Orphans of the Storm
Réžia:
D.W. GriffithKamera:
G.W. BitzerHudba:
Louis F. GottschalkHrajú:
Lillian Gish, Dorothy Gish, Joseph Schildkraut, Katherine Emmet, Morgan Wallace, Sheldon Lewis, Creighton Hale, Leslie King, Sidney Herbert, Monte Blue (viac)Obsahy(1)
Henrietta a Louisa jsou vychovány jako sestry. Když Louisa oslepne, je na Henriettě, aby se o ni postarala. Společně jedou do Paříže, kde nahlédnou do světa nabubřelé aristokracie i chudé lúzy, která ve svých slumech plánuje slavnou velkou revoluci. Přesto jako by se po ní nezměnilo nic, protože bezpáteřní Robespierre se ve své krutosti vyrovná královským praktikám a možná je i předčí. Henrietta je kvůli lásce ke šlechtici odsouzena spolu se svým milým k trestu smrti. Najde se někdo, kdo by ji dokázal zachránit před gilotinou?
Film "otce filmové režie" D. W. Griffitha, ve kterém naposledy spolupracoval se svojí dvorní herečkou Lilian Gish (a také poslední film, ve kterém se sestry Gishovy společně objevily), měl být v době svého vzniku ironizující paralelou k nedávno proběhlé revoluci v Rusku a ukazovat tak její nefunkčnost a zbytečnost. Dějový podklad pro svůj snímek si režisér na doporučení Lilian vybral z populární divadelní hry "Dva sirotci" autorů Adolpha d'Enneryho a Eugèna Cormona, která byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků, a proti očekávání obsadil hravou a aktivní Dorothy Gish do role pasivní Louisy a oproti tomu Lilian, která byla známá hraním bezmocných sužovaných hrdinek, do role neohrožené Henrietty. (Morien)
(viac)Recenzie (14)
(1001) Tenhle film mě ze všech Griffithových zaujal nejvíc, a to asi tím, že jeho děj mě nejméně iritoval. Zrození národa je ve svém vyznění hrozné, Intolerance oproti tomu zase působí patolízalsky a svatouškovsky a Zlomený květ prostě hraje tak strašně na city, že se to skoro nedá vydržet. I když v Dětech velké revoluce je nejspíš formálně za zenitem, alespoň se mi dostalo zajímavého dobového pohledu na zkaženou novověkou šlechtu. Třeba si nedovedu představit, že by v současném americkém mainstreamovém filmu hrdina příslušící "k těm špatným" dělal ty špatné věci, které páše jeho skupina, než se přidá k druhé barikádě, a tady vidíme de Vaudreyho jako docela parchanta, než se v něm hne svědomí. A dokonce se mi u tohohle filmu dostalo i jakéhosi napětí, které jsem u předchozích režisérových filmů postrádala. Ačkoliv byl děj stále předvídatelný a jednoduchý, opravdu mě zajímalo vidět, jak dopadne. ()
D. W. Griffith bol naozaj skvelým režisérom. Vedel veľmi efektne zinscenovať príbeh na veľké plátno. Toto je jeden z príkladov. Nieje to jeho najmajstrovskejšie dielo, ale určite jedno z tých najlepších. Dobrý ťah bol aj obsadiť do úlohy sestier, skutočné sestry Gishové. Vyznie to tak potom reálnejšie. Určite skúste. Výpravný snímok, ktorý by vás mohol zaujať. ()
Pátý film od D.W. Griffitha a stále nejsem schopen pochopit, proč se objevil v knize ´1001 filmů, které musíte vidět...´...jen proto, že byl první? To se mi zdá málo... Tento film stejně jako ostatní je plný pitvoření a afektovanosti a strašně mi už L. Gish leze na nervy.... Lepší než Intolerance nebo Zlomený květ, ale stejně tak tak průměr..v porovnání s Vozkou smrti brak... ()
Období Velké francouzské revoluce poskytlo Griffithovi ideální prostředí pro rozehrání jeho výpravného příběhu; s patřičnou dávkou patosu, sentimentality, protivenství a heroismu. Přesně jak to měly masy jeho diváků rády. Snad nikdo v období němého filmu neuměl takhle prvoplánově, a přitom do detailu přesně a účelně, pracovat s diváckými pudy a emocemi. A nikde nepřinášela finální katarze větší pocit zadostiučinění, než v jeho efektně nasnímaných filmech. ()
3,5 Po Výbornej ceste na východ akoby Griffith spravil krok späť a vrátil sa k štýlu filmov Zrodenie národa a Intolerancia, čiže k veľkolepej výprave, epickosti, ale aj k povrchnosti pri budovaní príbehu a vykreslenia charakterov. A opäť si neodpustil aj nejakú tú propagandu (skvelá americká demokracia versus anarchia a boľševizmus). Scenár bol vymýšľaný za pochodu a je to vidieť na jeho rozháranosti. Bavilo ma skoro všetko okolo sestier, to ostatné už menej. Herecký prejav Lillian Gish bolo opäť radosť sledovať, tentokrát bola navyše výdatne podporená svojou sestrou Dorothy. Film prináša niekoľko nezabudnuteľných, veľmi pôsobivých scén, medzi ktoré je ale žiaľ napchaté množstvo vaty, plnej naivity a teatrálnosti. Z tých najpôsobivejších scén spomeniem dekadentnú oslavu aristokracie (niečo ako ples upírov) a oslavu ľudu po víťazstve, ktorá sa jej podobala svojou zlovestnou povahou. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (1)
- D.W. Griffith dokončoval scénář ještě v průběhu natáčení filmu. (ČSFD)
Reklama