Východiskový bod

Asi takto: za mňa film roka 2014, ktorý ma kompletne dostal!!! Btw: tematiku a polemiku medzi ráciom vs. "niečím, čo nás presahuje" geniálne a neprekonateľne vykreslil Kieslowski v prvej časti svojho Dekalógu. Tento film sa tejto nedostihnuteľnej méte aspoň "na dostrel" priblížil (myslené ako veľká pocta:) (10.03.2015)

Sovětští vědci objevili nerv spojující oko a prdel. Jak na to přišli? No vzali pokusného člověka a jehlou ho píchli do řiti až mu vytryskli slzy. Pak ho tou samou jehlou píchli do oka a dotyčný se okamžitě posral! Co z toho plyne? No do kina se dá jít na dost lepších filmů než je tento. Viděn čórnutý rip. Neptejte se kde jsem ho vzal.20% (15.09.2014)

I druhý celovečerní film Mikea Cahilla je nevšední filmovou událostí. V době, kdy málokdo umí přijít s něčím opravdu originálním, se Cahill dál zabývá svéráznou modifikací proměny nezávislého filmu. Žánrové zařazení (tedy nízkorozpočtové sci-fi) je znovu pouze odrazovým můstkem, tentokráte pro nezvyklou nadžánrovou soft-filosoficko-náboženskou hru ve stylu výtečného Schenkmanova Pozemšťana. Cahill ovšem žánry rád mixuje, a tak je celý náboženský kontext rámován opravdu hodně nevšední romantickou dějovou linkou, ve výsledku je Výchozí bod možná nejpodivnějším romantickým snímkem, jaký jsem kdy vůbec viděl. Tuhle rovinu umocňuje silně emotivní závěrečná výtahová scéna, rovinu náboženskou pak uzavírá scéna následující po skončení závěrečných titulků (u tohoto filmu se vyplatí neodcházet z kina před jejich skončením). Celý film je pak o střetávání protichůdných principů - věda versus náboženství, přístup vědecký (Ian) a esoterický (Sofi), což ovšem obé zastiňuje lidské existence přesahující láska. Vskutku dobrý film nestojí na rozpočtu, rozhodující roli hraje nápad a invence a v tomhle je Mike Cahill naprosto unikátní - jeho scénář je opravdu chytrý a sofistikovaný a ač jsem člověk racionální a v Boha nevěřící, nechápu ho jako dogmatickou odpověď na vlastní spirituální otázky, ale jakousi možnost rozvíjení dialogu. Emocionálně byl ovšem pro mne osobně Cahillův filmový debut Jiná země silnějším prožitkem... (06.01.2015)

Vybrat do rolí mikrobiologů herce, kteří nejsou úplně beauty, ale přitom by byli mezi ostatními rozcuchanými vědátory s dioptrickými brýlemi považováni za sexy krasavce, se castingu podařilo zkušeně. Teď už jen aby nepadla hláška o tom, že oči jsou brána do duše. No, vydrželo jim to do 75.minuty.. Tradiční střet vědy a duchovna tady končí remízou, nicméně nepřestává platit, že když se už nemůžete spolehnout na racionalismus, vrhnete se do široka otevřené náruče víry, ve které si každý najde to, co potřebuje. Na melodram a trendy spiritualismus sázející Cahill mě bohužel vtáhl tak zanedbatelným způsobem, že jsem postupně začal přemýšlet nad premisou „Lež má krátké nohy“.. Když variace na reinkarnační téma, tak lehce hororová Audrey Rose s Anthonym Hopkinsem.. (06.04.2018)

Veľmi zaujímavá vecička. Námet je pomerne originálny a pretavený do zaujímavého scenára. Úvodná polovica filmu je síce trochu vláčna (slabšie dramatické spracovanie) a pár scénok sa mi zdalo zbytočných, ale všetko nakoniec spolu graduje do peknej myšlienky a pointe na záver. Čím viac sa blížil koniec filmu, tým viac sa mi to páčilo a tým viac som nechcel, aby prišiel koniec. Maličký problém vidím už len vo výbere herca pre hlavnú postavu. M. Pitt je výborný herec, aj tu hral ako o dušu, ale typovo sa mi sem nehodil. Jeho herecká hviezda skôr vynikne pri negatívnych úlohách, hlavne v postavách rôznych psychopatov, šialencov, prípadne lúzerov. Jeho vizáž ho k tomu priam predurčuje. Ale to je len taký môj dojem, v každom prípade ide o výborný snímok a na plný zásah chýbalo naozaj iba málo. 85/100 (15.12.2014)