Liečiteľ

"Otevřeme Šáha a odstraníme nemoc." Doktory nemám rád a snažím se jim vyhýbat. Proto mě příběh o touze poznat vnitřní uspořádání člověka nijak zvlášť nelákal. Po jeho zhlédnutí musím uznat, že to bylo celkem zajímavé, ale na můj vkus příliš dlouhé, dramatické a postrádající zábavné momenty. Alespoň to vrhlo jedovatou slinu na církev a k tomuto aktu se připojuju svým dalekonosným flusem. (24.12.2016)

Hmm... Ranhojič? No to mi teda vyhonič... Potřebuju předat hodně léčitelský energie na to, abych přežil podobný ejakuláty jako tento. Fakt nevím kdo je tu zvědavej na brutální story o léčebných metodách v 11 století. Jo aha 78%?! A to jako really??? No dobře jak chcete mě je to u řitě. Ne nadarmo si všímám, že ty nejvíc proserový filmy o ničem z poslední doby točí buď ťamani nebo evropani. Tím netvrdím, že pudu, nacpu si émerickou hvězdnatou vlajku do prdele a pak jí políbím. To určitě ne, ale u jejich filmů aspoň člověk, tak nějak ví co čekat, ale není nic horšího než tyhle mrdky který provází pověst velkýho díla který zabodovalo na tom či onom prestižním festivalu. To je fuck. Tyhle festivaly totiž stejně pořádají pro ufony a ne pro normální diváky. Ona snad tahle trapná 150minutová rádoby historická nuda časem trochu spadne. Nezbývá než doufat. Já tentokrát tu hvězdici neudílím filmu, ten je bez jakýchkoliv pochybností na odpad, ale sám sobě za to, že jsem přežil a nepotřebuju nějakýho toho ranhoniče aby mě ošetřil.10% (03.05.2014)

Kdybych to shrnula do jedné věty, tak napíšu, že Ranhojič je jeden z těch neotřelých filmů se zajímavým námětem, kde jsem přesvědčená o tom, že Noah Gordon musí plesat radostí nad filmovým zpracováním jeho knižní předlohy. A když budu pokračovat, tak velkým plusem byly bezesporu vynikající herecké výkony jak Bena, tak Stellana a absolutní šok jsem měla z Toma Payneho v roli Roba, protože jestliže to byl jeho debut, tak to byl opravdu parádní výkon. Kratší stopáž bych sice uvítala, ale nakonec jsem se s tím vyrovnala, protože o nudě se tady nedá mluvit. I když někdo to bude možná vnímat jinak. Konec už mířil trochu do nebezpečných happy vod, ale tam přimhouřím jedno oko. A ano, Německo opět překvapilo. P.S. A jsem ráda, že mě nebolí v boku a žiji v tomto století :-) (29.04.2014)

Občas se mi stane, že mi přijde hodnocení přestřelené, ale většinou chápu proč. Tady to ale nechápu. Ten film je kýč, je často trapný, nedělá vůbec nic nečekaně a je to hrozná limonáda. Bílí Angličané tady klasicky hrají spoustu Peršanů, všichni mluví anglicky, je tu mor, i když tehdy žádný nebyl, je to nepřiznané fantasy (nechápu, proč to v žánrech není), bere se to strašně vážně a celá milostná linka je úplně ehhhh. A opravdu nevím proč 80%, protože středověk? Protože vidíme orgány? Ta hlavní zápletka je celkem zajímavá, to ano. Na Němce je výkon, že byli schopni vytvořit něco, co tak moc připomíná Hollywood před dvaceti lety, ale bere si z něj jen to nejhorší. Jestli měl někdo o hlavního hrdinu reálné obavy, tak fakt nevím... (21.03.2020)

Marně se snažím ujasnit si svou sexualitu a má ženskost leckdy vítězí, proto odkládám v podobné hebkorůžové dny Stelony i Árníky do šuplete k ostatním šidítkům a chci si prožít dojemné chvilky. Oh ano, miláčkové, politoval jsem nejednoho pacienta, kterému nebylo dáno dočkati se moderních výdobytků lékařské vědy, díky čemuž by zdechl po úspěšně provedené apendoktomii někde na Bulovce na příjmu, to vše krzevá týdny hnisající opomenutý peán, zašitý pod pupíkem namachrovaným šamanem. Chm. Dalo se na to dívat i bez lokální narkózy v čelním laloku. Pravda, Íbn Síná žil trošičku odlišný život, než jak jej pro ukojení svých potřeb vymalovali Gordon s Bergerem, ale to neva, protože byl musulman, je ťuhýček a... a... to máte za jedenácté září, ha! (22.09.2014)