Domov pre neobyčajné deti slečny Peregrinovej

Když čaroděj ze země Koz potká v zemi za zrcadlem Petra Panice, je z toho další idiotská a nudná anglosaská patlanice se sériovou poetikou přihřátého medvídka Pú, kterou z oddělení sterilního krmiva pro nevkusné obézní homosexuály tentokráte nevyexpedoval ani jindy pohádkově temný Tim. V upjatém, po bradu zašněrovaném viktoriánském límci nijak neoslnila ani Evka, protože v mantinelech všeobecné přístupnosti nemohla tasit svůj luxusní páreček nesporných hereckých kvalit. Dvě hodiny takové klišovité otravy by jed na krysy zvládnul za deset minut. (06.12.2016)

Kdysi hodně, hodně dávno jsem viděl film Nekonečný příběh, který mě naučil milovat filmy. Uběhlo mnoho let a já viděl spousty krásných filmů, ale i spousty sraček. V posledních letech jsem však začínal mít pocit, že jediná fantazie, které jsou filmařští kouzelníci je vidina nadité peněženky…. Až jednoho dne přišel Sirotčinec a já při něm zase cítil ten dávno zapomenutý pocit, radosti z každého záběru, dětského naivního nadšení z toho co přijde v příštím okamžiku. Pasáž kdy Jake poprvé prochází sirotčincem a poznává podivnosti podivných děti mohla být klidně nekonečná, protože tolik nápadů, originálních i vtipných momentů na sekundu jsem snad v žádným filmu neviděl. Za všechny zmíním jeden, zahradnický odkaz na Střihorukýho Edvarda, pád veverky, hraní fotbalu, neříkal jsem jeden ? Film nenudí ani chvíli, šikovně střídá dynamické a vyprávěcí pasáže. Některé scény, třeba když se děti potápí k lodi, budu mít v paměti ještě hodně dlouho, něco tak nádherně nasnímaného se nevidí každej den. Takže s euforií a totálním nadšením se dostáváme do finále, do finále který chci vidět ještě jednou, dvakrát, třikrát, no zkrátka budu ho chtít vídat po každý, když na mě přijdou chmurný myšlenky, že jsme ztratili tu krásnou dětskou schopnost snít, představovat si a věřit ve vítězství dobra. Jsem nadšený z toho, že v době filmařských nejistot, tu přece jen jednu jistotu máme, Tima Burtuna, díky za to Time ! A vlastně ještě jedna jistota, Evička je nejkrásnější a nejlepší herečka na světě. (28.09.2016)

Burtona v lásce příliš nemám. Miss Peregrínová je jeho první film, kde za posledních 16 let uděluji nadprůměrné hodnocení. Film má takovou tu správnou kouzelnou, tajemnou a pohádkovou auru, která je postupem času čím dál víc temnější. Eva Green je k sežrání, Jackson úžasný a mladý Asa Butterfield má zaděláno na herce budoucnosti. Líbil se mi námět i monstra, možná by neuškodilo film lehce zkrátit, ale čert to vem spokojenost. Další díly jsou vítány. Jediná výtka snad jen k tomu Time Loopu, který je poslední dobou téměř všude. 80% (05.11.2016)

Trošku jsem se obával, že mě film nebude bavit stejně jako Faunuv Labyrint, protože z fantasy filmů už jsem trochu vyrostl a Burtonova tvorba už taky není co bývala viz Alice in Wonderland, ale nakonec jsem byl příjemně překvapen. Ze začátku nuda, ale pak když se Butterfield (skvělý herec co má budoucnost co se týká herectví btw) dostal do smyčky tak mě to vtáhlo a já si tu fantasmagorii užíval i když tam hrála Green, kterou moc nemusím. Chválím super námět a Samuel L. Jackson, který mě dost jako záporák bavil ,,a mentolky pro tebe". Hudba super, i když to nebyl Elfman, jak je u Burtona zvykem. Nejlepší část když ty skeletoni bojovali proti netvorům. (03.10.2016)

Má to všetko čo má mať správna burtonovka a možno aj niečo naviac. Akurát, že Burton už od Sweeneyho Todda nedokázal vdýchnuť život jedinej postave. Neviem jak to lepšie vyjadriť; proste film, čo mal nato byť kult, keby aspoň minimálne fungoval v emocionálnej rovine. Nie je to tam, nie je tam spätná väzba, nie je tam ani ten kúsok nostalgie za vecami ktoré ste nazažili (ako v závere Alenky), a ten pocit, s ktorým ma Timove filmy sprevádzali celé detstvo, ten už asi nezažijem nikdy. Pár dní po zhliadnutí už si vlastne detailnejšie vybavujem iba Jacksonovho záporáka. No, ale furt je to film Tima Burtona... 75% (07.11.2016)