Rozprávka rozprávok

Tak tohle mi dnes vážně sedlo a abych byl upřímný, vůbec nevím, jestli už jsem někdy něco podobného viděl. Pohádku, nepohádku, řízlou sexem všeho druhu, obří blechu, spoustu dalších bizarních věcí a hlavně příběh, který ve mně zanechal pocit zahrát si nějakou z rolí, nebo lépe řečeno ocitnout se přímo v něm a osahat si tu zajímavou atmosférou, která na mě dýchla. Vím, že se mi to nepodaří, ale za pokus by to stálo. Akorát vážně nevím, proč jsem tomu nedal pět, možná někdy jindy, dnes se budu držet maličko při zdi. (02.10.2015)

Já hlupák zase čekal kdoví co a on je to jen ubohý slaboučký čajíček. Brutálně dobře nasnímán a pár moc pěkných efektů je přidáno jako bonus, ale je to stále jen čajíček. Mimochodem dovolím si menší odbočku k tomu obříkovi, který je v každém záběru výrazně jinak vysoký. Příliš nechápu, jak tvůrcům něco tak podstatného mohlo uletět. Ani jeden příběh není nikterak závratně zajímavý a přestřelená stopáž tomu také vyloženě nepřidává. V podstatě se jedná o tři jednoduché pohádky, které se v závěru protnou. Nemohu říct, že by byly v něčem vyloženě děsivější či perverznější, než je náš pohádkový standard. Jsou jen trochu jiné, než na co je člověk zvyklý, proto tady je i to přemrštěné hodnocení. Já tedy rozhodně svědkem nějakého filmového zázraku nebyl. Slabé 2 kousky. (04.09.2015)

Jako mnoho komentujících přede mnou, i já začnu tím, že pohádky nebyly primárně určeny dětem. Nebyly to sladké příběhy plné hebounkých jednorožců, kde princezna ohrožená drakem draka ani nevidí, natož aby ji opravdu ohrozil, statečný princ, je-li vůbec zraněn, má ten druh zranění, co vypadá dobře na kameru a zahojí se za dvanáct hodin bez jizvy, z nechtěné svatby vždycky sejde, záchrana přítele je něco velkolepého a zakončeného oslavou, král dívku z podhradí chce z čisté lásky a v případě splnění přání bezdětného páru oběť nejvyšší zaplatí tiše a důstojně žena. Příběh královny, která chce dítě je velmi nadčasový, s ohledem na problémy mnohých dvojic stejného rázu i v současnosti aktuální, včetně toho (není pravidlem, ale stává se), že vytoužené miminko je poněkud zvláštní, a řešení s tím, kdo se obětuje, zahřeje u srdce milovníky genderové vyváženosti (navíc ten král byl stejně hnusnej). Příběh chlípného krále mi připadal nejstrašidelnější, tam i to chvilkové štěstí bylo založené na lži a dopadlo špatně i to, co se nemuselo dít vůbec. Být znovu mladý si asi přeje aspoň občas každý, kdo se za strašidelného praskání kloubů ráno co ráno bolestivě sbírá z postele, zestárnout po boku milovaného (tak tady je to se zrnkem pochybnosti) partnera, je přání všech zamilovaných. Jako mnohdy jinde, i tady je rozumné být opatrný na svá přání. Král zamilovaný do blechy, držící slovo až k možné smrti své jediné dcery z toho v samotném závěru vychází jako takový roztomilý podivín, jeho dcera zas díky manželství náležitě zmužněla a do dalšího života si odnesla poznatek, že je dobré nikdy neztratit hlavu. Příběhy, jak jsou vyprávěny dětem, mají jasný začátek a konec. Příběhy, jak jsou žity, mají začátek, který je často nepostřehnutelný, protože pramení z mnoha příčin, nemají často ani jasný konec, dokud jde život dál. Ani tady není vysvětleno, proč královský pár nemohl mít děti, kde se vzala sexuální deviace dalšího krále a pomatenost třetího. Věci se prostě dějí. Pro všechny případy, kdyby se věci začaly dít kolem mě, budu mít nůž, sprej proti parazitům a nějaké to srdce pořád po ruce. (29.02.2016)

Na první dobrou funkční - u obří blechy jsem se smál i ošíval odporem, u stařeckého beauty salonu jsem se pobaveně mlátil do hlavy a u obřího netopýra se kroutil zhnusením. Jenomže ten film je šíleně nekreativní. Doslovným přepisem nekompromisních pohádek s minimem tvůrčího vkladu celé dílo znemožňuje vychovat si v divákovi jakoukoli empatii k čemukoli. Díky formální statičnosti vlastně slouží výlučně jako ilustrace, kde na jednu stranu fascinuje přízemní moderní syrovostí a brutalitou, na stranu druhou si ve všech ostatních ohledech zanechává svoji pohádkovou nadsázku. Je to, jako kdybychom na konci Popelky se Šafránkovou měli detailní záběry na to, jak si její nevlastní sestry řežou paty a odsekávaj prsty, aby se vešly do střevíce. Druhý Faunův labyrint se zkrátka nechová. (03.09.2015)

Mohla to být nejlepší krvavá pohádka, místo toho je to jen natahovaná, hloupě sestříhaná, hudebně totálně zanedbaná a navíc fakt logicky děravá kaše, do které se namíchalo několik příběhů, které spolu vlastně nijak nesouvisí (krom toho, že se odehrávají v jednom království). Takže u mě převládá zklamání z totálně promarněné příležitosti. Chápu, že někdo zde ocení určitou artovost a syrovost, ale já se přes tu nelogičnost a utahané zpracování fakt nepřehoupnu. Bylo toho moc. 45% (05.05.2016)