Trabantem Jižní Amerikou

Ne že by mně byl Dan tak sympatický nebo že bych já sám chtěl cestovat s dvacítkou klíčem v ruce, ale mám oči a dokážu ocenit, když někdo sebere všechny svoje koule a udělá něco, co tady na ČSFD stojí za jasných pět trabantů. Jižní Amerika stojí hodně sil, přemáhání a překonávání sebe sama, hlavně ale stojí za to. Stejně jako seriál, za který u mě máte snad ještě větší uznání než za samotnou cestu. (28.09.2016)

100%. Špičkově zábavný cestopis, kde kultury jsou tak trochu vedlejším produktem, přičemž hlavní roli tu hrají zážitky a dobrodružství samotných cestovatelů a jejich dopravních prostředků. Sympatická parta lidí, kteří se prostě rozhodli, že dokáží něco, "co nejde". Pravdou je, že o jednotlivých zemích, jejich kulturních specifikách a památkách se tu nedozvíte příliš mnoho, ale energie, síla a humor, kterými je tento cestovatelský klenot nabitý, nemají v cestopiseckém světě precedens. Měl jsem tu čest účastnit se maratonského promítání tohoto seriálu v pražském kině Světozor za přítomnosti Dana Přibáně, a musím říct, že je to člověk na svém místě. Neskutečná jízda, kterou vystihuje geniální citát z plakátu od Charlese Bukowskiho: "Svět patří těm, kdo se neposerou." Egu, Bagu a ostatní byli velkým zážitkem i pro mě jako pouhého diváka. (22.06.2014)

K "Trabantům na cestách" jsem se dostal až v téhle seriálové podobě, ale je to pecka. Fajn parta lidí, hezky natočené a sestříhané, úžasné lokace a přístup k cestě. Přidat k Trabikům Malucha a Jawu byl geniální nápad, poláci bavili neskutečně a ještě jsem se dozvěděl, čemu říkají "český film" a jak ztratit pas na 10 způsobů :-) (24.09.2014)

Úžasná cestovatelská sága o tom, jak několik šílenců jelo přes Jižní Ameriku v polorozpadlých autech a na jedné staré motorce. Nejde jen o ten nápad, ale tím, že je divák u všeho co naši partu potká, má pocit že jel s nimi. Dokument je bezprostřední jak jen nejvíc může být, nikdo z výpravy si na nic nehraje a vše berou s humorem a to i když se nedaří a nervy pracují. Co je na tomto doku-seriálu tak výjimečné je, že se podařilo velice citlivě zkomponovat nádherné scenérie, cestovní záběry, záběry z ruční kamery, záběry s dialogy výpravy a to vše velmi živě a profesionálně sestříhat, tak že se divák rozhodně nenudí a vše si v klidu může vychutnat. Kromě toho má Trabantem Jižní Amerikou jisté "vyšší kouzlo", ve kterém je skryto i vše ostatní co z výpravy přímo vyplývá: když je nejhůř vždy se najdou lidé co ti pomohou a nebo to, že občas je dobré podívat se na svět z druhého konce planety. (19.06.2014)

Kdybych někdy měl absolvovat cestu Jižní Amerikou, pak s touhle sympatickou visegradskou partou. Podobně jako Amazing Race, oproti kterému se zde necestuje kvůli slávě a penězům, ale pro zábavu a adrenalin, také Trabantem Jižní Amerikou nabízí zážitek srovnatelný svou návykovostí a emocionální účinností s dobrodružně-komediálními hranými seriály. Není to jenom zásluha pohodových cestovatelů, kteří se po vzoru Pata a Mata dokáží poprat s jakoukoli výzvou, ale také jednoduché a účelné formy. Krátké záběry, pár vhodně uplatňovaných hudebních motivů (groteskní, ležérní, napínavý), zakončování epizod vzorovými cliffhangery, upřednostňování dramatických okamžiků před těmi, u nichž převažuje informační hodnota. Pár zastavení á la Cestománie, kdy je poněkud kolonialisticky komentováno pobavení domorodců nad evropskými auty, sice hladký průběh cesty brzdí, ale nikdy netrvají zbytečně dlouho. Nevýhodou dokumentární road-movie je logicky nemožnost předem vymyslet a dodržet dramaturgický plán. Přestože však dramatický vrchol série přichází s jízdou po ďábelské BR319, o chvíle, kdy vše vypadá beznadějně, není – částečně díky dobrodružné povaze zúčastněných – nouze až do posledních kilometrů. Nehledě k tomu, zda dokumentární nebo fikční, více vtahující seriál jsem letos zatím neviděl. 90% (03.08.2014)