Kapitán

Připadala jsem si jako bych sledovala Vinnetoua zasazeného do doby počátku samostatné vlády Ludvíka XIII. Maraisův Francois de Capestang byl stejně bezchybný jako byl Old Shatterhand, taky mu to tak slušelo a dojem podtrhl dabing Vladimíra Ráže (který daboval i Lexe Barkera ve známé sérii filmů o apačském náčelníkovi). Bourvil byl takový francouzský Sam Hawkins, nechyběly krásné ženy a dívky, Concini králi a šlechtě pil krev naprosto dokonale, stejně jako ovládal královnu matku (ten se nám nezatoulal z Mayovek, ale ze Třech mušketýrů, jak už tu někdo trefně poznamenal, protože nejvíce připomínal kardinála Richelieu, dokonce s sebou měl i svého Rocheforta). Marie Medicejská byla vykreslena jako postava mnohem kladnější než ve skutečnosti byla a také dostala mnohem méně prostoru, což ale nepovažuji za chybu. Za tu naopak považuji, že (aspoň mně) zde chyběl Vinnetou :-)), aby toho hlavní hrdina nemusel stihnout tolik...No jo, na věčné přátelství mezi muži věří jenom Němci a Francouzi by se do něčeho tak ošemetného a krkolomného nikdy nepouštěli, zvláště u takových historických postav jako byl Jindřich III. z Valois či Ludvík XIII. z Bourbonu... (13.09.2012)

Další z historických dobrodružně romantických filmů s dávkou humoru, napětí, soubojů, ježdění na koni, kde se hlavní hrdina, rytíř Francois de Capestan (Jean Marais), blíží supermanovi, jehož některé kousky jsou dechberoucí, ale zároveň příliš zidelizované. Tentokrát jsme v první polovině století 17., kdy mladičký král Ludvík XIII. (Christian Fourcade) je ve dvojím ohni. Z jedné strany mocichtivý maršál Concini (krásně úlisný Arnoldo Foá), jakýsi královský premiér s neomezenou mocí a poslušným poskokem Rinaldem (Guy Delorme), který se neštítí žádné zákeřnosti, která tak konktrastuje s čestností Hrdiny. Na druhé straně je nespokojená šlechta, která by ráda slabého krále vystřídala vévodou d'Angouléme (Raphael Patorni), jehož dcera Giséle (půvabná Elsa Martinelli) zachraňuje Hrdinovi život. Ten jí to oplácí hned několikrát a vzniká mezi nimi ryzí romantické pouto zvané láska. Nevtíravý humor dodává Cogolin (dobrý Bourvil), věrný přítel a pomocník Hrdiny. Jen se nabízí otázka, co bylo se psíkem, když tak často jezdili. A pak škoda, že je mu brzy ukraden ten krásně poťouchlý koník. Další zajímavé postavy: Italka Giuseppa (Pierrette Bruno), která se zakouká do Gogolina, naivní Béatrice de Beaufort (Annie Anderson), která zradila, aby zachránila svého otce a mocichtivá Conciniho manželka Léonora (Jacqueline Porel). Ale protože je přítomen Hrdina, který zachraní i samotného krále a nakonec i svým příkladem obrátí nespokojenou šlechtu zpět k věrnosti, stát je zachráněn, padouši potrestáni a lásce je otevřena cesta. Poměrně příjemná nenáročná podívaná, kde čest a dobro opět vítězí. (08.11.2010)

Celkem klasický dobrodružný film, který se vám bude líbit ve dvou případech - ten první je pokud jste Kapitána viděli kdysi jako dítka ne zcela zletilá a máte k němu pocity jisté nostalgie, nebo, a to je můj případ, máte prostě slabost pro dobrodružné  filmy, co si hrají na historickém písečku. Vlastně je to naprostá klasika, která sice může působit jako tři mušketýři pro chudé, protože podob je tam dost a dost (mladičký král, vtipný druh charismatického hrdiny, dáma v nesnázích, zlý intrikán v pozadí, hrdina co cestuje z dalekého kraje..), jenže půlka těch věcí je prostě proprietami žánru a je to zábavně a lehce natočené s charismatickou hereckou dvojicí. Nejvíc na podobných filmech nemám rád scény na královských dvorech, kde se intrikuje o stošest a ukazují kostýmy a takových scén je tu málo - super! Navíc je to překvapivě skvěle nasnímáno a kameraman ukazuje na rok 1960 značné kvality. Není to nic světoborného, ale prostě mám takové filmy rád. A pomohlo by tomu ledatak víc ježků, neo jedno až dvě chapadla, ale to už jsem jen divnej. (09.07.2021)

Ak pozerám na kostýmové šermiarsko romantické francúzske dobrodružstvá 50. a 60. rokov, tak mám pocit, že pozerám jeden film, či tam hrá Marais, Belmondo alebo Delon. Bez problémov si ich pozriem opakovane, ale vždy sa mi zlejú do homogénnej kolorovanej masy, kde hrdina, zväčša obsiahnutý v názve filmu, zákonite víťazí a zároveň ako hlavnú výhru získava dámu svojho srdca. Nie, toto nie sú kolektivistické filmy, i keď sa v nich česť a sláva národa skloňuje viac než dosť. Toto sú výsostne individualistické príbehy, kde sa všetko, vrátane národa samotného točí okolo hlavného/ titulného hrdinu. Len aby On dosiahol uspokojenie svojich duchovných i fyzických potrieb. Spomienkový aparát z detských čias, kedy veľa iných cudzokrajných dobrodružných filmov k dispozícii nebolo, prisúdil tejto farebnej dobrodružno-historickej mase mierne nadpriemerný nádych. (09.01.2017)

Příjemný historizující film, který sice se drží podobných námětů podobných romantických dobrodružných filmů, ale účastí Bourvila dostává zcela jiné grády. Takže se film nakonec naštěstí nebere tak vážně, jak tomu v podobných případech občas bývá, má jemný nadhled a několik hlášek, které se mi líbily hodně. Např. "Šaty sice nedělají člověka, ale hned se k vám chovají jako k pánovi. - Nelze být básníkem i hrdinou. - Příroda si se mnou pohrála, stále jí to vracím." a moje nejoblíbenější: "Není u nás náhodou kdekterý komediant ministrem?" Jak aktuální i pro dnešní dobu, kdy třeba komediant Rakušan objíždí Karvinsko, a jiný komediant tvrdí, že sice byl v době tragické střelby na UK na chlastačce, ale obětuje se a ze svého postu neodstoupí, bo to premiér bere jako hrdinství. Zpět k filmu. Prostřední část mi přišla poněkud nudnější, ale zase to oživí Bourvilova písnička s italskou služtičkou. A pobavilo mě, že hlavní hrdina leze do pevnosti přes prevét, tedy venkovní záchod. Celkově příjemný snímek, pohodový a rád si jej někdy pustím znovu. (28.01.2024)