Popoluška

Úkol č. 16 v Challenge Tour Special - Filmový lov - film, který bych brala jako příběh svého života... nu, jistá lákadla by tady byla - pohádková příroda, výstavní architektura, umírněná zahraniční politika, slušná životní úroveň, kreativní stylisté a když je nejhůř, i nějaká ta kouzelná víla po ruce... Ale jelikož vždycky může být líp, měla bych pár zlepšováků... a začnu hned u Elky - na jejím místě bych si jako dárek z cest od taťky vyptala pinzetu, zvlášť, když obdržené lískáče neměly žádnou užitnou hodnotu, což v pohádce o Popelce vnímám jako docela zásadní krach. Za další se na můj pohádkový vkus zdála Elka při tanci s princem celkem snadno vzrušivá, i když jistý náboj tomu jejich kousku přiznat musím. A konečně - pro příště bych nechala přehodnotit další pohádkový nešvar, a to nepochopitelnou neschopnost identifikovat osobu blízkou jen proto, že se umyje, učeše a hodí do gala, ovšem ten, kdo ji viděl jen jednou, nemá s pamětí na tváře problémy... to pan Vorlíček, aby z dětí nedělal úplné hňupy, použil alespoň vkusnou roušku. I když při výběru filmu šlo především o ono "žít šťastně až do smrti", protože to mi nezaručí ani EZO.TV na Barrandově, k naplnění pohádkového sloganu bych potřebovala ještě nějakého fešného podkoního, jelikož prince Kita bych skousla jen při oddělených ložnicích... jenže to už bych byla mimo žánr, z čehož plyne, že úlovek nesplnil očekávání, a ani když se běžně nesetkávám s tak zajímavou ženou, jakou je Cate Blanchett a moje jízdy z plesů se ani vzdáleně nepodobají té Popelčině akční, i tak je můj život mnohem zábavnější, proto si ho, byť bez záruky, prozatím ponechám... (21.06.2015)

Elka, nad tím jménem jsem se nemohla nezhrozit. Rovněž jsem ve filmu musela chtě nechtě skousnout, patrně po americku povinné, obsazení černochů, asiatů, mexičanů a jiných národnostních menšin. Zřejmě by jinak štáb zažalovali za rasovou diskriminaci neboco. Proč, proboha?? Copak se vyskytují v knize? ... Pokud tohle pominu, tak pak musím jen chválit. PopElka byla skutečně krásná a princ také. Cate, moje oblíbená elfka, byla v roli macechy úžasná! Nejde to popsat, to se musí prostě vidět. A taky mi bylo zcela jasné, komu v ruce chyběla čarodějnická hůlka. Helenka, jako kouzelná kmotra vidlička ... pardon, víla kmotřička, si to čarování viditelně užila a oprášila bradavická zaklínadla. Musím uznat, že ta její kouzla byla vskutku podivuhodná - myšky, ještěrky, houser, dýně, šaty, střevíčky, no však to známe. Ve filmu jsem si dál vychutnala překrásné interiéry i exteriéry, kameru, kostýmy a určitě zajímavý hudební doprovod. Přestože se zde vyskytlo na můj vkus více smutných událostí, než bylo nutné a málo humoru, musím říct, že tahle verze pohádkové Popelky je vcelku povedená. (22.03.2015)

„A ELKA NADÁLE SVĚT VIDĚLA NE TAKOVÝ, JAKÝ JE, ALE JAKÝ BY MOHL BÝT…“ /// Čekat nějakou novinku je naivní – a jak tak sleduju, ani to většina nechce. Elce se taťka postará o zábavu, když ji nechá dělat služku naplavený maceše s dceruškama a hodný (u nás by dostala přezdívku „starej vůl“) holčině (i dětem) se o rozptýlení staraj zvířátka (hlavně hlodavci). Jen, když ji nemá kdo donýst vořechy, přisere si to sem víla kmotřička a začne mávat kouzelným klackem a všechno to rozzáří a rozčaruje a všichni kolem (mě) maj ve vočích takovej ten náramnej úžas a údiv a nadšení… A to všechno jim v ksichtě zůstává až dokonce. Přitom je tady mrtvejch jak ve Hře vo trůny. Nikomu ani nepřipadá divný, že se nevobjeví hraběnka z Outlova s dcerou Droběnou. Nejvyšší forma dobra zvítězila. Všude v království bylo najednou tolik laskavosti, až macecha s těma dvěma krůtama musela zdrhnout… A láska … ale co vám budu vypravovat! Hezká pohádka, ale starýho psa novým kouskům… (ne vole, mluvím vo sobě!). P.S.: Je li vám (aspoň) vo 30 míň, klidně si tam 1-2* přidejte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Neznám. 2.) Vidím svět takovej, jakej chci, a ne takovej, jakej je. 3.) Thx za titule „honzavohralik“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.06.2015)

S odporem vůči US verzím pohádkových klasik jsem čekal průser, ten se však kupodivu nekonal. Člověk sice nesmí srovnávat s naší „oříškovou“, to by tato nová propadla, ale v mezích pohádkového žánru obstála vcelku se ctí. Modernost jí totiž ani moc neublížila, i když všechna ta digitální fauna jistě leckomu nebude po chuti (třeba mně, k těm křepčícím hlodavcům jsem sympatie věru nechoval). Zajímavější však bylo sledovat postavy. Hlavně ty záporné (Cate!), kladné v čele s párečkem moc charismatu nepobraly, tedy s výjimkou chvilkového hereckého koncertu Heleny, která jediná byla zároveň opravdu vtipná (ostatní pokusy o humor neklaply). I když nechtěně úsměvně působila i „exhibionistická proměna“ Elky, libující si v pozornosti ostatních, jak vidno hlavně na plese (žádný závoj, skloněná hlava…inu, jiná doba). Příběh žádná sláva, ale ani pohroma (nuda též ne), a tak mi zbývá už jen pochválit solidní vizuál a hlavně kostýmy (ač žádný modeman, slovíčko „úchvatné“ bych asi i použil). Celkově dávám lepší průměr. (13.07.2016)