Obsahy(1)
Zpočátku romantický příběh o lásce Roba a Betty se postupně stává začátkem konce mužského protagonisty, když ze zaměstnání přinese celou mrtvolu (zatím nosil jen části lidského těla) a společně ji pomilují. Nicméně ani pak není Betty spokojená a svého snoubence opustí…
Tento poloamatérský snímek německého režiséra Jörga Buttgereita si získal svou proslulost během let, kdy se obaloval do hávu nepodložených legend. Je skvělým důkazem, jak se může film proslavit jen na základě „orální“ reklamy. Bez jakékoliv kampaně se stal Nekromantik vyhledávaným kouskem pro všechny zvrhlíky i obdivovatele neoficiální kinematografie (to už dnes o Buttgereitovi neplatí, o čemž svědčí i podpora Goethe Institutu).
Režisér vsadil na atraktivní téma erotické náklonnosti k nebožtíkům, protože obecenstvo dychtí po nechutnostech. Nekromantik 1 i 2 měl neuvěřitelný úspěch. První díl byl do konce 90. let zakázán v polovině evropských zemí. U druhého dílu chtěla německá cenzura zničit i negativ filmu. Nakonec se z něho stal předmět seriózního zájmu, a tak se dnes setkáváme s výklady, že jde o metaforu neschopnosti komunikace nebo že jsme svědky podobenství o nebezpečí AIDS a důležitosti bezpečného sexu, anebo také že Nekromantik je podobenstvím o rozděleném Německu. Bohužel jako minulý rok v případě filmu Kanibal holocaust (1979) i letos musíme upozornit na reálné scény zabíjení zvířat, které režisér očividně používá jen pro navození realistické atmosféry (např. Robova koupel s vyhřezlými kočičími vnitřnostmi). Naopak zábavně působí neumětelské triky jako rozpůlení lidské hlavy. Ale Buttgereit má již své slavnější předchůdce: Buio Omega (1979) (známější pod názvem Demencia) od Joa D´Amata nebo Macabro Lamberta Bavy.
Schraňování lidských ostatků a erotická vzrušivost smrti je, ať chceme nebo ne, součástí naší společnosti.
(Festival otrlého diváka)
Recenzie (136)
Jak nekrofil ke Kristu cestu našel a k uspokojení došel. Závěrečná scéna je nesmírně romantická a dojemná. Jeden z nejnetypičtějších filmů, co jsem viděl. Pro jeho nápaditost. Pro jeho odvahu. Pro jeho nesmiřitelnost. Pro jeho otevřenost. Pro jeho oduševnělost. Pro jeho „normálnost“. Aneb takhle se rodí kulty. Neboť kulty mají omezený počet zbožňovatelů. A rozhodně nejsou pro nedělní program nejsledovanějších televizí. Je na nich krásné to, že o nich slýcháte a čtete mnohé a pak nakonec dostanete úplně něco jiného, než čekáte. A když to je v tom dobrém slova smyslu, je to opravdu šupa. Určitě bych tomu filmu dokázal vytknout namátkou třeba deset věcí (rozhodně ale ne hudbu, ta je naprosto vynikající a rád bych soundtrack), hodnocení to však neovlivní, protože tohle má nehodnotitelné kouzlo a technické stránky filmu jsou druhořadé. Jeden z nejromantičtějších filmů, co jsem viděl. Nevím, jestli si to ještě někdy pustím, ale byl to z různých pohledů a ohledů fakt zážitek. Původně jsem váhal mezi 4 a 5*, ale když si tady čtu některé komentáře, zvedám nahoru (dělám to poprvé, co sem chodím). ()
Bez mučení se přiznávám, že jsem film nedokoukal. Protože samotný film je mučením! Sled více či méně nechutných scén, násilně naroubovaných na jakousi parodii na příběh. Smysl mi uniká. Jako studie lidských úchylek to selhává na plné čáře, jako horor to selhává též, postrádá totiž jakoukoli strašidelnost, jako umění... Umění mě nemusí šokovat, aby mě zaujalo. Spíše naopak. ()
