Reklama

Reklama

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...

Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (193)

ivamka 

všetky recenzie používateľa

Překrásná pohádkanepohádka. Viděla jsem ji dávno a chtěla jsem ji nahrát na video, aby se jednou mohly podívat moje děti. Pak jednou byla v televizi a moji dva kluci si oblíbili ty malinkaté človíčky, kteří pořád říkali: Proč , proč, proč to dělá? Ale mi se líbila ta máma zbojníků, chtěla jsem být vždycky jak ona. A možná jsem jenom nemám dlouhé pačesy. ()

lolaloka 

všetky recenzie používateľa

Geniální jsou ty oslavné zpěvy a tance loupežníků... jako malá jsem si přála dostat se tam mezi ně a řádit. Netradiční pohádka, ojedinělá, originální, je v ní všechno i bez spanilé princezny a udatného prince... člověk by si přál vyběhnout najaře s Ronjou do lesů a pořádně si zařvat.. Měli by ji častěji reprízovat. ()

Reklama

Filmárik 

všetky recenzie používateľa

Jedna s najpôsobivejších rozprávok môjho detstva. Skvelá literárna predloha Astrid Lindgrenovej nemá chybu a film sa jej drží dosť verne. Je to síce jediná škandinávska rozprávka čo som asi videl ale je vidieť, že tamojší tvorcovia majú trochu iné ponímanie detského sveta ako ostatní. Svedčí o tom celková temnota podaktorých scén ( obliehanie skaly šedými škriatkami ) alebo bezproblémové zobrazenie nahoty ( lietajúce harpie hore bez, banda zbojníkov v snehu dole bez ). Celkovo je však Ronja aj po viac ako dvadsiatich rokoch nezabudnuteľná záležitosť. ()

Via 

všetky recenzie používateľa

Hezká starší dětská (ale nejen to) pohádka, která ale na dobu, kdy byla natáčená, je krásná - ta příroda (trošku mi připomněla vysočinské lesy, vodní nádrž Seč), loupežníci, zpěvy, dialogy mezi Ronjou a Mattisem... lestní skřítkové a jejich otázky ("Pro-pro-pro-čpak to-to dě-dě-láš, ty po-po-po-po-tvůrko malá?..." ;) )... Na konci jsem si od začátku myslela, že se hrad zase spojí, ale to možná až za pár let... ale most má také své kouzlo... Léto v mědvědí jeskyni Ronji a Birka bych osobně též chtěla zažít... ()

Schlierkamp 

všetky recenzie používateľa

Švédský dobrodružný příběh podle předlohy A. Lindgrenové o Ronje, dceři loupežnického vůdce Mattise, pohádka bych se toto dílo označit neodvážil. Příběh popisuje zejména dospívání a poznávání života v přírodě mladé dívky spolu jejím kamarádem kudrnatým Dirkem, narozeným ve stejný den vůdci nepřátelské bandy loupežníků Borkovi. Přátelství mezi mladými lidmi tak kontrastuje mezi rivalitou obou band lupičů, vedenými jejich otci. Ve snímku se vyskytuje řada pohádkových bytostí, jako například agresivní ptactvo harpie či zlý a hodní skřítci a celkově je zaměřen na švédskou přírodu v měnící se ročních obdobích. Závěr snímku je takový vskutku nepohádkový a jakoby neukončený. Nezatížen shlédnutím v dětství a postrádajícím tak nostalgické emoce, hodnotím snímek pouze mírně nadprůměrně, ač si uvědomuji jeho silné stránky. ()

Galéria (18)

Zaujímavosti (5)

  • Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
  • Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)

Súvisiace novinky

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

06.05.2017

57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (viac)

Reklama

Reklama