Reklama

Reklama

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...

Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (193)

peetriss 

všetky recenzie používateľa

Jedna z nejkouzelnějších pohádek a jeden z mých největších klenotů dětských let. Krásná scenérie skandinávské přírody, skvělí "pročpakto" skřítkové, krvelačné harpie, fantastický dětský páreček Ronja a Birk, nezkrotní, ale veselí loupežníci. Skvělý příběh o životě i smrti, soužití s přírodou, lásce a silném přátelství. Vždy se na tento snímek rád znovu podívám a pokaždé mě skvěle dokáže pohladit na duši. ()

Schlierkamp 

všetky recenzie používateľa

Švédský dobrodružný příběh podle předlohy A. Lindgrenové o Ronje, dceři loupežnického vůdce Mattise, pohádka bych se toto dílo označit neodvážil. Příběh popisuje zejména dospívání a poznávání života v přírodě mladé dívky spolu jejím kamarádem kudrnatým Dirkem, narozeným ve stejný den vůdci nepřátelské bandy loupežníků Borkovi. Přátelství mezi mladými lidmi tak kontrastuje mezi rivalitou obou band lupičů, vedenými jejich otci. Ve snímku se vyskytuje řada pohádkových bytostí, jako například agresivní ptactvo harpie či zlý a hodní skřítci a celkově je zaměřen na švédskou přírodu v měnící se ročních obdobích. Závěr snímku je takový vskutku nepohádkový a jakoby neukončený. Nezatížen shlédnutím v dětství a postrádajícím tak nostalgické emoce, hodnotím snímek pouze mírně nadprůměrně, ač si uvědomuji jeho silné stránky. ()

Reklama

kratina 

všetky recenzie používateľa

Ten blesk tenkrát nerozpůlil jen starý hrad, domov bandy loupežníků, ale zasáhl i mě - přímo do srdce. „Pppročpak to děláš, po-po-potvůrko po-po-podivná? Astrid Lingren, ppproč píšeš tak krásné knížky? Řekni, ppproč?“ Dttto Tage Danielsson. „Pppročpak to děláš, rejžo, ppproč natáčíš tak krásný film? Řekni, ppproč?“ ()

Via 

všetky recenzie používateľa

Hezká starší dětská (ale nejen to) pohádka, která ale na dobu, kdy byla natáčená, je krásná - ta příroda (trošku mi připomněla vysočinské lesy, vodní nádrž Seč), loupežníci, zpěvy, dialogy mezi Ronjou a Mattisem... lestní skřítkové a jejich otázky ("Pro-pro-pro-čpak to-to dě-dě-láš, ty po-po-po-po-tvůrko malá?..." ;) )... Na konci jsem si od začátku myslela, že se hrad zase spojí, ale to možná až za pár let... ale most má také své kouzlo... Léto v mědvědí jeskyni Ronji a Birka bych osobně též chtěla zažít... ()

mikul 

všetky recenzie používateľa

Tak tuto pohádku mně moje mamka nahrála kdysi na kazetu, když jsem byl ještě malý kluk a na tu kazetu se dívám dodnes. Tato pohádka má v sobě naprosto vše, co má pohádka mít, troufám si říct, že to je jedna z nejlepších pohádek všech dob). Po-po divné potvůrky úžasné, herci taky, jen jestli bych se mohl zeptat, proč nespinkám, proč, proč já nespinkám proč, proč?:-) ()

Galéria (18)

Zaujímavosti (5)

  • Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)
  • Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
  • Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)

Súvisiace novinky

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

06.05.2017

57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (viac)

Reklama

Reklama