Mlhy Avalonu
The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Réžia:
Uli EdelScenár:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrajú:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (viac)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (94)
Netradičně odvykládaný legendární příběh, ze kterého jsou trochu cítit finančně omezené realizační možnosti tvůrců. Příběh svou délkou zavání nudou a bohužel bere jakoby sám sebe příliš vážně, což je nejvíc patrné na někdy k uzoufání fádních dialozích. Co si ovšem zaslouží velikou pochvalu, je vynikající hudba... ()
Popsala bych ho jako historický, dobrodružný, romantický film pro dámské publikum s nepříliš dobrým koncem. Opět ho znám jen v angličtině a musím říct, že každá věta v češtině mi trhá uši. Film má atmosféru. výborné jsou lokace, výprava a hudba. Všichni herečtí představitelé, myslím, odvádějí dobrou práci. Potěšila mě přítomnost Kláry Issové. Jsou cítit silné ženské postavy a slabší mužské postavy. Král Artuš měl být silný král sjednotitel, a ne sužovaná figurka na hráčském poli žen, kněžek. I Merlin není silná postava. Nejmužnější postava je král Uter, ale ten je tam opravdu jen chvíli. To dokládá fakt, že celá legenda je mocně a mockrát poposunuta někam jinam. Poslední mužská důležitá postava, syn Artuše a Morgiany, je tak zaslepený nenávistí a zlobou, že pochybujete, že se měl vůbec narodit. Jak to tedy dle Vivian mělo správně být, aby historie Avalonu skončila dobře? Jak chtěla udržet rovnováhu? "I am the highest priest of the Avalon and you have to serve my will!" ()
Z těch adaptací které znám, a které se zabývají Artušovskou legendou, jde na to tato asi zatím nejvíce nezvykle co se týče hlavního námětu a rozložení samotných postav. Velký prostor zde dostává víra, kontrast starých náboženství a nových, což je taková paralela k době, kdy se měli Artušovské legendy reálně odehrávat. Římské impérium a jejich bohové, příchod křesťanství, do toho kmenové legendy...Pokud se podíváme na děj jako takový, tak Morgana je najednou vesměs kladná postava, což je nezvyk. Paní Jezera se tu míchá s bohyní. Artuš je mnohdy spíš takový arogantní ňouma, stejně tak jeho rytíři. Pokud se ale odprostítě od těchto nezvyklostí, tak to jinak poměrně solidně odsejpá, jako bonus jsou tu i našinské reálie, ačkoliv mnohdy změněné, aby odpovídali Britskému prostředí. ()
Další notně upravené (téměř bych řekl až nově převyprávěné) zpracování artušovské legendy bez Artuše - téměř. Na televizní film je to opravdu dobré, s báječnou atmosférou, výpravou i hereckými výkony. I ten příběh je zpracovaný docela zajímavě, takže to za ty tři hodiny nestihne nudit, ale na Merlina se Samem Neilem to samozřejmě nemá (na něj nemá skoro nic). Velký prostor je věnován ženám - bohužel ale Morgana není ani trochu zlá (naopak je to ta nejsympatičtější a nejhodnější holka pod sluncem), Guinevere zlá je, Vivien nemá s Excaliburem vůbec nic společného a někoho by tyhle změny mohly docela nasrat, já o nich naštěstí věděl dopředu, takže jsem se nasrání vyhnul. Ale i s těmito "drobnými" úpravami je to fajn film, který je překvapivě mnohem víc "historický", než fantasy. 70%. ()
Film podle románu Marion Zimmer Bradley nás zavádí do dob krále Artuše. Nejde však o klasické pojetí této legendy, neboť do popředí se nám kupodivu dostávají ženy - kněžky z bájného Avalonu. Morgiana zde není zobrazena jako zlá čarodějnice, ale jako žena, která souhrou nešťastných náhod skončí v náručí vlastního bratra a počne s tím toho, kdo nakonec krále Artuše zničí. Natáčeno i v českých luzích a hájích. Velmi povedené! ()
Galéria (19)
Fotka © Constantin Film
Reklama