrazy, které měl, přesně odpovídaly scénám, které se zrovna odehrávaly (naprosto přesně vyjadřovaly emoce – radost, smutek atd.) Milo Ventimiglia se přesně hodil do role závodníka a starostlivého otce. Tento film opravdu musí chytit za srdce každého a většina diváků si u něj pobrečí. (29.09.2021)

Na tento nenápadný film jen tak nezapomenu. Neskutečná emocionální ždímačka, která mě vzala za srdce. Skvěle odvyprávěný příběh člověk, jeho nejlepší přítel a láska k závodění. O 5 let zpět jsem dostal chuť na opětovné shlédnutí a ten film je snad ještě lepší. Odstupem času a získanýmí životními zkušenostmi a pohledem na svět ten film oceňuji ještě více. Hlavní protagonista neskutečný bojovník, život se s ním od půlku filmu mírně řečeno nemazlil ale vydržel a bojoval a do toho krásné filozofování/přemýšlení jeho pejska o posmrtném životě. Konec byl naprostá pecka. Je to dosti smutný film ale rád se na něj opět podívám. (09.11.2019)

No to byla tedy nehorázná blbost! Především se mi vůbec nelíbilo, jaké myšlenky tvůrci přisoudili tomu nebohému psovi a jakým způsobem je prezentovali. Jako milovník psů bych ocenila prezentaci psa jako psa, ne jako člověka s hlubokými filozofickými úvahami naprosto nepodobnými svému druhu. K Enzovi se jeho vnitřní promluvy naprosto nehodily a kazily tu "psovost",kterou mohl film obohatit. Navíc nebyl bez těch monologů vůbec zajímavou postavou, neustále jen někde seděl nebo ležel a koukal. Zbytek příběhu byl nudnou fraškou, snažící se - podle mě marně - hrát na city diváka až k přepětí. Předvídatelný děj byl protahován do úmoru, jedno klišé za druhým, přehnané situace a celková přeslazenost, ze které až bolí zuby. Prezentovaná dokonalost psa, manželky a její neutuchající podpory manžela... neshledávám v tomhle nic zajímavého, spíš další věc, které se prostě nedá uvěřit. No a ty další absurdní situace, jako jít běhat s víc jak desetiletým psem, nebo zapomenout zvíře doma na několik dnů, to snad ani nemůžu komentovat. (21.08.2020)