Je to film hlavně o nekrofilii ... Zatímco tvůrci nejrůznějších horrorů, úchyláren, splatterů, slasherů, explotation a já nevím čeho všeho ještě, nás desítky let krmí brutálním násilím a s ním spojenými gore efekty, zde divák nalezne skoro téměř (i když ne pouze) gore efekty a hnusárny bez násilí. Násilí jako takové je zde použito pouze jako forma k dasežení cíle - změnit živého tvora na mrtvého. A to z důvodu zaměření hlavních hrdinů, zamilovaného páru, který se opájí právě nekrofilií a fetišismem k mrtvým tkáním, orgánům a částem těl. Je to minimalistický počin určený pro okrajové publikum, většině lidí by se z toho zvedal žaludek a mohli by to i zaměňovat za čistě účelovou "pornoúchylárnu" určenou právě pro sebeuspokojování sexuálně "nevyhraněných" diváků ... Inu, jak to tvůrci zamýšleli je otázkou, každopádně se dá na tento film dívat z mnoha úhlů. Čistá provokace, experiment, účelová nekrofilní úchylárna, romantická tragédie ...? Film má rozhodně svoje kvality v mnoha ohledech. Spousta symboliky, připodobnění, dobré gore scény, občas i zvrácený humor,ale hlavně HUDBA!! Ta povyšuje film o několik řádů ... ()
NEKROMANTIK sa zakladá skoro len na vizuálnej stránke, ku ktorej sa najlepšie hodia prívlastky "bizarný, morbídne zmyselný, chorý a zároveň jemne lyrický, nekro-romantický "- ako samotný názov hovorí. Práve kvôli lyrickému nádychu sa stáva film veľmi zaujímavý a pôsobivý, nielen nechutne makabrózny - nemôžem ho brať ako vyložene samoúčelný a prvoplánový, produkuje atmosféru ktorá ho stavia na zmyselnejšiu úroveň. Je to akoby precítená tragická romanca podaná nezvyčajným a zdeformovaným spôsobom, obsahujúcim minimum dejovej línie aj dialógov - komunikácia medzi postavami je skoro nulová, čo vytvára pocit izolácie podporovaný zo strany precízneho výberu hudby a smútočne sa tiahnuceho tempa, miestami so zábermi ako z nemých filmov, s postmortálne hypnotickým vplyvom . Nečakane zaujímavý a sugestívny underground so srdcom pre neobyčajnú zvrátenosť. Príde mi to ako jednoduchá, často aj cynická-humorná, báseň plná lascívnej funebrálnosti. ()
Fascinující snímek. Je to samozřejmě příšerná hovadina, co si budem povídat, ale koho to zajímá? Jasně, veškeré složky filmu jsou příšerné (nejneuvěřitelnější je v tomhle ohledu postava "šéfa", jakožto i interiér jeho "kanceláře"), ale ono to vlastně vůbec nevadí. Hlavní véc je, že (SPOILER) se tady souloží s mrtvolou, chuťově je jí oblizována oční bulva, chlápek mlátí kočkou o zeď (jen tak mezi řečí -Nekromantika jsem viděl na LFŠ, stejně jako snímek "Satanské tango" Bély Tarra - přičemž asi nejdramatičtější moment "Tanga" je scéna mučení kočky - zajímavé, jak i mezi tak odlišnými díly lze nalézt paralely :-) ) (/SPOILER) a mnoho dalšího. V rámci žánru rozhodně příjemně osvěžující překvapení. ()
Galéria (36)
Fotka © Film Threat Video
Súvisiace novinky
ČSFD skvadra zpět na Sitges Film Festivalu
Po úspěchu loňské filmové výpravy se čtyřčlenný ČSFD tým opět vydal na nejvýznamější festival pokleslých žánrů na světě. Hororoví fandové Filmmaniak, RUSSELL, Goldbeater a POMO (na spodní fotce zleva… (viac)
Jste Otrlý divák?
Když nepočítáme sledování odpoledních telenovel, je jediný způsob, jako to zjistit: sebrat se a jít do pražského kina Aero na některé - a nebo rovnou na všechny - snímky uváděné v rámci přehlídky… (viac)
Reklama