Snoopy a Charlie Brown. Peanuts vo filme

Vôbec som netušil, čo môžem od Snoopyho vo filme očakávať, keďže išlo o to, aby mali decká nejaký program a rozprávka v kine bola alternatíva... :o) A dostalo sa mi milého prekvapenia, lebo príbeh, vizuál a aj hlášky boli fakt dobré a aj dospelák si tam môže nájsť to svoje. 3D verzia nie je nijak potrebná, lebo tam bolo minimum situácií, ktoré by vďaka tomu získali niečo navyše... (18.11.2015)

Skvělá oddechová animovaná podívaná. Moje první filmové setkání s Charlie Brownem a jeho věrným psím kamarádem Snoopym, jenž dopadlo víc než zdařile. Docela mě překvapil. I když je snímek určen především menšímu divákovi, tak si u něj velmi dobře pobaví a odpočine i dospělé publikum. Sází na prostý příběh a jednoduchý humor s roztomilými postavičkami, které musejí zaručeně potěšit a rozveselit. (10.09.2016)

Krásná animovaná pohádka, která mi dokázala zpočátku vyčarovat úsměv na tváři. Avšak jak film plynul dále a prodíral se nástrahami scénáře, začal celý koncept scénáře uvadat do překombinovaného stereotypu, který začal být trošku únavný. Na druhou stranu to není žádný tuctový akční animák, typu akčních jízd a bojů mezi těmi dobrými a zlými. Rozhodně v sobě nový filmový Snoopy ukrývá určité poselství s ponaučením pro dětské duše. ___ (Cinema City, Praha Anděl) (17.11.2015)

Věřím, že malé děti to velmi ocení, ale já jsem měl s Peanuts zásadní problém, kterým je, že to vůbec nepůsobí jako film, ale sledování několika epizod seriálu za sebou. Myslím, že se dal vymyslet příběh táhnoucí se celou tu hodinu a půl a ne to rozdělit na několik kousků příběhu, které spojuje jen fakt toho, že přijela do města "nová holka." Ale je to sranda a co Peanuts schází v příběhu, to mají v obrazové originalitě, ale tou už asi nikoho po takové době nenadchnou, protože to už jsme nějakou dobu věděli. (27.12.2015)

Miluju Peanuts. Miluju ten jemný situační humor plný životních mouder, filosofování i těžkých depresí, kterým Charlie Schulz ve svých stripech již desítky let baví celý svět. Peanuts hladí po duši a často se trefují do černého. Pokud bych celovečerní animovaný debut s "Buráčky" měl za něco pochválit, pak za hlubokou poklonu komiksové předloze a jejímu autorovi. Animovaná stylizace je opravdu bezvadná a s půvabem sobě vlastním vystihuje ten hřejivě známý pocit z kreslených stripů, přičemž se třeba neopomíná ani vizuální vjem různých ruchů a zvukových efektů. Potíž je pouze v soudržnosti děje jakožto celku. Film je plný doslovných citací a odkazů na řadu situací, vtipů i hlášek obsažených v Schulzových stripech, ale není to úplně ono. Ty stripy totiž většinou fungují na bázi tří nebo čtyřokénkového pásma obrázků a jednoduchého gagu s výraznou pointou. Což v celofečerním formátu znamená, že musíte dohromady spíchnout několik různorodých stripů (protože chcete do filmu dostat co nejvíce známých postav, včetně obávaného Rudého barona) do jednoho kusu a odvyprávět tak příběh, který má nějakou hlavu a patu. V tu chvíli je však ono kouzlo pryč a zbyde jen sled několika toporně navazujících scén s kolísavou kvalitou. Tvůrci se ovšem s nelehkým úkolem poprali se ctí a snímek naštěstí nikdy neklesne k laciné blbině pro slintající caparty. Primárně je film samozřejmě cílen na dětské publikum a myslím, že školou povinné drobotině i jejich dospělému doprovodu se bude více než zamlouvat. Přiznám se, že mně osobně v posledním záběru před závěrečnými titulky, v němž animátor partičku školáků "překreslí" do černobílého obrázku se Schulzovou parafou, navlhlo jedno oko. Dávám tři, ale myslím čtyři. [Jonáš v kině / 6] (20.11.2015)