Svéráz národního lovu

Z Ruska nikdy nic dobrýho nepřišlo. Teda snad jenom vodka. A teď můžu říct, že i filmy. Bláznivá komedie o tom, kterak si jeden Fin chtěl zalovit v ruskejch lesích ale stalo se všechno možný, jen ne lov. Litry vodky, banda lidí co původně chtěli lovit, kráva v letadle, Yetti, prostřelenej člun, ožralej malej medvěd a spousta dalšího, co uvidíte v devadesáti minutách. A ukázalo se, že lidi si rozuměj, ať už mluvěj jakymkoli jazykem. Snad jen ty sny o lovu před staletími mi přišly trochu zbytečný. Na druhou stranu mam chuť na vodku a cígo... (04.02.2010)

Na ruskou Sibiř přijíždí mladý Fin píšící knihu o lovu. Jeho romantické vize zasněženého Ruska, aristokracie v kožešinách a v saních se trošku míjí se skutečností. Už jen jeho průvodci, kteří nedají bez láhve vodky ani ránu. Do toho přidejte mládě medvěda kradoucí zásoby alkoholu, nesmrtelnou krávu, muže zákona ztrácejícího boty a služební pistoli, časté fyzické úrazy a v neposlední řadě důsledky jazykové bariéry a dostanete skvělou komedii, jejiž sledování je o to lepší, následuje-li půl minuty před vtipnou sénou výbuch smíchu od spolusledovatele. V takových chvílích upřímně toužím po tom být chlap. (02.07.2008)

Nezaměnitelná a ve své poetice absurdity krásná komedie výrazného ruského režiséra Aleksandra Rogožkina. Trochu podobná těm jihobalkánským, které točí třeba Emir Kusturica, ale oč méně akcentu klade na symbolickou rovinu oproti Kusturicovi, tím více je tu (pseudo)filosofických dialogů a situací vyvěrajících z bodrosti šíré ruské duše, které jsou ze středoevropského pohledu tak absurdní, že jde až hlava kolem a bránice nestačí pracovat... Konfrontace pohledu Západoevropana, v tomto případě finského studenta, který jede v rámci své diplomové práce studovat etiketu legendárního ruského způsobu lovu, a který je ale v praxi konfrontován s hektolitry vypité vodky a gubernátorskými praktikami prominentních lovců, kteří za celou dobu uloví leda tak obyčejnou krávu (ale ještě ji navíc stačí nezapomenutelným způsobem transportovat do jejího chlívku podzvukovým Migem) a většinu času stráví zpíváním (úžasných) ruských dumek a pokuřováním čibuků, s realitou současného ruského způsobu života je dokonalá. Nejlepší na tom celém ale je paradoxní poznání, že finský studentík, zprvu vystrašený a šokovaný, do celé téhle ,,picí" mašinerie a koloběhu absurdit bez problémů zapadne a prolomí všechny, i ty nejhlubší jazykové bariéry (neodolatelně roztomilé rusko-finské dialogy s mou kultovní postavou, s bodře svérázným Kuzmičem). Vždyť vodka (ať už ta finská či ruská) chutná všude na světě stejně... (27.01.2007)

Mám rád ruskú náturu, bujaré oslavy pri vodke, aj absurditu vo filmoch. Toto všetko mi tento film ponúkol, a bavil som sa skutočne dosť dobre. Možno ale práve to, že je to na mňa až príliš ruské, mi bráni dať plné hodnotenie - pričom viem, že je to slabý argument na obhajobu mojich "iba" štyroch hviezdičiek z piatich. Ešte raz ale zopakujem - celý čas som sa veľmi dobre zabával; na takých fotkách s medveďom, Ľjovovom pokuse o chytanie rýb, a kravskom prevoze som prskal od smiechu. Rozhovory Kuzmiča a Raiva mi pripomenuli Kukušku, generálove prípitky sú kapitola sama o sebe a Ľjova je mi z celej partie asi najsympatickejší. 8/10. "Z Fínska ju nie je vidieť." :) (04.04.2013)

Fascinace vodkou jakožto nezbytnou položkou denního režimu mě skutečně nepřesvědčila. Zdá se, že se Rusové přece o něco snažili, ale vůbec se to nepovedlo. Místy jsem ani nechápala dialogy, které měly být vtipné. No, zřejmě nějaký svéráz národního humoru. A kde schrastili takovou bandu pseudofešáků, to by mě taky zajímalo. (27.07.2013)